Pokud Rusko napadne ukrajinské vnitrozemí, mohou na něj být ze strany Západu uvaleny další sada sankcí. Spojené státy by podle informací agentury Reuters mohlo například výrazně omezit export technologické zboží, od komerční elektroniky, přes počítače či polovodiče a letecké součástky. U Evropy je situace složitější, Itálie už mimo jiné uvedla,, že by se sankce určitě neměly týkat energetiky.

Americký prezident Joe Biden v úterý podobně jako evropští lídři oznámil první sadu protiruských sankcí v reakci na kroky Moskvy, které považuje za začátek ruské invaze na Ukrajinu. Postihy se v tuto chvíli týkají dvou ruských bank nebo vybraných ruských oligarchů. Podle amerického prezidenta Rusko zaplatí ještě vyšší cenu, pokud bude pokračovat v agresi. „Začnu uvalovat sankce dalece přesahující kroky, které jsme s našimi spojenci a partnery uplatnili v roce 2014,“ uvedl šéf Bílého domu v odkaze na opatření přijatá po ruské anexi Krymu.

Prezident Biden by toho chtěl dosáhnout rozšířením seznamu zboží, které vyžaduje americkou licenci, aby ho dodavatelé mohli dodávat do Ruska, a jeho administrativa by pak tyto licence zamítla, uvedli zdroje. Opatření jsou součástí souboru sankcí v oblasti kontroly vývozu, které Spojené státy připravily s cílem poškodit ruskou ekonomiku a které se zaměřují na vše od laserů po telekomunikační zařízení či námořní techniku.

Tyto sankce zatím Spojené státy oficiálně neoznámily, nicméně vysoce postavení představitelé Bidenovy administrativy uvedli, že „pokud bude Putin dále eskalovat napětí, budeme my eskalovat náš tlak pomocí finančních sankcí, ale také pomocí tlaku na kontrol exportu.“ Tuto strategii má Bílý dům teprve představit.

„Kontroly vývozu budou opravdu na extrémně vysoké úrovni, protože hovoříme o kritických technologických zařízeních, které Rusko pro fungování své ekonomiky potřebuje,“ dodal jeden ze zdrojů pro Reuters. „Jsme připraveni toto omezení exportu koordinovat s dalšími státy světa, pokud bude eskalace konfliktu pokračovat,“ dodal.

Cílem opatření na kontrolu vývozu je především snaha „skutečně snížit schopnost Ruska provozovat průmyslovou výrobu v řadě klíčových odvětví,“ uvedl minulý měsíc člen Rady Bílého domu pro národní bezpečnost Peter Harrell. „Míříme na průmyslovou výrobu a odvětví špičkových technologií, nikoliv na ruský lid jako celek,“ dodal Harrell. Omezit by se tak mohl vývoz čipů, komerční elektroniky včetně mobilních telefonů, počítačů, ale také klíčových součástek například pro výrobu letadel či automobilů.

Počítá se s tím, že by se dramaticky rozšířila působnost takzvaného pravidla o přímých zahraničních výrobcích (FDPR), které vyžaduje, aby firmy, které používají americké nástroje k výrobě technologií v zahraničí, získaly před jejich odesláním do Ruska americkou licenci. Američtí dodavatelé by museli získat licence i pro některé položky směřující do Ruska, které je v současnosti nevyžadují, například pro díly civilních letadel. Zda bude Evropa následovat podobná opatření, se teprve uvidí.

Kroky Washingtonu reagují na pondělní rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost dvou samozvaných „lidových republik“, které před lety vyhlásili proruští separatisté na východě Ukrajiny. Putin zároveň avizoval vyslání ruských vojáků do těchto oblastí pod záminkou ochrany míru, přičemž podle některých západních činitelů už ruská vojska do Donbasu proudí.

„Abych to zjednodušil, Rusko právě oznámilo, že si zabírá podstatný kus Ukrajiny… Tohle je začátek ruské invaze,“ prohlásil americký prezident.

„V reakci začnu uvalovat sankce dalece přesahující kroky, které jsme s našimi spojenci a partnery uplatnili v roce 2014,“ uvedl šéf Bílého domu v odkaze na opatření přijatá po ruské anexi Krymu.

A co Evropa?

V Evropě je situace podle agentury Reuters složitější. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ocenil krok Německa uložit k ledu projekt plynovodu Nord Stream 2, což byl zatím podle řady komentátorů nejvíce viditelný krok proti ruskému postupu na východě Ukrajiny. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová Berlín za tento krok také ocenil.

Opakovaně se také hovoří o omezení nebo zákazu přístupu Ruska ke globálnímu mezibankovnímu platebnímu systému SWIFT se sídlem v Belgii, který se používá pro mezinárodní převody peněz. EU opakovaně uvedla, že je připravena uvalit na ruskou ekonomiku sankce s „masivními důsledky“, pokud Moskva napadne Ukrajinu. Zároveň ale z Bruselu zaznívá, že vzhledem k úzkým energetickým a obchodním vazbám EU na Rusko chce postupovat opatrně.

Ze všech 27 členských států bloku má k Rusku stejný vztah nebo závislost na jeho plynu, což by mohlo přijetí dalších sankcí nakonec zkomplikovat. Představitelé EU a řada diplomatů uvedla, že některé země EU, včetně Rakouska, Maďarska a Itálie, nejbližších spojenců Ruska v bloku, by v reakci na Putinův postup na východní Ukrajině daly přednost omezenějším sankcím.

Italský premiér Mario Draghi, jehož země je z velké části závislá na dodávkách plynu z Ruska, na tiskové konferenci v Římě řekl, že případné sankce by se neměly týkat dovozu energie.