KOMENTÁŘ

Dieselgate zasáhla Česko

KOMENTÁŘ
Dieselgate zasáhla Česko

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Auto je mi vším. Když si ráno uvědomím jeho rychlost, design, schopnost okamžité reakce, velikost úložného prostoru i nízkou spotřebu, dokonce do nepříjemné práce se mi vstává snesitelně. Nadšení se ovšem obrátí v pravý opak ve chvíli, kdy špičkový vůz vypoví službu. Do pozice vášnivého automobilisty se dostala celá Česká republika a právě teď začala zjišťovat, že se probouzí do druhé fáze závislosti.

Za posledních deset let poklesl český export v prvním čtvrtletí třikrát. První pokles v roce 2009 ilustroval nejvážnější dopady kruté finanční krize. Podruhé patřil k příčinám stejně nepříjemné deprese na přelomu let 2012 a 2013. Potřetí se vývoz snížil počátkem roku 2018. Takto podaná zpráva vycházející z dat Českého statistického úřadu možná zní příliš dramaticky. Přece jen v krizi není Česko ani žádná ze zemí v širším okolí.

Také celkový výpadek vývozu není tak dramatický. Za první čtvrtletí katastrofálního roku 2009 prodaly tuzemské podniky zboží v ceně o 123 miliard nižší než ve stejném období předchozího roku. V roce 2013 to bylo o 35 miliard méně, letos o 17 miliard. Potíže exportérů z počátku roku tedy mohou signalizovat poměrně vážné ekonomické zpomalení v dalších měsících, stejně dobře je však možné, že tentokrát se podaří propad vývozu vyrovnat větším úsilím v následujícím období. Cesta k další prosperitě, v Česku závislé na vývozu zboží, je stále otevřená.

Riskantní sázka na jednu kartu

Přesto mají data o vývozu jeden zvlášť zneklidňující rozměr. Zjednodušeně by se dalo říci, že za výpadek z prvního čtvrtletí mohou výhradně automobily, protože jejich export se snížil skoro o 20 miliard. Nevyznamenali se ani potravináři a chemici, zbytek vývozců však zůstal v nominálních cenách přinejmenším na svém a udržel tržby z čtvrtletního prodeje českého zboží do ciziny nad jedním bilionem korun.

Zároveň ovšem platí, že propad automobilového průmyslu je hlubší, než byl před pěti lety, a jen o polovinu vážnější než v dobách finanční krize. Na první pohled může pozorovatele uklidnit, že vážnější potíže má pouze jeden z významných oborů, jenže to by nesmělo být Česko záložní ekonomikou Německa, a to v první řadě při výrobě automobilů.

K důsledkům závislosti na dominantním partnerovi a jeho zakázkách patří, že výrobci aut a jejich dílů hrají v tuzemském hospodářství nezdravě velkou roli. Třeba v minulém roce tvořil vývoz silničních dopravních prostředků skoro čtvrtinu celkového exportu, a to se ještě do této statistiky nepočítají dodávky plastů nebo elektroinstalací pro zahraniční výrobce aut. Podíl automobilek na výkonech exportního přeborníka s názvem Česko se průběžně zvyšoval a v posledních třech letech tvořil víc než třetinu celkového exportního růstu. Ekonomika spoléhala pouze na jeden nástroj, politici budovali popularitu z jeho výnosů a neinvestovali, aby opatřili nějakou alternativu. Z nezničitelného tahouna se teď může stát nepřekonatelný balvan, který zatarasí další cestu ke světlým zítřkům.

Kupujte auta s naftovým motorem

Opatrnost vzbuzuje jeden z možných důvodů, proč výroba automobilů stagnuje. Celá Evropa zvědavě čeká, jak se na ekonomickém růstu Německa podepíše dieselgate, tedy odhalení podvodů s měřením výfukových emisí u Volkswagenu a dalších značek. Takřka zároveň s americkým průšvihem byly publikovány rozsudky německých soudů, které umožnily velkým městům, jako jsou Stuttgart, Düsseldorf a Kolín nad Rýnem zakázat vjezd vozů s naftovým motorem do svých center.

Prodeje těchto aut i jejich ceny klesají v mnoha zemích, a protože je Německo dieselovým specialistou, může to mít vážné důsledky. Skutečně se počátkem roku zastavil rovněž německý export a propadl zvláště směrem do Spojených států a do Číny. V této chvíli nejde o nic zásadního, ovšem například jen v březnu prodali Němci do ciziny auta v hodnotě o jeden a půl miliardy nižší než před rokem, což znamená pokles o sedm procent. Češi jsou horší o dvanáct procent. Záložní ekonomikou jsme přitom i ve specializaci aut s naftovými motory.

Pokud v Německu začne foukat, v Česku vítr trhá střechy. Tato závislost je silnější, než byla před deseti lety, proto nezbývá než věřit, že se do značné míry iracionální odpor proti dieselům ve světě zklidní a že lidé znovu ocení jejich nepopíratelné kvality. Jinak po časech prosperity, kdy člověk neměl jiné starosti než si zajistit stejný vzestup životní úrovně jako sousedé pracující v jiných profesích, nastává nová zkouška zdejší společnosti. Málokdo včetně politických a ekonomických elit se na ni připravoval.

10. května 2018