Česko-slovenskou hranici kvůli přílivu nelegálních migrantů střeží už několik měsíců čeští policisté i vojáci. Na hranice byl jako člen armádních aktivních záloh povolán i europoslanec z KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, který po návratu poskytl redakci rozhovor. Během nasazení se setkal i s Afghánci, kteří se vydávali za Syřany. „Musíme zabezpečit především vnější hranici schengenského prostoru, od Řecka po Maďarsko a Slovensko, a musíme v tom spolupracovat. Pořád nadáváme, hlavně v Evropském parlamentu, na Frontex, ale ten nás se svými stovkami lidí prostě nezachrání,“ říká Zdechovský.

Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský byl nasazen, aby jako člen aktivní zálohy hlídal takzvanou zelenou hranici v hornatém terénu Beskyd. Po týdenní ostré službě se zbraní pro Echo24 popsal, jak takové nasazení vypadalo. A přiznává, že osobní zkušenost mu v lecčems otevřela oči.

„Hlídky byly smíšené. Vždy to byl policista a voják a společně jsme kontrolovali předem určenou část hranice. Zadrželi jsme lidi, kteří se vydávali za Syřany. Jejich identita musí ještě být ověřena, ale podle prvního rozhovoru to vypadalo, že někteří z nich ze Sýrie vůbec nepocházejí a že mohou pocházet třeba z Afghánistánu. Byli tam kontrolováni i občané Ukrajiny, kteří je v těch autech vezli. Velmi často jsme řešili pašeráctví. Kluci měli třeba v noci zkušenost s tím, že se někdo snažil proběhnout kolem jejich auta. A byly tam i chvíle, kdy kolem kroužila podezřelá auta s mapou a dotyční si v ní značili, kde stojí policejní hlídky. I na to musely hlídky reagovat,“ popisoval europoslanec po návratu z hranic, tou dobou už ze své bruselské kanceláře.

Během každé služby ztotožňovali desítky lidí. Ptali se jich, kam mají namířeno nebo odkud jdou. Činnost byla podle Zdechovského nicméně do značné míry preventivní. „Snažíte lidem vysvětlovat, že jsme tam kvůli jejich ochraně a v jejich zájmu, což většina lidí chápala. Nezaznamenal jsem jediný negativní ohlas.“ Většina migrantů se podle něj snaží dostat do Německa či Nizozemska. I proto by se měly do kontrol zapojit i ostatní země, a to především na vnějších hranicích EU. Desítky policistů z Česka jsou už delší dobu nasazeni i na maďarsko-srbské hranici.

„Musíme zabezpečit především vnější hranici schengenského prostoru, od Řecka po Maďarsko a Slovensko, a musíme v tom spolupracovat. Pořád nadáváme, hlavně v Evropském parlamentu, na Frontex (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž – pozn. red.), ale ten nás se svými stovkami lidí prostě nezachrání. Než někdo začne kritizovat práci Frontexu, tak by si měl zkusit práci na hranici a mluvit s těmi lidmi. Frontex dělá opravdu důležitou práci. Hlídat tu hranici je ale někdy složité a je mnoho způsobů, jak se přes ní dostat. Na maďarské hranici jsou řeky, mosty. Sice jsou tam i ploty, ale i přes ně se dá dostat. Je důležité, aby ty státy prováděly kontroly i uvnitř, ve vlacích a dalších prostředcích,“ řekl Zdechovský. Do těchto kontrol by se mělo zapojit i Srbsko, které zatím není členem EU, ale je na čekatelské listině.

Maďarsko zatím Frontex o podporu nepožádalo

Podle Zdechovského, který je v europarlamentu členem výboru pro rozpočtovou kontrolu, na posílení Frontexu peníze v EU jsou, ale není zatím politická vůle. To potvrzuje ve svém vyjádření také samotná agentura, která pro Echo24 potvrdila, že Maďarsko zatím Frontex o podporu nepožádalo.

„Pokud jde o naši podporu Maďarsku, nemáme žádné probíhající operativní aktivity. Všechny operace Frontexu jsou plánovány společně s vnitrostátními orgány, které nás žádají o podporu v závislosti na svých potřebách – můžeme vyslat odborníky, technické vybavení (hlídkové vozy, detektory srdečního tepu, kamery atd.), lodě nebo letadla. V současné době máme na východní hranici více než 700 policistů, 260 vozidel, 300 termokamer a další vybavení. Pokud nás o to požádají vnitrostátní orgány, naši podporu upravíme,“ odpověděla za Frontex Katarzyna Volkmann.