Kandidát na předsedu KDU-ČSL Tomáš Zdechovský si věří

Lidovci potřebují ranaře

Kandidát na předsedu KDU-ČSL Tomáš Zdechovský si věří
Lidovci potřebují ranaře

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Ze tří uchazečů o místo předsedy KDU-ČSL na volebním sjezdu 25. ledna je Tomáš Zdechovský papírově outsider. Kampaň také nevede z místa poslance české sněmovny, ale z Evropského parlamentu. Týdeník Echo s ním hovoří o konzervatismu, evropské klimatické politice, Babišovi, seznamech homosexuálů i o tom, jak čelí výtkám z populismu.

Proč se chcete stát předsedou lidové strany i vy? Myslíte, že straně chybí dynamičtější tvář, anebo ji chcete i programově vyhranit?

Moje nabídka je spíš programová. Na tom, jestli se předseda strany bude jmenovat Zdechovský, nebo jinak, KDU nestojí. Ale chybějí nám témata, která by byla schopna oslovit někoho jiného než ty, kteří nás volí dlouhodobě. K tomu chci nabídnout i osobní dynamičnost. Když odstoupil Marek Výborný, zrovna jsme my lidovci seděli v Zábřehu a byl tam předposlední předseda Pavel Bělobrádek. Ten mi povídá: Proč do toho nejdeš ty? Tak já, že jo. Původně jsme se chtěli o funkci předsedy ucházet oba, Pavel nakonec vycouval. Já do toho jdu opravdu. Proto, aby KDU-ČSL začala být jiná, atraktivní, aby se o ní začalo mluvit. Rozhodně to neberu tak, jak mi vyčítali jedni novináři, že to dělám, jen abych se zmedializoval. Já se dokážu zmedializovat každý den a na čem chci.

A považujete schopnost se pravidelně medializovat za svůj speciální vklad, který oba zbývající kandidáti nemají?

Řekl bych, že poctivá práce, schopnost makat mi byly dány. Na druhou stranu s pokorou říkám, že moderní strana nemůže být stranou jednoho člověka. Já bych do vedení zatahoval ostatní, i mladou generaci. Máme skupinu hrozně šikovných kluků a holek.

Dobře, a umíte to mediálně víc rozčísnout než Marian Jurečka nebo Jan Bartošek?

Říkám věci víc napřímo a média se pak můžou něčeho chytit. A málokdo je schopný najít každý týden tři čtyři témata. My, tedy já s týmem, který mám, jsme schopni témata hledat. Z toho pak jsou blogy, facebookové výstupy, YouTube. Pak mi někdo bude říkat populista. Nejsem populista. Já jsem tady například byl jeden z prvních, kdo upozorňovali na dění ve Švédsku, jak se tam zvýšil počet útoků granáty a výbušninami a automatickými zbraněmi. Dostalo se mi za to obrovské kritiky od Mitrofanova (komentátor deníku Právo Alexandr Mitrofanov pozn. red.) a dalších, jako že jsem populista. Dneska už o tom mluví i velvyslanec České republiky ve Švédsku. Nazývá ho někdo populistou? A mě tady Ivan Pilip bude kritizovat, že podrývám evropskou demokracii. Ten člověk se musel úplně zbláznit.

Přemýšlím, odkud se vaše pověst populisty bere. A někteří vám zazlívali už tažení proti norské sociálce a ve prospěch Evy Michalákové.

Kdyby všichni ti kritici věděli, kolik dětí se od té doby v Norsku vrátilo do rodin, kolik desítek případů je rozhodnuto ve prospěch rodičů. Nebýt toho, že jsme se tehdy do věci obuli, že jsme například vydali knížku v angličtině a volně ji zpřístupnili na webu, tak by dnes určitě tolik výher rodičů například u Evropského soudu pro lidská práva nebylo.

Jak byste stručně popsal případ odebraných synů Evy Michalákové?

Že norský stát využil neznalost právních předpisů a prostředí a rodině, matce odebral děti, a když situace, z níž ji vinili, pominula, děti už jí nevrátil. To, že nemůže vychovávat svoje děti, považuji osobně za zločin. A jestli mně tady někdo předhazuje populismus, tak každému takovému bych poradil, ať si to jde zkusit. Ať stráví tolik stovek hodin tímto a podobnými případy. Já jsem neřešil jen Michalákovou... Když se takovému člověku na stráži podaří jinou metodou Evě děti vrátit, prosím, já mu poblahopřeji.

A proč vás pálí osud dvou dětí v cizí zemi, což se prý snadno kritizuje, a nikoli osudy mnoha odebraných dětí v České republice?

