Kdo aspoň trochu zná Miroslava Kalouska, ten si jen těžko dovede představit, že by dobrovolně odešel z politického života. Konečně, této interpretaci se už krátce po oznámení, že nebude v příštích parlamentních volbách kandidovat, bránil sám Miroslav Kalousek, když zdůrazňoval, že politika je pro něj stejně návyková jako droga, že je člověk politický a že ho politika bude vždycky zajímat. A neopomněl to zopakovat ani v rozhovoru, který s ním připravil Daniel Kaiser.

Miroslav Kalousek je nejviditelnější tváří opozice vlády Andreje Babiše. Hodně na tomto výsadním postavení zapracoval i premiérům marketingový tým, který si z jednoho z posledních představitelů politiky 90. let udělal hlavní terč. A ne že by nebylo odkud brát. Kalousek byl vybrán jako úhlavní nepřítel, na jehož negativním obrazu Andrej Babiš a jeho hnutí stoupali vzhůru. Kalouskovy - nutno říct - také značně omezené prostředky obrany byly neúčinné a jeho TOP 09 spadla na hranici volitelnosti.

Nepomohla tomu ani Kalouskova politická metamorfóza, kdy se z šedé eminence richelieuovského typu (a to určitě není vlastnost, která by neměla svou hodnotu a kterou by někteří voliči neuměli ocenit) stal bojovník za lidská práva, spravedlivé uspořádání společnosti a srdnatě se postavil do čela demonstrace s tibetskou vlajkou v ruce proti obchodování s čínskými komunisty. Řekněme si otevřeně, že kdekdo z tohoto osvícení musel být přinejmenším zmatený. Nicméně na titulu nejviditelnější tváře opozice to Kalouskovi nic nesebralo, vypravil se na Twitter, kde se stal i díky své neúnavnosti jednou z nejpopulárnějších politických figur. Na stranických preferencích TOP 09 se to ale nijak neprojevilo. Teď naplnil svá dřívější slova, že je připraven ustoupit do pozadí a otevřít tím cestu ke spojení menších politických stran tradičního typu, aby se mohly stát silnějším soupeřem Babišova hnutí. Čas na politický nekrolog Miroslava Kalouska tedy zatím nenazrál, ale zcela určitě se tady vytváří nové hráčské postavení, kde realizační tým bude mít stále důležitou úlohu.