Finančníci nevěří novému guvernérovi a centrální bance. Lidé ztrácejí důvěru v domácí měnu

Babiš a Zeman, hrobaři české koruny

Finančníci nevěří novému guvernérovi a centrální bance. Lidé ztrácejí důvěru v domácí měnu
Babiš a Zeman, hrobaři české koruny

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

O Maďarsku a Polsku se často mluví a píše jako o euroskeptických suverenistických zemích. Šedesát devět procent Maďarů a padesát devět procent Poláků by přitom chtělo podle aktuálního průzkumu Eurobarometru ve svých zemích okamžité přijetí eura. Ta čísla jsou s malými výkyvy už roky stejná. Výrazně vyšší než v Dánsku nebo ve Švédsku, kde většina společnosti euro odmítá. Ve Švédsku je pro přijetí jen 45 procent lidí.

Maďaři a Poláci nejsou žádní eurofilové. Společnou měnu chtějí, protože nevěří v sílu a stabilitu svých vlastních měn. Vědí proč. Po roce 1989 za sebou mají éry inflací a  vysokých úrokových sazeb. Proto také, když přišla finanční krize roku 2008, zastihla spoustu Maďarů a Poláků v situaci, kdy měli půjčky a hypotéky v eurech. Kvůli nízkým úrokům. Protože ty jejich byly kvůli prudkému zdražování vysoké. Když se začal forint a zlotý v krizi hroutit, splátky eurových hypoték narůstaly do neúnosných výšek. Maďarská inflace se běžně pohybovala kolem deseti procent. Poláci si po roce 1989 zažili i éru, kdy inflace překračovala třicet procent. Proto nemají ke svým měnám žádný sentiment důvěry a jsou připraveni je vyměnit za euro.

My jsme na tom byli jinak. Koruna byla s jediným větším výkyvem v roce 1997 velmi stabilní měnou. Žádnou inflační éru jsme nezažili. Nikdy tady nikdo žádné hypotéky v eurech neměl, protože na těch korunových byly úroky kolem dvou procent. Proto Češi silně věřili koruně a euro odmítali. Teď s energetickou krizí a velkou inflací začala důvěra v českou měnu upadat. A podpora eura sílit. Podle posledního průzkumu chce přijmout euro 44 procent Čechů. Za jediný rok jich přibylo 11 procent. To je nejvyšší skóre a největší vzestup podpory eura v historii.

Data byla sbírána ještě předtím, než prezident Miloš Zeman jmenoval novým guvernérem České národní banky Aleše Michla. A předtím, než se inflace vyšplhala na rekordních 16 procent. Koruna v reakci na Michlovo jmenování zažila jeden z největších pádů. Nevíme, kam až by ten pád šel, kdyby vzápětí bankovní rada po mimořádném měnovém zasedání nerozhodla o zahájení intervencí na posilování koruny. Prakticky to znamená, že ve velkém prodává rezervy v eurech a nakupuje koruny. Kurz se tím drží na hladině kolem 24,70 za euro.

Když Miloš Zeman doplnil minulý týden do bankovní rady další tři jména, koruna mírně posílila. Zhruba o 0,10 za euro. To je pětkrát pomalejší posílení, než jaké bylo oslabení v reakci na jméno Aleše Michla. Finančníci si oddechli, že jména nových centrálních bankéřů jsou asi lepší, než po Michlově nominaci očekávali. Jan Frait a Eva Zamrazilová už za sebou mají zkušenost prvního mandátu v bance. Karina Kubelková je považována za nevýraznou ekonomku úřednického typu z Hospodářské komory. Žádný z nich v poslední době neřekl výrazný názor na krocení inflace. Do funkce nastoupí 1. července, s napětím se bude čekat na jejich první výroky a rozhovory. Na to, jestli dají najevo, že jsou připraveni co nejrychleji zastavit zdražování všemi nástroji, které mají v ruce, včetně vyšších úroků. Nebo naopak budou jako guvernér Aleš Michl jen říkat, že inflace tady prostě bude do konce příštího roku. A banka s ní nebude nic dělat.

Jména všech tří nových centrálních bankéřů byla na seznamu, který na večeři do Lán přinesl Miloši Zemanovi premiér Petr Fiala. Takže si vláda nebude moci stěžovat, až ji tím, že při vysoké inflaci budou držet úroky nízko, nechají topit v pasti zdražování. Noví centrální bankéři jsou nejen Zemanovi, ale i Fialovi.

On-line teď sledujeme to, co znají Poláci a Maďaři už dávno z transformace. Jak nesnesitelně rychle a snadno mohou politici zničit důvěru v měnu. Začal to Andrej Babiš tím, že tady rozházením 900 miliard korun pod rouškou covidu roztočil historickou inflaci a pád životní úrovně. Dorazil to Miloš Zeman, když do vedení centrální banky poslal guvernéra, kterému finanční svět nevěří a dal mu to od první chvíle drsně najevo. Až se budou hledat otcové eura v Česku a hrobaři koruny, jsou to Andrej Babiš a Miloš Zeman. Ti nás k euru posunuli zničením koruny víc než všichni aktivní podporovatelé eura dohromady.