Ale mně vadí i systém náš. Jenže v České republice se na rozdíl od Norska dá nějak domluvit, vysvětlovat okolnosti. Když už odeberou děti na základě pochybných důvodů, u nás se to zaplať pánbůh dá zvrátit, v Norsku ne. Systém je tam uzavřenější, a hlavně nekomunikativnost Barnevernetu je neuvěřitelná a pro nás nepředstavitelná.

Český stát v tomto případu selhal, nebo ani ne?

Není to selhání českého státu, ale jeho konkrétních zástupců. Tehdejší ministryně sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová tvrdila, že existuje tajná složka celého případu, než se ukázalo, že žádná neexistuje. Nesmyslů, dokonce lží tu padla celá řada.

Jak vážné byly snahy překlápět norský systém za peníze z norských fondů do českého systému péče o dítě?

To už tu přece probíhalo, pokusy zavádět pod záminkou práva dětí některé norské prvky. Ustavení poradních komisí, které budou rozhodovat o dětech v případech, kdy OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí, tzv. sociálka pozn. red.) přišel na problém. Rozhodovala by údajně nezávislá komise, nikoli soud. To se aspoň prozatím podařilo odvrátit, hlavně díky Jitce Chalánkové, která se ještě ve sněmovně k těm návrhům dostala.

Může být za chováním českých politiků a úředníků, novinářů v případě Michaláková kulturní komplex? Takové to: oni jsou vyspělí, my postkomunisti?

Určitě. Ale těmhle lidem je společné, že ty konkrétní případy, o nichž se tak abstraktně vyjadřují, neznají. Totéž když jsem se zastal českého řidiče ve Francii (případ z roku 2018 se týká řidiče Jiřího Sagana; francouzská kontrola v Calais našla v jeho kamionu patnáct Iráčanů – pozn. red.). V jeho spise jednoznačně stojí: Migranti vypověděli, že byli domluveni s převaděči, kteří je přivezli a zavřeli do auta. A nenašlo se jediné euro, nic, z čeho by se dalo usuzovat, že řidič vzal za jejich převoz nějaké peníze. Přesto šel na dva roky do vězení. Lidi, které jste zmínil v otázce, takové zjevné rozpory vůbec nezajímají. Oni věří, že systém vyspělé země nemůže udělat chybu. Samozřejmě že systém může udělat chybu. Já osobně velmi pochybuji o řadě lidí odsouzených u nás na základě pachové stopy. Jsem naprosto přesvědčený o tom, že Petr Kramný svou ženu a dceru v Egyptě nemohl zabít elektrickým proudem. Je to absolutně vyloučeno. Já jsem k tomu načetl spoustu posudků, literatury, hovořil se soudními znalci.

Vy máte hodně široký záběr. To právě občas vyvolává dojem, že jste bulvární politik, který se orientuje spíš na známé kauzy než na ten systém.

Ale já dělám spoustu věcí, o kterých se nepíše. Zajímá někoho, že se starám o Romy, že jsem teď navrhl pilotní projekt sociálního bydlení v romské lokalitě na Slovensku? Že jsem se snažil změnit režim na Maledivách?

Vy jste jel změnit režim na Maledivy? Kdy, proč?

Předloni jsem odcestoval na Maledivy, měli jsme tam tajné setkání s opozicí. Půlku dne jsme je školili, jakým způsobem vést kampaň, a druhou půlku jsme se radili, jakým způsobem zvýšit tlak na tehdejšího prezidenta a jeho administrativu. Tehdy tam vládl diktátor, dnes už je na Maledivách stabilní demokratický režim. Byl jsem ostatně i na Kubě, jen jsem se na rozdíl od některých lidí rok dopředu připravoval, aby pro mě pak nemusel nikdo létat vládním letounem.

Povězte mi: vzbuzovat emoce – ve vašem případě jsou vidět hlavně ty negativní, z tábora progresivních liberálů – je v dnešní době výhoda, nebo nevýhoda?

Výhoda, samozřejmě. Politik, který nikoho nezajímá, protože je nijakej, je politik, který prohrává volby. Dnes musíte být v politice mnohem vyprofilovanější než dřív. Andrej Babiš budí emoce, proto se tolik lidí zvedne a u voleb mu to tam nahází. Pokud lidovce povede politik typu mouchy snězte si mě, tak bude mít KDU-ČSL u voleb dvě procenta, protože to lidi nahážou Trikolóře, ODS, topce.

Kam byste se uvnitř lidové strany řadil?

Tak určitě víc než křesťanský sociál jsem konzervativec. To znamená větší důraz na svobodu jedince, zasahování státu do hodnot a života člověka. Hlavní téma je pro mě svoboda a až potom solidárnost. No a pro někoho jiného je zase na prvním místě solidarita.

