Vládní pomoc ekonomice v zákulisí vymýšlí konzultanti z McKinsey, vedení Švejnarem
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Pomoc koronavirovým vypnutím zasažené ekonomice, kterou nabízí vláda Andreje Babiše patří zatím k nejslabším v Evropě. Stát dává jen minimum přímé pomoci jako jsou odklady daní, odvodů pojistného nebo garantované úvěry, které jsou běžné ve většině zemí. K pomoci naopak nutí soukromé firmy a osoby. To je případ moratoria na splácení úvěrů u bank nebo nájmů. Kdo je mozkem této vládní strategie? V oficiálních zprávách kabinetu se to těžko hledá. Vláda si na ekonomické poradenství vytvořila hned dva týmy, v níchž zasedají a bez nároku na honorář jsou připraveni radit známí ekonomové. Jeden pracuje pro Ústřední krizový štáb vedeného Janem Hamáčkem. Z New Yorku ekonomy řídí profesor Jan Švejnar. Žádný konkrétní plán rychlé záchrany ekonomiky zatím z týmu nevzešel. Už se ale stihl několikrát virtuálně sejít.
Druhým je resuscitovaná Národní ekonomická rada vlády vytvořená přímo Andrejem Babišem už dvacátého ledna. Zveřejněna ale oficiálně byla až minulý týden. Pracovně se jí říká `bankéři`. Zasedají v ní mimo jiné šéfové největších bank. Tomáš Salomon z České spořitelny, Jan Juchelka z Komerční banky. Spolu s nimi generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, hlavní ekonom Generali Miroslav Singer nebo výše citovaný Jan Švejnar. Ke koronavirové záchraně ekonomiky se měli poprvé sejít v pátek, schůzka se ale odložila na dnešní večer, protože superministr obchodu, průmyslu a dopravy Karel Havlíček musel obhajovat vládní návrhy v Senátu. Ani z nového bankéřského NERVu proto žádné konkrétní záchranné plány nevyšly.
Vládě ale kromě toho už šestého dubna (viz dokument) nabídla `pro bono` pomoc poradenská firma McKinsey. Ta patří ve světě vůbec k nejdražším poradcům a u nás je jednou z firem s vůbec nejvyššími průměrnými platy. “Byli jsme požádáni nově vzniklým týmem při Ústředním krizovém štábu o podporu. Ve stejné chvíli byla z dalších vládních míst a úřadů cítit chuť po spolupráci s lidmi jako Jan Švejnar, Štěpán Jurajda (ekonomický institut CERGE, pozn. red.) nebo Pavel Řehák (dříve McKinsey, dnes vlastní poradenská firma Vico a Aspen Institute),” píše se v memorandu “Supporting of COVID-19 Economic Response” ze 6. dubna. “Vládu podporujeme také nepřímo přes neformální skupinu lidí kolem Pavla Řeháka a Pavla Hroboně (bývalý spolupracovník ministra zdravotnictví za ODS Tomáše Julínka, pozn. red.), která se v posledních třech týdnech zaměřuje na zdravotnické a ekonomické otázky.” Zmíněný zdravotnický ekonom Pavel Hroboň, který nebýval v posledních letech ve veřejném prostoru příliš vidět, na sebe skutečně upoutal pozornost, když sepsal spolu s Reném Levinským z CERGE reakci na článek profesora Pavla Koláře a virologa Jana Svobody, kteří vyzývali k uvolnění restriktivních opatření a přirozené imunizaci (známé jako promoření) společenosti. Hroboň s Levinským tomu oponovali jako příliš nebezpečnému plánu. Druhý den už Hroboň vystupoval v rozhovoru v České televizi.
V memorandu je přesně popsána struktura vládní ekonomické reakce na koronavirus ve třech fázích. Za prvé: krátkodobá podpora. Za druhé: restart. Za třetí: plán dlouhodobého ekonomického růstu. Přesně o stejné struktuře vládní reakce mluvil Jan Švejnar v rozhovoru pro Hospodářské noviny už druhého dubna.
`Tým` McKinsey, jak o sobě poradci v dokumentu píší, žádá, aby měl jako `nezávislý poradce` přístup nejen k Ústřednímu krizovému štábu, ale i k dalším důležitým vládním místům, kde se rozhoduje. Jako podmínky proto, aby spolupráce mohla být úspěšná, žádá přístup ke všem lidem, kteří rozhodují a hlavně k důležitým datům.
V memorandu jsou jasně sepsány podmínky, za nichž může být spolupráce s vládou úspěšná. Žádá si jasný mandát. Upozorňuje ale, že za všechna rozhodnutí přebírá odpovědnost vláda. Zároveň zdůrazňuje, že chce pracovat v utajení. “Jméno McKinsey nebude nikde zmíněno v žádné komunikci (včetně médií), pokud k tomu nedáme souhlas.”
Spolupráce může být podle memodranda ukončena, pokud nebudou dodrženy podmínky, kterou jsou v něm dohodnuty. McKinsey nabízí, že šest týdnů od zmíněného šestého dubna pracuje zdarma “pro bono”. “Před uplynutím této doby společně vyhodnotíme, jestli je potřeba v pokračování podpory.” Za šéfa `Týmu` je jmenován Jan Švejnar. Jeho jménem je také spolu s řídícím partnerem McKinsey Danem Svobodou dokument podpesán.
Jan Švejnar má tedy z New Yorku hned trojitou roli při záchraně české ekonomiky z koronavirového vypnutí. Vede ekonomický tým Ústředního krizového štábu, `Tým` McKinsey a zároveň je členem resuscitovaného vládního NERVu, známého jako `bankéři`. “Ano, spolupracuji s nimi. Dnes řada podniků, institucí a agentur nabízí a poskytuje pro bono pomoc. Doufám, že vláda bude takových možností využívat. Ať už jsou to velké auditorské firmy, poradenské firmy, banky a jiné finanční instituce,” říká Švejnar v rozhovoru pro Týdeník Echo. “Já sám nejsem v poradenských agenturách, ale zastávám názor, že v krizi je dobré využít všechnu nabízenou expertízu. I velké banky v České republice jsou dcery zahraničních bank. Ale fungují u nás, znají dobře naši situaci, tak proč nevyužít jejich odbornosti?” Na námitku, že firmy jako McKinsey nejsou žádná charita a po uplynutí pro bono termínu (tedy těch citovaných šesti týdnů), budou jistě od vlády něco žádat a už dnes mají jako podmínku přístup k datům a rozhodování, Švejnar říká: “V tuto chvíli je to spíš naopak, důležité informace státu dodávají. Ale samozřejmě že k nějaké výměně informací dochází, koneckonců bez informací nemůžete poradit. Prostě v krizi, kterou procházíme, platí: víc hlav, víc rozumu.”
Podle informací Týdeníku Echo `Tým` McKinsey aktuálně připravuje právě to, jak by měly vypadat vládou garantované úvěry u komerčních bank. Právě o nich má mimo jiné jednat dnešní večerní NERV. Ostrá debata se povede hlavně o tom, jak velkou část těchto úvěrů bude stát garantovat a jak velké riziko zbude na banky. Ve většině evropských zemí platí vládní záruky na 70 až 80 procent úvěrů.