NIŽŠÍ PLATBY ZA ENERGIE

Ceny energií: jaké slevy čekat v zálohách a kdo zastropování pocítí nejvíce

NIŽŠÍ PLATBY ZA ENERGIE
Ceny energií: jaké slevy čekat v zálohách a kdo zastropování pocítí nejvíce

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Úlevu od pro mnohé nezvladatelných cen energií lidé pocítí už v listopadu. Od října začne platit odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, do listopadových a prosincových záloh na elektřinu i plyn se pak spotřebitelům propíše naráz vládní cenový strop a do toho i několikatisícová sleva v rámci úsporného tarifu. Jak tedy bude vypadat konečné roční vyúčtování za energie a pro koho budou mít plánované slevy největší efekt?

„Mechanismus se nyní dolaďuje, dodavatelé jsou připraveni, že změny budou platit už od listopadu. Obecně lze říci, že největší úlevu pocítí lidé, kteří už na začátku letošního druhého pololetí začali dostávat nový cenový předpis, kde ceny elektřiny i plynu začaly ten stanovený strop přesahovat,“ řekl pro Echo24 energetický analytik Jiří Gavor.

Znamená to tedy, že všichni lidé, kterým skončila fixovaná cena nebo již byli na spotových cenících, a v případě elektřiny platili více než stanovený strop, nebudou moci nyní platit více než 6000 korun za MWh včetně DPH. V této částce ještě není započítána regulovaná složka, kdy se platí mimo jiné za distribuci. Dohromady by tedy zákazníci neměli platit více než 7000 až 9000 korun za MWh.

„Odběratelům, kteří již nyní mají cenu vyšší než vládní strop, se tedy změny propíší už do listopadové zálohy, respektive do dlouhodobého cenového předpisu, které budou dodavatelé rozesílat. Dojde tedy k určité novelizaci energetického trhu, protože všechny vyšší ceny než strop se srazí na u elektřiny jednotnou cenu 6 korun za kWh včetně DPH. Zároveň jsou odběratelé, kteří mají smluvené ceny pod tímto stropem. Například protože se jim podařilo ještě v loňském roce uzavřít dvouletou fixaci. A tuto nižší cenu jim nikdo nevezme, tu dodavatelé musí dodržet,“ podotýká Gavor.

Jiná situace ovšem nastává, pokud lidé platí nižší cenu než strop, ale mají smlouvu na dobu neurčitou, kdy má dodavatel právo ceny průběžně navyšovat. V tom případě jim dodavatel ceny velmi pravděpodobně na 6 tisíc za MWh dorovná, například od nového roku. „Negativní stránka zastropování je, že trh se stane unifikovaným. Bude to znamenat, že motivace lidí měnit dodavatele se prakticky vytratí,“ tvrdí Gavor.

Co se týče spotových ceníků, dodavatelé by ani v této situaci neměli své zákazníky nutit k tomu, aby na ně přistoupili. „Dodavatelé, kteří mají energii nakoupenou, by měli své ceníky na dobu určitou udržet. Z hlediska spotřebitele to nyní bude, lze to tak říct, jedno. Dodavatel mu dodá pevný ceník na 6 tisíc korun za MWh a bude záležet jen na možnostech trhu, jak si surovinu bude nakupovat. Pokud to dodavatelům likvidita umožní, budou moci nakupovat i produkty, nejen spot. Právě nákupy na spotu se často odehrávají ze zoufalství, protože futures kontrakty na burze jsou nyní spojeny s tak velkými nároky na finanční jištění, že si to dodavatelé ani nemohou dovolit,“ uvedl analytik.

Vláda také podle aktuálních plánů stále počítá i s velmi dlouho diskutovaným úsporným tarifem, který měl být před tím, než rozhodla o zastropování cen, jedinou pomocí lidem s vysokými cenami energií. Ovšem počítá s ním nakonec jen do konce tohoto roku, kdy spotřebitelé dostanou plošně slevu zhruba čtyři tisíce korun, jak alespoň tvrdí ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN). Do plateb za listopad a prosinec by se tedy domácnostem měla promítnout jak sleva díky úspornému tarifu, tak už cenový strop.

V rámci úsporného tarifu má pak být lidem i firmám odpuštěn také poplatek za obnovitelné zdroje ve výši 599 korun za MWh. „Je nutné chápat, že vzhledem k odpuštění poplatku až od října, bude platit jen na poměrnou část spotřeby. Pokud tedy někdo spotřebuje od října do konce roku jednu megawatthodinu elektřiny, bude mít na ročním vyúčtování mínus 599 korun. Když spotřebuje méně, odečte se mu méně. To z elektroměru odečte provozovatel distribuční soustavy a poté to oznámí obchodníkovi,“ řekl Gavor.

Vláda po pondělním jednání stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Vliv na výši záloh má mít stanovení cenového stropu již v listopadu. V pátek má novelu energetického zákona, která umožní vládě v případě mimořádné tržní situace stanovit maximální ceny elektřiny a plynu, schvalovat Sněmovna.

 

16. září 2022