EDITORIAL DALIBORA BALŠÍNKA

Afghánská potupa NATO i USA a její důsledky

EDITORIAL DALIBORA BALŠÍNKA
Afghánská potupa NATO i USA a její důsledky

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Nepochybně v amerických tajných službách a ve vedení armády byli lidé, kteří věděli, jaký může být nejhorší scénář vývoje v Afghánistánu. Nebyli slyšet, možná nebyli dost hlasití, aby mu zabránili, anebo je někdo slyšet nechtěl. Nová administrativa má svou představu o světě, kdy podobně jako v jiných tématech se rozchází s realitou a vychází z popisu světa elitářské bubliny.

Nejde o dohad. V opačném případě by americký prezident Joe Biden nemohl na začátku července na jedno z mála vystoupeních na tiskové konferenci americkou veřejnost a potažmo i své západní spojence v NATO ubezpečovat, že odchod amerických vojsk a jejich spojenců nebude dalším Saigonem, že afgánská vláda udrží své důležité pozice a hlavní město Kábul před bojovníky z hnutí Tálibán. Počty mužů ve zbrani jednotlivých válčících stran ve verzi prezidenta Bidena se po nenadálém dobytí Kábulu Tálibánem staly za pár hodin legendárními a veřejné hodnocení situace v Afghánistánu v podaní Joea Bidena je napříč politickým spektrem označováno za jedno z nejostudnějších vystoupení americké hlavy státu v historii země. Nástupce Angely Merkelové v CDU Armin Laschet a kandidát na kancléře vývoj v Afghánistánu označil za největší debakl NATO v dějinách.

Nejde jen o potupu a s ním spojené oslabení Spojených států, NATO a jejich spojenců, teď jde o to, aby toto selhání nebylo předzvěstí hlubšího problému Západu, jehož současné vládnoucí elity ztrácejí smysl pro realitu, a to je nejen ve vnitřní politice, ale také v té zahraniční. Ve světě má Západ mnohem víc silných soupeřů než za dob studené války - a ti mají své plány a ambice a nemusí jít jen o státy, ale i o radikální podobu islámu a islamismu.

Západní spojenci nemohli být v Afghánistánu věčně, odejít někdy museli. Nikdo nečekal, že po 20 letech intervence se stát tak rychle zhroutí a že spojenci ani nebudou mít čas vzít nohy na ramena a pomoci těm, kteří jim uvěřili a v Afghánistánu jim pomáhali. Důsledky mohou být rozsáhlé, snažíme se je pro vás  postihnout v titulním tématu tohoto vydání. Afghánistán sám zůstane na dlouho tématem, protože vývoj tam bude důležitý nejen pro Evropu, ale hlavně rozpohybuje dění na východě. A my se mu budeme i v příštích týdnech pozorně věnovat.

18. srpna 2021