Česko má jednu z nejrychleji rostoucích inflací v Evropě. Prudké zdražování způsobily především dramaticky zvyšující se ceny energií a rozhazovačná politika předchozí vlády. Centrální banka proti inflaci postupuje zvedáním hlavní úrokové sazby, kterou máme nyní na pěti procentech druhou nejvyšší v EU. Ekonom Jan Švejnar v nedávném rozhovoru pro Týdeník Echo prohlásil, že značnou část viny za růst inflace nese právě ČNB svým chováním. Na to ostře reagoval bývalý viceguvernér Mojmír Hampl, který tento názor označil za „absurditu roku“. Stejně tak se vůči Švejnarovi vymezili i další ekonomové, kteří hovoří o „turecké cestě“.

Centrální bankéři od podzimu loňského roku začali s razantním navyšováním úrokové sazby. Ta je nyní na pěti procentech a je nejvyšší za dvacet let. O dalším navýšení úrokové sazby bankovní rada pravděpodobně rozhodne na svém zasedání příští týden.

Podle Švejnara přišel největší vzestup jádrové inflace (bez započtení cen energií a potravin, pozn. red.) právě na podzim. „Proč? Co se stalo a změnilo zrovna tam? Proč se to nestalo stejně v Rakousku nebo na Slovensku, kde mají inflaci nižší? Proč se to stane zrovna v tom čtvrtletí, kdy začne centrální banka tak razantně zvedat úroky? Jako jedna z mála v Evropě,“ říká Švejnar.

„Vůbec se s nimi (úrokovými sazbami, pozn. red.) nemělo jít nahoru tak, jak se šlo. Bylo to předčasné a špatné. Firmy najednou mají dražší úvěry než v okolních zemích a jsou zcela evidentně znevýhodněny. To může oslabit i celou ekonomiku. Je tady riziko do recese,“ vyjádřil se dále Švejnar.

Podle Hampla jsou Švejnarova slova absurdní. „Vyšší sazby následovaly rozjíždějící se inflaci, ne že ji předcházely. Opak tvrdí kromě pana Švejnara snad jen turecký prezident Erdogan, který svou měnovou bludologií již přivedl Turecko k inflaci nad 50 procent. Až příště bude pan Švejnar hledat nějaké příklady pro svá prazvláštní tvrzení, může začít vysvětlením toho, proč tedy inflace v Nizozemí je skoro 12 procent a v Litvě skoro na 16 procentech, když Evropská centrální banka drží úrokové sazby pro tyto země stále u nuly. Nějak tam tedy pro vysokou inflaci chybí hlavní švejnarovský důvod,“ vznesl kritiku bývalý viceguvernér.

O turecké ekonomii hovoří i hlavní ekonom společnosti Roger Dominik Stroukal. „Je pravda, že nás to posouvá blíž k recesi, ale to není chyba vyšších sazeb, to je cílený důsledek, to je jen druhá strana stejné mince zvané nižší inflace. Ano, bude vyšší nezaměstnanost a budeme blíže recesi, ale nízké sazby nelze mít nekonečně dlouho. Politici rádi tvrdí, že vyšší sazby jsou problém, protože to jde proti jejich zájmům, ale slyšet to od ekonoma není úplně obvyklé,“ vyjádřil se pro Echo24.

„Teze, že zvyšování úrokové míry zvyšuje inflaci (a je tak třeba se zvyšování úrokové míry vyhnout) je mimochodem základem takzvané erdoganomie, která Turecku nyní přivodila padesátiprocentní inflaci, nejvyšší široko daleko. Je to tedy velice nebezpečná teze,“ domnívá se také hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Podle Bartoně existuje rozhodně spousta dalších příčin zvyšování jádrové inflace. „Obzvláště naprosto bezprecedentní neúčelnost a neadresnost vládních výdajů, které byly relativně nejvyšší v celé Evropě. Pokud chceme hovořit o alternativách zvyšování sazeb na krocení inflace, lze zmínit možnost ČNB posilovat měnu. Ale nějaké zvyšování úrokových sazeb je součástí standardní ekonomie, kterou profesor Švejnar přednáší, a kterou pomohl přivést i do Československa skrze svou aktivitu při spoluzakládání výzkumného pracoviště standardní ekonomie CERGE,“ upozornil ekonom.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská mluví o dopadu zvýšení úrokových sazeb na náklady firem a přes inflaci výrobců do spotřebitelské inflace jako o „zpětném rázu“. „To může být částečně relevantní pro ekonomiky s velmi vysokým zadlužením soukromých subjektů a domácností. V Česku je ale zadlužení stále relativně nízké: něco málo přes polovinu ruční produkce ekonomiky, zatímco v USA přesahuje dvojnásobek tamního HDP. Jde o záměnu reálií. Je ,milé‘, že pan profesor ztotožňuje naši ekonomiku s ekonomikou USA, kde naopak zadlužení firem a domácností přesahuje dvojnásobek roční výkonnosti tamní ekonomiky (236 procent, pozn. red.),“ sdělila deníku Echo24 Horská.

„A ještě jeden důležitý aspekt s tím související: objem vkladů je v Česku o více než třetinu vyšší než objem úvěrů. Tudíž větší riziko je přesun vkladů do spotřeby a tím přiživení inflace, než růst nákladů firem u titulu dražšího úvěru. A také jedna učebnicová poučka: pokud má vůbec růst úrokových sazeb přibrzdit inflaci, musí krom jiné právě dojít ke zdražení úvěrů, ke snížení jejich dostupnosti a odradit od nákupů zboží a služeb na úvěr. To je bohužel nepříjemné ale nutné zlo krocení inflace,“ dodala Horská.