Nejméně 167 zabitých dětí a stovky dalších zraněných. Taková je bilance více než měsíc trvající ruské agrese na Ukrajině. Právě nejmladší členové ukrajinské populace jsou jednou z nejvíc trpících skupin. Zhruba šedesát procent ze všech ukrajinských dětí již bylo nuceno opustit své domovy, dva miliony dětí se dostaly za hranice Ukrajiny na Západ, dalších 2,5 milionu bylo nuceno se se svými rodinami přesunout jinam alespoň v rámci možností na Ukrajině, uvádí UNICEF. Děti trpí postraumatickým stresem, schovávají se ve sklepích, mnoho těhotných žen navíc kvůli stresu porodilo předčasně. Ruští vojáci se neštítí hromadných znásilnění včetně těch páchaných na dětech.

Na sociálních sítích se šíří videa a fotky, na nichž je vidět, že rodiny svým malým dětem na záda píší informace o jejich rodině pro případ, že by rodiče nepřežili ruské útoky. Taková je podle médií situace v řadě ukrajinských měst. Objevují se také záběry dětí schovaných ve sklepních prostorech domů nebo například nemocnice. V posledních dnech se ale nejvíce skloňuje téma hromadných znásilnění, která mají ruští vojáci páchat i na dětech.

Podle deníku The Guardian je hlášena řada případů znásilnění dětí, především pak v posledních dnech často skloňovaném městě Buča. Přibývá také případů, kde byly znásilňovány ženy před očima jejich dětí. „Dostáváme řadu telefonátu od žen, dívek či matek, které byly svědky či obětmi znásilnění, někdy hromadného a pod pohrůžkou zastřelení. Nemáme ale kapacitu pomoci všem fyzicky,“ uvedla šéfka charity La Strada Ukraine Kateryna Šerepkaová s tím, že se obává, že oficiálně známé případy znásilnění na dětech je pouze špička ledovce.

Jiné děti mají trauma z dopadů války jako takové, ať už z úmrtí svých blízkých nebo z bombardování, hladu a všeobecnému nebezpečí. Celý svět oběhlo svědectví Káti z okupovaného Mariupolu, které sdílela mimo jiné někdejší ukrajinská olympionička Lilia Podkopajevová.

„Znáte ten pocit, když to bolí? Jednou jsem se zamilovala do kluka, ale on mi lásku neopětoval, myslela jsem si, že tohle je ta bolest. Ale ne, víte, co bolí? Když vám před očima umírá matka,“ napsala například šestnáctiletá dívka. „Můj bratr neustále chodil za mámou a říkal jí: Maminko, nespi. Zmrzneš. Nikdy nenavštívíme její hrob. Zůstala tam dole, ve vlhkém tmavém sklepě. Ve stejném sklepě, kde jsme spali, chodili na záchod a jedli,” popisuje strašnou situaci Káťa s tím, že její matka vydržela se starat o ní i jejího bratra téměř celou dobu, ale tři dny před evakuací zemřela.

#MariupolGenocide
Katya, 16 y.o. girl that escaped from #Mariupol:
"We went to the toilet, slept, ate leftover food — all in one basement. One day uncle Kolya caught a pigeon, that was on, maybe, 5^th or 6^th day, and we fried it and ate it. And after that we were all puked" —> https://t.co/8S11eoVsBZ

— 🇺🇦⟦𝘢 𝘤𝘶𝘱 𝘰𝘧 𝘱𝘦𝘢𝘤𝘩 𝘵𝘦𝘢⟧ (@peachycaffeine) April 2, 2022

Svůj pobyt ve sklepě popsala Káťa do detailů. „Umřela nám sousedka, nemohli jsme ji vynést ven a ona začala smrdět. Když se to nahoře trochu uklidnilo, strýc Kolja ji vynesl ven, a už se nevrátil. Přišel tam o život. Maminka hodně plakala. Po tátově smrti byl strýc Kolja její nejbližší člověk,“ píše dívka. „Mrtvoly strašně smrdí. Byly všude. Zakryla jsem bratrovi oči maminčiným šátkem, aby to neviděl. Když jsme utíkali, několikrát jsem se málem pozvracela. Už nevěřím v Boha. Kdyby existoval, nedopustil by, abychom tolik trpěli,“ dodala ve svém svědectví, které sdílela média po celém světě.

Podobné příběhy podle řady expertů včetně těch z Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF) zažívají děti a mladiství z celé Ukrajiny. „Žádné dítě by nemělo čelit traumatu z války. Mnoho dětí bylo zraněno nebo zemřelo. Ale nesmíme zapomínat ani na neviditelné rány, které jim zůstanou do smrti,“ uvedla specialistka na ochranu dětí při UNICEF Margaret Banjová. „Je naší absolutní prioritou odpovídat na potřeby dětí, které před válkou prchají, ať už za hranice nebo uvnitř Ukrajiny, ať už fyzické, psychologické nebo psychosociální,“ dodala.

