V Ústí nad Labem byla otevřena stálá expozice Naši Němci

Český pohled

V Ústí nad Labem byla otevřena stálá expozice Naši Němci
Český pohled

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obrazy, plastiky, fotografie, listiny, přírodniny, lyže, motocykl, nábytek a ještě mnoho dalších hmatatelných i nehmatatelných (projekce, hologram) věcí, celkem na pět set exponátů, je k vidění od 18. listopadu v hlavním městě Ústeckého kraje v dlouho připravované, odkládané, ale nakonec přece jen slavnostně otevřené (labutí píseň sociálnědemokratického ministra kultury Zaorálka) expozici nazvané lakonicky Naši Němci.

Trvalo to deset let, stálo to padesát milionů, nepočítáme-li dalších 400 milionů na rekonstrukci Muzea města Ústí nad Labem, původně novorenesanční školní budovy z roku 1876, výsledek však tvůrcům hanbu nedělá. Pěkné instalační nápady předvedl ateliér Projektil architekti, jmenovitě Roman Brychta.

Není to výstava (pouze) o kdysi převážně německém osídlení našeho pohraničí, jak by snad mohlo naznačovat její labskoústecké umístění. Byla pojata šíře: jako přehledné – víc „obrazem“ a zvukem než slovem, ale to možná časem napraví nějaká doprovodná publikace – dějiny osm století tvajícího soužití českojazyčného a německojazyčného obyvatelstva, soužití, které mohlo ku prospěchu obou stran trvat dodnes, jenže… netrvá. Nejprve ve třicátých a pak ve čtyřicátých letech dvacátého století se jaksi „pokazilo“.

Byly doby, a mají ještě dost pamětníků, kdy se o „našich Němcích“ buď mlčelo (ve škole), nebo informovalo tendenčně (prostředky hromadného sdělování, tehdy tisk, rozhlas a televize v područí vládnoucí Komunistické strany Československa, zdatné zkreslovatelky historie). Či se snad smělo napsat, že třeba německý výtvarník Heinz Edelmann (1934–2009), který se v roce 1968 proslavil animovaným filmem Žlutá ponorka (Yellow Submarine), pocházel právě z Ústí nad Labem, odkud byl po druhé světové válce se svými rodiči vyhnán? (Jak dlouho ještě budeme říkat „odsunut“?)

Jak při zahájení výstavy připomněl historik Petr Koura, ředitel kulturně vzdělávací a vědecké společnosti Collegium Bohemicum, která spolu s muzeem výstavu připravila, je to „český pohled na naše Němce“. Ale ovšem i na „naše Čechy“. Prezentuje se tady třeba první vydání Slovníku česko-německého Josefa Jungmanna z 30. let 19. století nebo první vydání Dějin národu českého v Čechách a v Moravě Františka Palackého; jak známo, věhlasný historiograf začal psát a vydávat své životní dílo v němčině (Geschichte von Böhmen – název se obešel bez slova národ).

Bylo v našich dějinách víc německého, než jsme ochotni si připustit? Asi ano. A není už čas to všechno konečně nahlédnout, jak říkají historici, sine ira et studio? Bez hněvu a zaujatosti? Jistěže musíme mluvit i o hrůzách německého národního socialismu, ale stejně tak o hrůzách komunismu, odehrávajících se po druhé světové válce na československých občanech německé národnosti dokonce už v době, kdy se komunismus teprve dral k moci.

A ještě s dovolením poznámku na okraj. Plakát lákající k návštěvě této opulentní výstavy je černobílý, pořadatelé – asi ve snaze o „mediální zkratku“ – na něm uplatnili poměrně známý fotografický portrét Franze Kafky s buřinkou, i když právě „Dr. František Kafka“ (tak je podepsán v česky psaném dopise Úrazové pojišťovně dělnické v Praze z 30. června 1908, ten je v jedné z vitrín k vidění, dočasně dokonce jeho originál) by nad slovy „NAŠI NĚMCI“ na svém svrchníku asi zakroutil hlavou. Možná by nechtěl být spojen ani s vysvětlujícím podtitulem „Stálá expozice k dějinám německy mluvících obyvatel českých zemí“, protože zrovna on nebyl odkázán pouze na němčinu. Vždyť své přítelkyni Mileně Jesenské kdysi napsal, že „nikdy nežil v prostředí německého národa“, ujistiv ji: „Jistěže rozumím česky“ a taky: „čeština je mi mnohem srdečnější“ (než němčina). Víme, že Kafkův otec měl českou výchovu a spisovatelova matka, vychovaná německy, pocházela z českého prostředí, z Poděbrad. Je to zkrátka složitější.

Ale jinak ta výstava opravdu stojí za zhlédnutí. Když už se člověk ocitne v Sudetech.

Petr Koura a kol.: Naši Němci. Stálá expozice k dějinám německy mluvících obyvatel českých zemí. Muzeum města Ústí nad Labem, úterý až neděle od 9 do 18 hod.

26. listopadu 2021