Od března se na této stránce i jinde objevují skeptické hlasy, že vládním epidemiologům je potřeba příležitostně odmlouvat, podrobovat jejich soudy kritice, neodezírat ze rtů. Jejich nadvládu se dosti rychle podařilo zrušit ve veřejné debatě, bohužel nikoliv u veřejnosti. Důkazem budiž průzkum CVVM z června o důvěryhodnosti politiků, v němž se nejvýš umístili Jan Hamáček a Adam Vojtěch, dva nejhlasitější megafony právě oněch vládních epidemiologů. Důkazem budiž i sobotní interview nadále populárního Romana Prymuly v deníku Právo.

Prymula při popisu aktuální situace s covidem v republice správně vyzdvihuje fakt, že těžkých případů je u nás dnes naštěstí minimum. Tuto zajímavou situaci ale z nějakého důvodu nepromítá do úvah o tom, co bude na podzim: „Není problém, že bychom nezvládli trasovat nebo se postarat o vážnější pacienty. Hlavní problém je, že na podzim, já to očekávám někdy v listopadu, dojde k souběhu chřipkové a covidové epidemie. Řada lidí si bude myslet, že mají příznaky covidu, a budou se dožadovat testování. (...) Když u těchto jedinců ještě budeme řešit karanténu, tak to přinese poměrně zásadní logistické problémy.“

Pokud testovací kapacita na podzim nebude, uvažuje Prymula, „tak je řešením, že by lidé s příznaky zůstávali doma. To je podle mě technicky jednoduchá věc, dovedu si představit velmi přísnou společenskou kontrolu; jakmile by někdo zakašlal, tak by ho hnali domů.“ Avšak protože do karantény budou muset všichni, kdo s nakaženým byli v kontaktu, „může nastat situace, že bude najednou v karanténě deset procent populace“.

Vládní zmocněnec Prymula už nepracuje na ministerstvu zdravotnictví, nemá tedy přímý vliv na karanténní politiku státu. Rozhovor patrně můžeme chápat i jako svébytnou formu přímluvy za to, aby stát před začátkem chřipkové sezony přeci jen zkusil navýšit testovací kapacity. Nicméně široká veřejnost Prymulu ze setrvačnosti dál vnímá jako toho, kdo určuje politiku státu v boji s virem. Má přístup k Andreji Babišovi, a pokud premiér na podzim uprostřed splašených titulků dospěje k pocitu, že takzvaně něco musí udělat, a to hned, bude Prymulovi jistě naslouchat.

Proto je namístě už teď hledat jakékoliv schůdné možnosti, jak zabránit šíření masového omylu, kdy se lidé s chřipkou cítí být nosiči koronaviru. Jednou z cest je mohutná vládní kampaň, aby se letos co nejvíc lidí nechalo očkovat proti chřipce. Další je samozřejmě masivní zvýšení testovacích kapacit. Kam vláda posledních pět měsíců napírala energii, když ne sem? A měla by se rychle provést i úvaha, zda nezvýšit laťku pro podezření z covidu. Dnes ho může pojmout každý, kdo má suchý kašel nebo teplotu nebo ztrátu chuti nebo ztrátu čichu. Stačí hlásit jeden z těchto příznaků. Řada kuřáků, a ovšem i nekuřáků, například kašle nonstop a bude kašlat až do své necovidové smrti. Na podzim budeme možná čelit spíše psychologickému než medicínskému problému. Je nejvyšší čas na kritickou zpětnou vazbu pro vládní epidemiology. Prymulových deset procent v karanténě přesně splňuje definici slova zdecimovat.