Jasně, to je starší dělení podle míry sociálního státu. Ale do toho v posledních letech vpadly kulturní války – a fronty se přeskupují.

V tomto ohledu patřím ke škole, která rozlišuje pouze dvě pohlaví. Gender je nesmysl. Místo abychom se snažili zavést 350 pohlaví, tak bychom měli spíš pomoci lidem, aby se jim žilo lépe. Stát dnes vymýšlí na každou kravinu dotace, ale měl by nechat víc peněz lidem. Podívejte se na investice státu: hodně mandatorních výdajů, až neuvěřitelně málo investic a speciálně investic do budoucnosti. Je klíčové, abyste se dostal z bodu A do bodu B, ale dát všem plošně slevu na dopravu jsou podle mě peníze vyhozené z okna.

To mluvíte o výdajích státu. A co příjmy, kde by se dalo lidem přestat brát?

Stát dnes není schopen moc dobře komunikovat s nadnárodními společnostmi. Ty u nás potom často ze svého příjmu daní jedno procento nebo méně. Toho se docílí třeba tak, že dceřiné společnosti v Čechách mateřská společnost venku vyfakturuje obrovské peníze za licenci, za franšízu, za marketingové služby a podobně. Zpravidla před koncem roku. Za změnu v materiálu o marketingové komunikaci vystaví fakturu za 70 milionů a podobně. Já myslím, že když republika těm firmám něco nabídne, určitě budou ochotny platit tu víc.

Proč by to dělaly?

Většinou jim jde o dobré jméno.

A jak byste ulevil přímo občanům?

Za každé dítě, které vychováváme, by pracující rodič měl mít automaticky snížený daňový základ o dvě procenta. Ano, úleva se dá vést buď tudy, tedy přes základ daně z příjmu, anebo snížit sociální pojištění. Varianty jsou asi čtyři, ale upřímně řečeno my naše návrhy ukážeme až před volbami. Vede nás k tomu blbá zkušenost, vždycky když něco předložíme, ukradne nám to hnutí ANO. Proto v současné době nápady na daňovou reformu nepředkládáme.

S kým byste jako předseda vedl KDU-ČSL do koalice?

Nám se osvědčila spolupráce s Konzervativní stranou, s Korunou Českou, s SNK-ED, ty všechny jsme vzali pod sebe, abychom netříštili konzervativní síly pravého středu. No a jestli chceme příští volby do sněmovny vyhrát, bude potřeba hovořit s ODS, řekněme po krajských volbách.

Kde vám zůstal STAN?

Ten se nedávno posunul do levého středu. Kdyby se vrátili, tak jo. Ale dnes se mi to jeví předčasné. No a Piráty řadím k levici, v Evropském parlamentu, kde jsou u Zelených, dokonce k radikální levici. I na české scéně poslední dobou – asi aby víc zaujali – používají hodně levicovou rétoriku. Překvapilo mě, jak v Praze chtěli podle elektroměrů kontrolovat, jestli jsou využívané byty.

Jde taková pověst, že kdyby se předsedou místo vás nebo Jana Bartoška stal Marian Jurečka, přivede lidovce pod deštník, který chce nad malými středovými stranami rozevřít váš bývalý člen Jan Čižinský.

Každý z nás tří kandidátů se s Honzou Čižinským známe, diskutovali jsme s ním. Nejlíp z nás ho zná Marian Jurečka, Honza mu dělal asistenta a mají k sobě nejblíž. Hm, bylo by škoda jeho potenciálu nevyužít v Praze a ve Středočeském kraji. Dál do republiky už se jeho potenciál snižuje.

Pokud vám dobře rozumím, ani vy tedy Čižinského deštník nevylučujete?

Já o tom vím tak strašně málo. Ono to má spoustu aspektů. Například bychom tím ztratili příspěvky od státu na naše vzdělávací nadace. Na druhou stranu – pokud by to znamenalo, že republice nepovládnou komunisti, socialisti a člověk ve střetu zájmů, tak určitě lidová strana je schopna se obětovat a do takových věcí jít. Proto to nevylučuji. Ovšem primárně chci teď budovat značku KDU-ČSL. Sněmovní volby jsou až za dva roky, během nichž se toho ještě hodně stane. Letos například krajské volby. V polovině krajů jdeme samostatně, v polovině s někým dalším. Uvidí se, který model je lepší.

A po sněmovních volbách byste chtěl jakou vládu?

Určitě ne s extremisty, tedy ani s KSČM, ani s SPD.

Řadíte k extrému i Trikolóru?

