komentář Ondřeje Štindla

Demokrati si jdou po krku

komentář Ondřeje Štindla
Demokrati si jdou po krku

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

To nejdiskutovanější na poslední debatě demokratických uchazečů o kandidaturu v amerických prezidentských volbách se stalo těsně po jejím konci. Účastníci se na pódiu loučili podáním ruky, když se ale setkali Bernie Sanders a Elizabeth Warrenová, senátorka svému soupeři ruku nepodala. Namísto toho mu cosi bryskně řekla, on na to stroze odpověděl. Později televize CNN v audiozáznamu tu výměnu našla, Warrenová Sandersovi vpálila, že z ní v celostátním vysílání dělá lhářku, Sanders odpověděl, že by tenhle spor měli řešit jinde a že senátorka naopak dělá lháře z něj.

Warrenová i Sanders patří k americké progresivní levici, senátorka v kampani akcentuje spíš momentálně módní politiku identity (genderové, rasové), veterán americké levice Sanders představuje levičáka spíš tradičního, vnímajícího politiku třídně. Oba si v průzkumech stojí dobře, oba mají velmi oddané tvrdé jádro stoupenců, často mladých, často velmi agilních na sociálních sítích. Až dosud jeden o druhém mluvili jako o přátelích, je ale logické, že je volební zápas nutně staví proti sobě, oba přece loví v plus minus stejném rybníku. Před dvěma týdny se tak Warrenová svěřila s víc než rok starou vzpomínkou – Sanders jí prý při setkání u něj v bytě řekl, že žena letošní volby vyhrát nemůže. Verzi Warrenové pak potvrdili další lidé, kteří sice setkání nebyli přítomni, s nimiž ale senátorka prý o rozhovoru v následujících dnech mluvila. Sanders popírá, že by něco takového pronesl, v atmosféře, která vskutku nepřeje snižování schopností a ambicí žen, by taková slova byla také značně poškozující. V debatě každý kandidát svou verzi zopakoval, implicitně tak označil tu protivníkovu za lživou – ale je také možné, že si každý z nich tu rok starou konverzaci pamatuje nebo vykládá jinak. Na sociálních sítích se stoupenci obou táborů do sebe pustili s velkou vervou. Sandersovi stoupenci (tzv. Bernie Bros) jsou už od minulých prezidentských voleb pověstní svou zaťatostí, obhájci Warrenové zas dostali příležitost vytáhnout oblíbená hesla pobouřených identitářů –Ženám je třeba věřit za všech okolností!. Pokud si Sanders myslí, že žena může v prezidentských volbách uspět, tak proč proti ní kandiduje?! Jako by jim všem bylo jedno, že jednou možná budou v situaci, kdy toho dnes tak nenáviděného kandidáta (kandidátku) budou muset podpořit. Ale taková už často je současná pokrokářská levice (její ideoví protivníci to mohou považovat za šťastné). Natolik narcistní, že nadřazuje vlastní pocity čemukoliv nadosobnímu, natolik inkvizitorská, zaujatá cejchováním „nečistých“, že tak úspěšně sabotuje samu sebe, touží po moci a jejím uplatňování, zároveň neschopná si na tu moc počkat, chová se, jako kdyby už ji vydobyla a mohla společnost „čistit“, přitom ty volby ještě ani nezačaly. Donald Trump je velice šťastný muž, že má takovou opozici. Ne že by si to zasloužil.

Další texty Ondřeje Štindla najdete zde.

 

17. ledna 2020