Tlak větších států na změny v hlasování Evropské unie a konec práva veta jednotlivých států sílí. Německý kancléř Olaf Scholz to v neděli označil dokonce za podmínku udržení zásadní role ve světové politice. A český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) přišel v reakci s řešením ve stylu „chytré horákyně“. Umí si představit určité změny v „jednotlivostech“.

Otázka změny hlasování v rámci EU z nutného konsenzu na kvalifikovanou většinu není nová. V posledních týdnech však opět stoupá tlak na změny v rozhodování zejména v zahraniční a bezpečnostní politice. Hlasování kvalifikovanou většinou by značně znevýhodnilo menší země. Takové hlasování znamená nutný souhlas 15 z 27 členů, které musí zároveň reprezentovat alespoň 65 % celkového počtu obyvatel EU.

Ruská invaze na Ukrajinu činí jednotu Evropy stále naléhavější a zvyšuje tlak na ukončení „sobeckých blokád“ jednotlivých členských států při rozhodování v EU, napsal kancléř Scholz v článku, který v neděli zveřejnil deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. „Pokud chceme být ve světě soupeřících velmocí i nadále slyšet, jednoduše si nemůžeme nadále dovolit národní veta, například v zahraniční politice,“ dodal.

Nyní získává aktivní roli v řešení této otázky Česko jakožto předsednická země. Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) chce v dotazníku mezi státy Evropské unie mimo jiné zjistit, kde si dokážou představit posun od jednomyslného hlasování k většinovému.

Výsledkem diskusí, které navazují na závěry tzv. Konference o budoucnosti Evropy, však podle něj těžko bude shoda na tom, že se vyhradí pro hlasování kvalifikovanou většinou celá oblast. Za reálnější považuje, že by se to týkalo jednotlivostí, jako příklad uvedl hlasování o sankčních seznamech osob.

Zjistit ochotu zemí debatovat o navrhovaných posunech považuje Bek za úkol předsednictví. „Mezi závěry konference zaznívá velmi silné doporučení směrem k opuštění jednomyslnosti. Všichni víme, že je to věc velice sporná a konfliktní, na druhou stranu možná se otevírá prostor pro některé posuny. Debatu chceme vést ve velmi konkrétní rovině,“ uvedl.

Státy by v dotazníku měly uvést konkrétní případy, kdy by si dokázaly hlasování kvalifikovanou většinou představit. Není totiž podle něj pravděpodobné, že by výsledkem mohlo být například rozhodnutí vyhradit k většinovému hlasování určitou celou agendu, jako je například bezpečnostní a zahraniční politika.

Evropská unie v posledních měsících čelila několika zahraničně-politickým a geopolitickým změnám, na které podle názoru čelných představitelů EU reagovala pomalu. Jde například o několikatýdenní jednání o evropském embargu na dovoz ruského plynu, kde Maďarsko tvrdě hájilo své zájmy, či spory Bulharska a Makedonie o přístupu Severní Makedonie do Unie.

Ke změně smluv se už dříve negativně postavila řada členských zemí, jak ale serveru Euractiv sdělil ministr Bek, v případě rozšíření možnosti hlasovat kvalifikovanou většinou by mohlo dojít pomocí tzv. přechodové klauzule, tedy bez změn smluv, vyžadovala by však minimálně shodu Evropské rady, tedy zástupců všech členských států.