Trikolóra v tuhle chvíli není vyprofilovaná, je tam zmatený Václav Klaus, který má spoustu výroků, ale Trikolóra ještě neexistuje, není to dnes vůbec stabilní politická strana. A já mimo Václava Klause a paní Zahradníkové, které si osobně vážím z doby, kdy byla v ODS, tak já nikoho jiného u nich neznám. Nevím, kdo tam je. Taky se nepochybně budete ptát na ANO. Takže – já si ani nedovedu představit vládu, ve které by byla mnou vedená strana a současně člověk trestně stíhaný, navíc v konfliktu zájmů.

Máte vy na Babiše a na celý ten konglomerát problémů kolem něj vyhraněnější názor i proto, že jste v Evropském parlamentu, kde se Babiš tu a tam řeší?

Určitě. Můj názor na něj je naprosto jednoznačný. A pokud zase on o mně říká, že jsem největší udavač v České republice, tak ani nemůže čekat, že já bych s ním chtěl být v jakékoli koalici. S lidmi z ANO by se třeba spolupracovat dalo, s Andrejem Babišem absolutně ne. Ale kdoví, co když už za ty dva roky on hnutí ANO nebude vlastnit, co když z něj bude normální politická strana? Jen v takovém případě bych koalici nevylučoval.

Ještě k té Evropské unii: Evropská lidová strana, k níž patříte, je pro další integraci. Má ve vašich očích evropská integrace nějakou červenou čáru, kde byste si řekli: Tohle už ne, to radši vystoupit? Když byl ještě Karel Schwarzenberg ministrem zahraničí, čelil výtce z eurofanatismu tím, že on by byl pro vystoupení, kdyby nám EU chtěla zakázat dostavbu jaderných bloků. Dnes k tomu má Unie skrze taxonomii a stigmatizování jádra nakročeno.

Mám spoustu červených linií. Kdyby EU začala řešit bioetická témata a nařizovala nám, jestli máme být konzervativní, nebo liberální u svateb homosexuálů, pak bych EU přestal akceptovat. Evropa má řešit velké věci a ty malé nechat členským státům. Jistě, třeba gendermainstreaming se v unijních dokumentech už začíná objevovat, ale pořád ještě ne v nařízeních Evropské komise. Je třeba mít v Unii politiky, kteří budou schopni takové věci zastavit. Rakouský Sebastian Kurz několikrát bouchl do stolu, že to či ono nepodepíše. Ale není to tak jednoduché. Zabránit kvótám na azylanty závisí zaprvé na schopnosti ministra vnitra členského státu domluvit se anglicky, zadruhé na schopnosti to při jednáních partnerům do očí říct.

Co ten Green Deal předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, to není červená linie? Nehrozí tu, že se v příštích deseti letech cestou k bezuhlíkové Evropě bude masivně a uměle zdražovat?

Tam je spousta věcí podmíněna ideologicky. Já sám chci životní prostředí chránit, ale proč se řeší auta, létání, a neřeší se velké lodě? Nikdo neřeší, že pokud v Evropě omezíme emise CO2, tak se výroba z Evropy přesune do Číny. Částečně už přesunula. Je potřeba lidem říct pravdu.

A povede Green Deal k zdražování?

Stoprocentně. Nepochybně se bude zdražovat doprava, energie, stavebnictví. Postavit dům na volném pozemku, tedy na zelené louce, bude velmi drahé a pro spoustu lidí absolutně nedostupné. Je to úplně hloupá politika.

Proč to nikdo, tím myslím i Českou republiku, nevetuje? Premiér Babiš teď v prosinci na summitu EU příležitost uplatnit veto nevyužil.

Prostě po roce 2021 bude do čela republiky muset přijít generace politiků, kteří si budou umět domluvit výjimky z některých oblastí a závazků. Je super zavést elektromobilitu, ale kdybychom chtěli, aby polovina aut v roce 2030 jezdila na elektriku, tak si spočítejme, jak bychom museli zvýšit příkon a kolik stovek tisíc nabíjecích stanic by se muselo postavit. Bohužel to nikdo neřekne.

A nebude v tom roce 2021, i kdyby se v České republice takoví politici objevili, už pozdě? Přísnější emisní pokuty pro automobilky, které je tlačí k elektroautům, už jsou odsouhlasené.

Jistě, ale průmysl se vyvíjí. Například o elektrická auta není takový zájem, jak se předpokládalo. Dokonce ani v zeleném Německu ne. Taky bych dal větší publicitu třeba obrázkům z těžby kobaltu v Africe. Sedmileté děti v jedovatém prostředí dýchají všechny ty zplodiny, nabírají ručičkama surovinu do kyblíků a vynášejí je ven.

Co mají dělat voliči, kterým vadí bezhlavá podpora elektroaut, green dealy a celá ta klimatická politika?

Volit konzervativní strany, protože ty nejdou do krajnosti. Možnost zvrátit poslední vývoj ještě určitě přijde.

23. ledna 2020