Je malý zázrak, že na malém českém knižním trhu vyšel nový rozsáhlý životopis Winstona Churchilla, ta bichle totiž čítá nějakých 2000 normostran a náklady i riziko českého vydání jsou ohromné. Doufejme, že máme dostatek ctitelů velkého britského státníka i zájemců o jeho historickou roli v porážce nacistů.

Autor monografie, anglický historik Andrew Roberts (nar. 1963), napsal poutavý a místy i vtipný životopis, rozhodně ne upovídaný. Ohromná šíře knihy je dána Churchillovým dlouholetým působením v politice od jeho prvního zvolení do Dolní sněmovny roku 1900 až do 50. let dvacátého století, kdy se podruhé stal premiérem. Jeho život byl tak dramatický, že by jej nevymyslel žádný romanopisec: narukoval do pěti válek, utekl ze zajetí, dvakrát změnil politickou stranu, napsal 37 dějepisných knih, vykouřil 160 000 doutníků a vypil hektolitry alkoholu: „Z alkoholu jsem vyždímal víc, než vyždímal on ze mne.“

Roberts vykreslil na pozadí Churchillova barvitého života panoramatický obraz šílené doby a zejména vypíchl fascinující okamžiky, vzestupy i pády, omyly i úspěchy a hlavně osobnostní rysy svého hrdiny, které jej předurčily k roli zachránce svobody a demokracie.

Churchill pocházel z nejvyšší společenské vrstvy, byl vnukem vévody z Marlborough a jeho vypjatý individualismus měl aristokratický původ. Nebyl ale snob a „hlavně netrpěl uctivou podřízeností střední vrstvy ani její ‚sociální fobií‘“ – to, co ona pokládala za vznešené a úctyhodné, bylo pro dítě z Blenheimského paláce naprosto nedůležité.

Je zvláštní, že v roce 1891, tedy ve svých šestnácti letech, řekl svému kamarádovi: „Vidím obrovské otřesy, strašlivé války… budu stát v přední řadě při obraně ohroženého Londýna… a bude na mně, abych zachránil město a impérium.“ Mnozí včetně Hitlera jej v jeho šedesáti pěti letech odepsali. Churchill ale věřil ve vyvolenost anglického národa a v pokrok, jaký představovaly dějiny anglosféry – Magna charta, Listina práv (1689), Ústava Spojených států amerických, individuální svobody a parlamentní demokracie. Proto v roce 1940 nepropadl skepsi, „Britové jsou plémě lvího srdce a já byl povolán, abych jejich jménem zařval“.

Jistě zabránil německé invazi, ale největší jeho zásluhou podle historika je, že „nedovolil britské vládě uzavřít mír“. Kdyby se nestal premiérem, byla by nejspíš přistoupila na „rozumné Hitlerovy podmínky, neboť Führer potřeboval vést válku na jedné frontě proti Sovětskému svazu“. Nikdo si nedokázal představit vítězství osamocené Británie po pádu Francie, kdy Sověti už měli uzavřené spojenectví s Německem a Amerika nechtěla bojovat. Churchill věděl, že německé vítězství na východě by pro Británii znamenalo katastrofu, avšak podpis nečestného míru by Brity demoralizoval a zničil jejich věrohodnost v očích Američanů. A co teprve odsudek dějin! Nemohl nabídnout realistický plán pro cestu k vítězství, dokud Hitler nenapadl Stalina a Japonci nezaútočili na Pearl Harbor. A přesto ve své víře nikdy nezakolísal, zvýšil britský válečný potenciál a dodával naději milionům lidí v okupované Evropě.

Po celou jeho politickou dráhu a zejména po strašlivé porážce u Gallipoli (1915), za niž nesl vinu, pronásledovala Churchilla pověst špatného úsudku. Nadělal nemálo chyb, ale pokud šlo o smrtelná nebezpečí pro západní civilizaci – ohrožení pruskými militaristy, nacisty a sovětskými komunisty –, čněl jeho úsudek vysoko nad jeho současníky, kteří se mu pošklebovali.

Přestože byl ikonou hrdinského odporu vůči Hitlerově genocidní říši, nezpochybnitelným obráncem svobody a demokracie, stal se i terčem nenávisti. V souladu se svou dobou se domníval, že Asiaté a Afričané nedorostli na úroveň Západu a britské impérium považoval za civilizační misi. Internetové bojůvky za „zrušení kultury“ dokonce nedávno přinutily amerického astronauta Scotta Kellyho k omluvě za Churchillův slavný citát: „Ve válce rozhodnost, v porážce vzdor, ve vítězství velkorysost, v míru dobrá vůle.“ Robertsova definitivní monografie přišla právě včas, aby lži ignorantských pomlouvačů vyvrátila.

Andrew Roberts: Churchill / Předurčen osudem. Přeložil Miloš Calda, nakladatelství LEDA, 1352 str. + 32 str. obrazových příloh.