Matky sdílí v médiích příběhy o tom, že jejich děti z důvodů dlouhodobého pocitu strachu přestaly spát, začaly se pomočovat nebo odmítaly trávit čas bytě nebo v domě, trvaly na tom, že zůstanou ve sklepě.

Během války už přišlo o život podle ukrajinské ochránkyně lidských práv 167 dětí přišlo o život a dalších 279 bylo zraněno. Přesný počet nelze vzhledem k pokračujícím bojům ověřit, což platí zejména v případě obléhaného Mariupolu a také části Kyjevské, Černihivské a Luhanské oblasti. Skutečný počet zabitých a zraněných dětí tak bude nejspíše vyšší.

Ruské ostřelování a bombardování ukrajinských měst poškodilo také 859 škol a vzdělávacích zařízení, z nichž 83 bylo úplně zničeno.

Úřady v separatistické Doněcké lidové republice dnes podle agentury TASS obvinily ukrajinskou armádu z ostřelování, které si během uplynulých 24 hodin vyžádalo 34 zraněných v řadách civilistů, včetně tří dětí. V kómatu zůstává osmnáctiměsíční chlapec, který utrpěl zranění při středečním zásahu obytného domu v Doněcku; ten si vyžádal celkem dva mrtvé a sedm zraněných.

Předčasné porody

Lékaři na Ukrajině pozorují také prudký nárůst počtu předčasných porodů. Porodnice v Charkově a Lvově uvádějí, že jejich počet se za několik posledních týdnů v důsledku stresu a zdravotních problémů těhotných žen zdvojnásobil nebo ztrojnásobil, napsala britská veřejnoprávní stanice BBC na svých internetových stránkách.

Polina přišla na svět v Charkovské oblastní porodnici s porodní váhou 630 gramů. Holčičky narozené v termínu přitom v průměru váží pětkrát tolik. Viktorija narozená začátkem března v porodnici ve Lvově, kam její matka utekla z Kyjeva, vážila 800 gramů. Ručička na váze u této dívenky, která má ještě sestru-dvojče, se nedávno přehoupla přes jeden kilogram.

Osudy těchto dívek, jedné uprchlice a druhé bojující o život ve městě bombardovaném ruskou armádou, ukazují, o čem musejí rozhodovat jejich maminky i lékaři, kteří je mají v péči.

Iryna Kondratová, ošetřující lékařka malé Poliny, řekla, že v Charkově se oproti normální situaci počet předčasných porodů zvýšil až třikrát a před termínem přichází na svět polovina dětí. "Infekce, nedostupná lékařská péče, špatná výživa: válka je rizikovým faktorem pro předčasné porody," uvedla. V porodnici, kde pracuje, se už dříve mnoho dětí rodilo předčasně, protože řada maminek přicházela z Doněcké a Luhanské oblasti, tedy regionů zasažených konfliktem už od roku 2014. "V oblastech bojů ženy tráví mnoho času v přeplněných sklepech, kde jsou aktivní infekce. A také je pro ně těžší se dostat k lékařské pomoci, když ji potřebují," dodala lékařka.

Nemocné děti hledají péči

Před válkou utíkají i nemocné děti, které kvůli invazi musely přerušit léčbu. Jen pražská Fakultní nemocnice v Motole přijala do péče 21 dětí z Ukrajiny s rakovinou. Šest z nich je v intenzivní léčbě včetně dvou dětí s nádory mozku. Klinika dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol, která je největším pracovištěm specializovaným na dětská onkologická onemocnění v Česku, přijetí dalších chystá, informovala nemocnice v tiskové zprávě.

„První pacientku z Ukrajiny jsme na naši kliniku přijali 2. března 2022, od té doby jsme převzali do péče 21 dětí ve věku dva až 18 let s onkologickým nebo hematologickým onemocněním. Čtyři děti již v rámci své onkologické léčby podstoupily operační zákrok," popsala přednostka kliniky Lucie Šrámková.

Do Česka přišlo podle odhadů už zhruba 300 000 uprchlíků z Ukrajiny, zhruba polovina z nich jsou děti. Většina podle dřívějších vyjádření lékařů potřebuje běžnou péči kvůli zdravotním potížím souvisejícím s cestou z okupované Ukrajiny, například nachlazení nebo střevní potíže.

Dětští lékaři upozorňují, že v regionech, kde se uprchlíci nejvíc koncentrují, jako je Praha či Brno, bylo už před začátkem uprchlické krize obtížné sehnat pro dítě pediatra. Základní péči pro děti i dospělé tak mají dočasně doplnit i UA pointy, které musely zřídit všechny fakultní nemocnice.