Plány sociální demokracie získat do státní kasy více peněz ze zdanění bank se hroutí. Předseda vlády Andrej Babiš sice v neděli prohlásil, že zavedení vyšší daně v bankovním sektoru je otázka k jednání s koaličním partnerem. Druhý den však otočil a řekl, že sektorové daně pro banky zavádět nechce. Znovu pak odkázal sociální demokraty k dalšímu jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou. Koalici při jednání o rozpočtu tlačí čas. Rozhodnout se o příjmech a výdajích má do května, kdy ministryně financí Alena Schillerová plánuje představit návrh státního rozpočtu na další rok. 

Předseda sociální demokracie a ministr vnitra Jan Hamáček se po původním prohlášení Andreje Babiše radoval. „Když jsme přišli s návrhy, které pomohou rodinám s dětmi nebo důchodcům, všichni se nás ptali, kde na to chceme v rozpočtu vzít peníze. Navrhli jsme zdanění bank. A je fajn, že premiér Babiš mění názor a souhlasí,“ uvedl Jan Hamáček. Premiér Andrej Babiš přitom prohlásil, že otázka sektorové daně pro banky věcí dalšího jednání. „Jestli když uděláme sektorovou daň pro banky, to bude mít takový dopad pro všechny zdražením úvěrů a dostupností úvěrů, nebo ne,“ řekl Babiš pro ČT.

V pondělí však Babiš uvedl, že zdanění bank nadále odmítá. „Nemluvím česky ideálně, ale tolik rozumím, abych věděl, že jsem neřekl, že jsem otočil. Řekl jsem, že na bankovní daň mám stále stejný názor, že to banky přenesou na občany, firmy, ohrozí to likviditu, cenu hypoték – zkrátka že my sektorové daně nechceme,“ řekl Babiš pro Lidové noviny. Uvedl také, že se chce sektat s představiteli bank a vyslechnout jejich postoj k chystaným změnám od sociálních demokratů.

Původní Babišův výrok navíc v pondělí zamával s pražskou burzou, kdy index PX odepsal 1,95 procenta. Investoři se obávali možného zavedení sektorové daně a aktivita na burze byla vysoká, kdy celkový objem obchodu přesáhl 1,2 miliardy korun. Oproti průměru šlo o dvojnásobek.

Spory v koalici

Rozpočet je přitom jedním ze sporů současné koalice. Hádku o výdajích rozpoutal sporný rodičovských příspěvek, kdy socialisté požadovali navýšení o 80 tisíc korun na 300 tisíc korun pro všechny rodiče se čtyřletými dětmi a mladšími. Koalice se však prvotně dohodla na navýšení pro rodiče, kterým se narodí dítě až po 1. lednu 2020.

Sociální demokraté tak přišli s návrhem, jak potřebné peníze získat. Skoro čtrnáct miliard korun má podle návrhu připadnout ze zdanění bank a miliarda z digitální daně. Dalších patnáct miliard má stát získat z vyšší hazardní, tabákové a lihové daně.

Na pravidelných koaličních jednáních jednou za dva týdny se zástupci ANO a ČSSD dohodli počátkem dubna. Oba subjekty přitom deklarovaly, že se chtějí soustředit především na státní rozpočet, podrobnosti včetně například zvýšení rodičovského příspěvku chtějí oznámit teprve poté, co dokončí celkovou dohodu.

Dlouhodobý program ČSSD

Bankovní daň navrhoval v minulosti tehdejší premiér Bohuslav Sobotka. Socialisté prosazovali, aby nejvyšší sazba 0,3 procenta platila pro banky s aktivy nad 300 miliard korun a nejnižší 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Už tehdy ekonomové varovali, že se zavedení takového progesivního zdanění může státu vymstít. „Přestaňme se chovat jako hlupáci, banky zdaňují v Německu, na Slovensku, ve Francii. Nedělejme tady bankám daňový ráj,“ řekl v roce 2017 Bohuslav Sobotka.

Nápad vyššího zdanění obsahoval program, se kterým šli sociální demokraté do voleb před dvěma lety. „Banky působící v Česku dnes neúměrně těží ze svého postavení na českém trhu a vykazují vysoké zisky. Jen svým mateřským firmám v zahraničí odvádějí přes 50 miliard korun ročně. Zavedeme proto progresivní daně z bankovních aktiv velkých bank a zajistíme, aby malé banky měly spravedlivé podmínky na bankovním trhu,“ uváděl program strany, která poté dostala 7,27 procenta hlasů.