Slova šéfky státní kasy Aleny Schillerové (za ANO) o tom, že prezident Miloš Zeman nemá větší problém s podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok, se ukázala jako ne zcela pravdivá. Zeman se totiž k návrhu vyjádřil kriticky a označil ho za nedostatečně úsporný a nedostatečně investiční. Pokud by pak nedošlo k patřičným pozměňovacím návrhům, uvažuje o tom, že by rozpočet vetoval. Oznámil to prezidentský mluvčí poté, co nejdříve vystoupila sama Schillerová.

Ministryně financí se kvůli rozpočtu sešla v Lánech s prezidentem i premiérem Andrejem Babišem (ANO). Po setkání uvedla, že Zeman apeloval v rozpočtu na úspory a schválený schodek 390 miliard mu nevadí, když bude dost peněz na investice. Jejich výši, zhruba 207 miliard, prý ocenil. Základní parametry rozpočtu vláda schválila v červnu. Celkové příjmy rozpočtu MF naplánovalo včetně peněz z EU na 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun.

Následně ale prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na twitteru uvedl, že Zeman se vyjádřil spíše kriticky. „Prezident republiky se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu na rok 2022, který označil za nedostatečně úsporný a nedostatečně investiční. Navrhl konkrétní druhy úspor a investic,“ napsal mluvčí.

Zeman prý upozornil, že bez patřičných pozměňovacích návrhů by zvažoval vetování návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ukázalo se tak, že Schillerová Zemanova slova poněkud bagatelizovala a jeho kritiku příliš nevyzdvihla.

Schillerová také uvedla, že po podzimních sněmovních volbách by se Zeman chtěl ještě jednou setkat kvůli návrhu rozpočtu po volbách se svými poradci.

Debata se vedla i o rušení daňových výjimek. Schillerová v tom nevidí prostor za stovky miliard. „Ale určitě věřte tomu, že tam prostor je. Je tam celá řada výjimek, které zvýhodňují určité skupiny a je to velmi těžké protlačit v parlamentu, ale já se o to pokusím,“ řekla.

Ohledně úspor ministryně představila Zemanovi plán konsolidace veřejných financí. Podle nejnovější makroekonomické prognózy MF počítá se snižování strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by měl klesnout na 4,6 procenta v roce 2024. V případě úspor, které MF plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 procenta HDP. Úspory by se měly týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek.

Schillerová zopakovala, že do říjnových parlamentních voleb nestihne Sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách tak bude muset vláda návrh opět schválit a předložit poslancům.

Pokud by parlament rozpočet neschválil do konce roku, stát by začal hospodařit v tzv. rozpočtovém provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun.

Po dokončení jednání s jednotlivými ministry by se měla Schillerová sejít kvůli návrhu rozpočtu s Babišem. Termín neuvedla. „Rozhodně trvá, že ten schodek je pro mne směrem nahoru nepřekročitelný,“ uvedla ministryně. Informovala také, že ve vládní rozpočtové rezervě je pro příští rok vyčleněno zhruba šest miliard korun pro řešení případných dopadů pandemie koronaviru.