Babiš o rozpočtu EU: Pokud budou bohaté země trvat na svém, můžeme jet rovnou domů
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Dosavadní vývoj summitu Evropské unie podle premiéra Andreje Babiše nepřiblížil vyřešení sporných otázek kolem návrhu víceletého rozpočtu na období 2021-2027. Důvodem je především postoj čtyř zemí, Nizozemska, Švédska, Dánska a Rakouska. Ty odmítají příjmy rozpočtu navržené předsedou Evropské rady Charlesem Michelem ve výši 1,074 procenta hrubého národního důchodu a požadují maximálně jedno procento HND. Summit lídrů zemí EU v Bruselu pak večer skončil, aniž by se dosáhlo dohody.
„Nemám pocit, že jsme blíže řešení. Pokud rada navrhne částku, na kterou nemá peníze, protože čistí plátci nechtějí akceptovat ten koeficient, tak samozřejmě máme zásadní problém,“ uvedl premiér. Upozornil, že rozdíl mezi Michelovým návrhem a požadavky čistých plátců do rozpočtu EU činí 75 miliard eur (1,88 bilionu Kč).
Jsem zvědav na pokračování Evropské rady. Jestli bude skupina čtyř bohatých zemí Švédsko, Dánsko, Nizozemsko a Rakousko dál trvat na svém, můžeme jet rovnou domů. Navrhují, aby do rozpočtu odvedly všechny státy o 75 mld. eur méně, než navrhuje @eucopresident.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) February 21, 2020
Pokud se podle Babiše v pátek situace nevyjasní a čistí plátci neustoupí, nemá cenu, aby jednání pokračovalo. Summit v pátek večer po dvou dnech skončil, aniž by se dosáhlo dohody.
Premiér Andrej Babiš po příjezdu na druhý den jednání lídrů zemí EU o rozpočtu řekl, že je nepříjemně překvapen, že předseda Evropské rady Charles Michel nedomluvil dopředu shodu nad příjmy víceletého rozpočtu na období 2021-2027. Především čtyři země, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko a Rakousko, odmítají příjmy rozpočtu navržené Michelem ve výši 1,074 procenta hrubého národního důchodu a požadují maximálně jedno procento HND.
Předseda Evropské rady Charles Michel dnes po dlouhých nočních jednáních o sedmiletém rozpočtu Evropské unie pokračoval v bilaterálních rozhovorech s lídry členských zemí. Zásadní průlom kvůli trvajícím sporům okolo jeho celkové výše zatím nepřišel, podle diplomatů však Michel předložil nabídku kompromisní varianty, pro níž hledá podporu u jednotlivých zemí.
Michel vedl se zástupci členských zemí přes noc separátní rozhovory, které skončily až po šesté hodině ráno. Společné jednání summitu začalo až v podvečerních hodinách, Michel ho odkládal, aby mohl ve schůzkách pokračovat. Podle několika diplomatů se pokusil přesvědčit čtyři země usilující o snížení celkového objemu rozpočtu, aby kývly na kompromisní variantu.
Michel se s lídry Nizozemska, Rakouska, Dánska a Švédska sešel dohromady s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Čtveřice zmíněných států zatím trvala na svém požadavku snížit rozpočet na jedno procento hrubého národního důchodu (HND) Evropské unie. Michelův návrh, který v tomto směru podporuje velká část ostatních zemí, počítá s výší 1,074 procenta, což je přibližně o 75 miliard eur více.
„Já jsem velice nepříjemně překvapen, že to není domluveno. Není možno, že pan předseda Michel navrhne odvody a ukáže se, že ty hlavní země jsou proti. A kdyby se mělo ještě snižovat, tak budeme velice křičet,“ uvedl Babiš. Zopakoval, že nechápe, o čem se bude na summitu diskutovat, když návrh rozpočtu obsahuje výdaje, ale nikoli příjmy.
Česká republika je podle ministerského předsedy flexibilní pokud jde o odvody země do rozpočtu EU. V případě požadavků na české příjmy z unijní pokladny ale Babiš ustoupit nehodlá.
Ministerský předseda v pátek dopoledne vystoupil proti požadavkům států, jež jsou čistými plátci, na svém twitterovém účtu. „Jsem zvědav na pokračování Evropské rady. Jestli bude skupina čtyř bohatých zemí Švédsko, Dánsko, Nizozemsko a Rakousko dál trvat na svém, můžeme jet rovnou domů. Navrhují, aby do rozpočtu odvedly všechny státy o 75 mld. eur méně, než navrhuje předseda Evropské rady. A pro sebe chtějí zachovat slevy, tzv. rabaty, ve výši 14,5 mld. eur, které máme platit za ně. Tak to se nedohodneme.
Představitelé členských zemí Evropské unie se ve čtvrtek snažili sblížit své odlišné pohledy na příští víceletý rozpočet evropského bloku. Velká část prezidentů a premiérů před začátkem jednání přitom tvrdila, že ze svých požadavků nehodlá slevit a že dohodu bude velmi těžké nalézt.
Zatímco zvláště země ze západu a severu EU usilují o snížení objemu rozpočtu navrhovaného šéfem rady, další členské státy včetně Česka chtějí posílit financování fondů pro méně rozvinuté regiony.