Přední český výrobce elektřiny skupina ČEZ naskočila na zelenou politiku a zrychluje přechod k bezemisní energetice. V rámci vize do roku 2030 tak chystá postupný útlum spalování uhlí a větší využití nízkoemisních zdrojů. Šéf ČEZu Daniel Beneš mluví o tom, že společenský i politický tlak na energetiku ze strany investorů či bank roste a cíle dekarbonizace se zpřísňují, skupina je proto nucena reagovat. ČEZ zároveň odmítl spekulace, že by měl slogan jeho nové vize Čistá energie zítřka souvislost s přejmenováním společnosti. Jedná se prý pouze o využití slovního spojení a názvu firmy, sdělila skupina deníku Echo24.

ČEZ v rámci přechodu na „čisté“ zdroje energie a útlumu uhlí plánuje do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu 6000 megawattů, jednat by se mělo převážně o fotovoltaické elektrárny. Součástí portfolia zdrojů zůstanou také jaderné elektrárny, v plánu je i nadále stavba nového jaderného bloku v Dukovanech. Jinak by měl uhlí nahrazovat hlavně plyn. Svou vizí nazvanou Čistá Energie Zítřka pak ČEZ dává najevo svůj cíl stát se lídrem v udržitelnosti v celé střední Evropě.

Společnost ale zatím odmítla uvést, které uhelné elektrárny bude zavírat a kdy o tom bude rozhodovat. Podle šéfa ČEZu Beneše je ale snížení výroby z uhlí „povinností vůči celé společnosti“. „Snaha zabránit změnám klimatu je celosvětovou prioritou, společenský i politický tlak na energetiku proto roste. Cíle dekarbonizace se postupně zpřísňují nejen u nás v Evropě, ale i v dalších částech světa. I proto zrychlujeme naplňování naší strategie a přizpůsobujeme řízení firmy rychle se měnícímu prostředí,“ uvedl Beneš.

Energetická skupina snížila výrobu z uhlí již během devadesátých let, kdy odstavila celkem devatenáct starých uhelných bloků. Nyní by měl podíl uhlí na výrobě elektřiny výrazně klesnout už během příštích čtyř let tak, aby v roce 2025 dosáhl 25 procent. Emisní intenzita, která představuje množství skleníkových plynů z výroby každé megawatthodiny, má pak do roku 2030 klesnout o více než polovinu.

Žádné přejmenování neplánujeme, odmítá skupina

S oznámením nové strategie ČEZu se také začalo spekulovat o tom, že skupina plánuje své přejmenování právě na Čistá energie zítřka (ČEZ). To však společnost popřela. „Čistá energie zítřka je jen slogan. Využili jsme jen tohoto slovního spojení a názvu firmy. Naším cílem není, aby zákazníci začali s ČEZ spojovat slogan, ale aby celkově vnímali ČEZ jako energetického lídra v udržitelném rozvoji nejen u nás, ale v celé střední Evropě,“ uvedl pro deník Echo24 za skupinu ČEZ Ladislav Kříž.

ČEZ také aktuálně zaznamenal rekordní růst svých akcií. Stalo se tak poté, co představenstvo schválilo návrh dividendy z loňského zisku ve výši 52 korun na jednu akcii, meziročně tedy o 18 korun na akcii více. Pokud valná hromada návrh přijme, bude mezi akcionáře rozděleno celkem 28 miliard korun.

„Společnost ČEZ se opět stává miláčkem investorů. Trh pozitivně přijal dividendové záměry představenstva energetického podniku. . Cena akcie v pátek vystoupila až o zhruba dvě procenta na 632,50 koruny, tedy na nejvyšší úroveň za celé období od začátku června 2015. Pokud by návrh valná hromada firmy schválila, půjde o nejvyšší dividendu od roku 2010,“ vyjádřil se pro deník Echo24 ekonom Lukáš Kovanda s tím, že stát by si při výplatě dividendy ve výši 52 korun na akcii přišel na zhruba 19 a půl miliardy korun.

Stát je majoritním akcionářem ČEZu, drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií firmy. Představitelé současné vlády uvádějí, že český energetický mix by měl být v dlouhodobém horizontu postaven na jaderné energetice a obnovitelných zdrojích. Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038, někteří ministři jsou pro odklon od uhlí už v roce 2033.