Evropská měna

Česko loni splnilo podmínky pro přijetí eura, má to platit i v dalších letech

Evropská měna
Česko loni splnilo podmínky pro přijetí eura, má to platit i v dalších letech

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Česká republika od svého vstupu do EU v květnu 2004 u maastrichtských kritérií pro přijetí eura několikrát nesplnila kritérium cenové stability a kritérium deficitu veřejných financí. Naopak posledních 15 let plní bez problémů kritérium veřejného dluhu a úrokových sazeb. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí k zavedení eura. Loni země splnila všechny požadavky kromě účasti v mechanismu směnných kurzů ERM-2. Kritéria by podle odhadů odborníků měla země plnit i v dalších letech.

V případě cenové stability Česko nesplnilo kritérium naposledy v roce 2017. V případě deficitu veřejných financí byla s Českou republikou zahájena procedura při nadměrném schodku v roce 2004, krátce po vstupu ČR do EU. Ukončena byla v červnu 2008. V prosinci 2009 byla opětovně zahájena a v červnu 2014 ukončena. Od roku 2013 země kritérium plní a veřejné finance jsou poslední roky dokonce v přebytku. Schodek veřejných financí by neměl přesáhnout tři procenta HDP, stanoví kriterium.

Vyhodnocení kritéria směnných kurzů je možné teprve poté, co česká měna do mechanismu ERM-2 vstoupí a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným minimálně dvouletým setrváním národní měny v ERM-2.

Podle poslední zprávy MF a ČNB k plnění maastrichtských kritérií a ekonomické sladěnosti s eurozónou z prosince 2018 se vlastní připravenost České republiky na přijetí eura proti předchozím letům zlepšila, i když přetrvávají některé nedostatky. Za hlavní překážku považují instituce nedokončený proces přibližování Česka k úrovni EU. Překážkou přijetí eura je podle úřadu také nesladěnost finančních cyklů České republiky a eurozóny. Proto také dokument, který schválila vláda, nedoporučil přijímat euro.

Jeho přijetí od vstupu do EU prosazují především exportně orientované firmy. Naopak veřejnost v posledních letech podle průzkumů euro odmítá. V prvních letech po vstupu převažoval názor, že by se euro mělo přijmout. Názor veřejnosti změnila hospodářská krize z roku 2008, kvůli které se řada zemí platících eurem dostala do výrazných ekonomických problémů, upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

„Přijetí eura v Česku považuji za možné a myslím, že dlouhodobě převáží výhody nad nevýhodami takového kroku. Jedná se ale převážně o politickou, nikoliv ekonomickou otázku,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Přechod na euro sám o sobě podle něj nevytvoří stimul pro růst ekonomiky. „Může se ale stát, že by Česko dlouhodobě ztrácelo ekonomické příležitosti, kdyby zůstávalo jako jedna z mála zemí EU mimo eurozónu,“ dodal.

I podle analytika České spořitelny Michala Skořepy by přechod na euro pro ekonomiku celkově neznamenal zásadní posun. Přijetí eura by podle něj snížilo náklady firem na účtování ve dvou měnách a zjednodušilo lidem cestování do zemí platících eurem. „Na druhé straně by však přechod na euro vzal české ekonomice kurz domácí měny k euru, tedy jeden z klíčových nástrojů rychlého makroekonomického přizpůsobení v případě různých šoků,“ upozornil.

Po přijetá eura by Česko ztratilo samostatnou měnovou politiku, kterou provádí Česká národní banka. „Pokud kvalita výkonu měnové politiky v Česku zůstane na dosavadní velmi dobré úrovni, pak by předání této pravomoci do rukou Evropské centrální banky české ekonomice nijak neprospělo,“ dodal Skořepa.

,

26. dubna 2019