Komentář Lenky Zlámalové

Bohatí umí počítat

Komentář Lenky Zlámalové
Bohatí umí počítat

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Středoškolští studenti zažívají aktivní období. Kromě toho, že se byť s výrazně menší intenzitou než jejich vrstevníci v západní Evropě zapojili do klimatických protestů Pátky pro budoucnost, aktivně demonstrují i za svá vlastní práva. Práva za snížení nároků ve školách. Za to, aby se ty nároky přizpůsobily jejich snižující se gramotnosti. V pátek se na pražském Malostranském náměstí sešli k protestu proti povinné maturitě z matematiky. Ta by měla už od roku 2021 odstartovat na gymnáziích a lyceích a rok nato i na všech dalších středních školách. 

Studenti, reprezentovaní Českou středoškolskou unií, neprotestují proti tomu, že by považovali znalosti matematiky, prověřené maturitou z ní, za zbytečné. To nezpochybňují. Protestují proti tomu, aby museli skládat zkoušku z náročné disciplíny, v níž jsou čím dál méně gramotní. V minulém roce téměř polovina maturantů zkouškou z matematiky neprošla nebo dostala nejhorší možnou známku, čtyřku. A takhle špatně dopadli ti, kdo si matematiku dobrovolně vybrali.

Podle statistik státní instituce Cermat, která organizuje státní maturity a jednotné přijímací zkoušky na střední školy, si přitom maturitní zkoušku z matematiky dobrovolně vybírá čím dál méně studentů. „Česká středoškolská unie se dlouhodobě snaží zmírnit negativní dopady. Kvalita výuky ale nelze celorepublikově zlepšit v horizontu dvou let, proto apelujeme na ministerstvo, vládu a jednotlivé poslanecké kluby, aby se zastavily zavedení povinné maturity z matematiky a otevřely debatu o zvyšování matematické gramotnosti prostřednictvím zkvalitnění a zatraktivnění výuky matematiky,“ vysvětluje předseda unie Viktor René Schilke.

Je to už ohraný příběh. Zkouška z matematiky se odsune, aby se získalo víc času na zvýšení matematické gramotnosti. A nic se nestane. Jak není jasný termín a zkouška, všichni se na to vykašlou. Teď, když se povinná maturita z matematiky vyškrtne úplně, se dá vsadit na to, že úroveň znalostí matematiky půjde dál dolů. Proč by tím přece studenti ztráceli čas, když z toho nebudou skládat zkoušku. 

Politici už na jejich hru na neustálé odklady naskočili. Ministr školství Robert Plaga chystá zákon, který povinnou maturitu z matematiky zruší. Dá se čekat, že projde. Návrhy na odložení zkoušky se už objevily i od opozičních Pirátů a ODS. 

Ještě horší než podvolení politiků je to, že přiznávají, jak do pasti upadající matematické gramotnosti studenty sami zatáhli. Místo aby je studijními osnovami, které diktuje stát, motivovali k dobrým znalostem a schopnostem v těch základních věcech: počítat a logicky myslet, číst a rozumět textům a mít základní všeobecný přehled ve vědách, tříští jim pozornost a berou čas různými módními environmentálními, sexuálními, genderovými, mediálními, občanskými a finančními výchovami. To vše za tučné granty neziskovek a různých institucí, které studijní programy pro tyto módní výchovy školám ve velkém nabízejí. 

Sám ministr Plaga přiznává, že stát selhal a na získávání základní matematické nebo čtenářské gramotnosti prostě ve školách není čas. „I Česká školní inspekce uvedla, že ve výuce není dostatek prostoru, aby se učitelé věnovali upevnění těchto kompetencí. Jsou přehlceni požadavky rámcových vzdělávacích programů. Ty můžeme upravit z pozice ministerstva, a to je to hlavní,“ řekl Plaga v rozhovoru pro Právo. Výuka by se prý měla zlepšit snad do deseti let. 

Do té doby se tedy nejspíš musíme smířit s tím, že ze škol budou odcházet lidé vybaveni maturitním vysvědčením a budou mít stále nižší matematickou gramotnost. 

Maturitní zkouška, kde není matematika, postrádá smysl. Právě ona není nadarmo královnou věd, od níž se odvíjí schopnost logicky myslet a abstraktně uvažovat. Bez nich se dá u člověka těžko stavět hlubší analytické poznání v souvislostech, které je nezbytné pro úspěch ve stále složitějším světě. Už jméno matematika vychází z řeckého mathematikos, milující poznání. Mathéma, to je věda, poznání vědění. To nejsou rovnice nebo diferenciály, které odpůrci povinných zkoušek tak rádi citují jako nepoužitelné pro praktický život. Je to věda, bez jejíchž základů není člověk schopen pochopit fungování světa, kvantity, prostoru, struktury, změny. 

Velmi trefně její důležitost pro lidské poznání popisuje matematik a pedagog  Eduard Fuchs z Katedry matematiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně pro Česky rozhlas. „Matematika je velký příběh o našem poznávání světa a o tom, jak si podmaňujeme přírodní zákonitosti a porozumíváme jim. Počítání je jen jedna složka. Stejně jako literatura není o vyjmenovávání gramatických pravidel, tak matematika není věda o počítání.“ Podle něj je matematika chápána často jako těžký předmět, protože je v ní nutná návaznost. „Jakmile dítě na základní škole něčemu neporozumí, tak se to časem projevuje více a více, až to přeroste dětskou zvídavost, a rázem se dětem zdá, že je matematika jakoby z jiného světa,“ popsal úskalí výuky předmětu Fuchs.

Takže odkladem maturity z matematiky, a tím pádem rezignací na její učení a pochopení, tady vyroste generace, která nebude schopná myslet a chápat svět v širších souvislostech. 

Jako země tím promarníme příležitost posunout se mezi bohaté, civilizované země, kde je vysoká životní úroveň díky tomu, že dokážou vymýšlet nové věci a prodávat je. Výrobní ekonomika, jakou jsme stále my, nikdy mezi nejbohatší země světa patřit nebude. 

Vztah mezi bohatstvím, vyspělostí a matematickou gramotností patnáctiletých dětí sledovaných v žebříčku PISA Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj je přímo úměrný. Ti, kdo jsou bohatí, umí počítat. Švýcarsko, Nizozemsko, Dánsko, Finsko, Německo, které jsou na prvních příčkách matematické gramotnosti mezi Evropany, patří na kontinentě k nejbohatším. Rychle se mezi ně dotáhli Estonci a Poláci. Takže mají našlápnuto i k tomu, že můžou v dohledné době začít něco zajímavého vlastního vymýšlet a dobře prodávat.

My jsme průměr. A děláme všechno pro to, abychom jím zůstali. 

Další články od Lenky Zlámalové ZDE 

7. října 2019