Ani letos se řidiči nevyhnou uzavírkám a zúžením na dálnicích, které v minulosti vedly k mnohakilometrovým kolonám. Největší komplikace zřejmě přinese rekonstrukce páteřní dálnice D1, na které budou silničáři pracovat na jedenasedmdesáti kilometrech. Pokračování prací začne také na kritickém úseku mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem, na který hledá ministerstvo dopravy novou stavební firmu.

Právě úsek na Vysočině v délce deseti kilometrů se začal opravovat už na jaře loňského roku. Po problémech se stavebním konsorciem však Ředitelství silnic a dálnic ukončilo s dodavatelem spolupráci. Ještě předtím však dálnice na opravovaném úseku během prosince několikrát zkolabovala kvůli sněhové pokrývce na silnici. Nové práce by mezi Větrným Jeníkovem a Humpolcem měly začít až v dubnu, než ministerstvo dopravy najde nového zájemce. Na opravovaný úsek čerstvě naváže další devítikilometrová oprava mezi Humpolcem a Koberovicemi.

Kromě této části dálnice, která málem stála křeslo ministra dopravy Dana Ťoka, se v pátek začne opravovat i úsek mezi Mirošovicemi na 21. kilometru a Hvězdonicemi na 29. kilometru. Opravy odstartují také mezi Souticemi na 56. kilometru a Loktem na 66. kilometru. Kromě těchto částí se stavaři přesunou i na Moravu, kde se začne opravovat úsek u Velkého Meziříčí v délce pěti kilometrů, patnáctikilometrový úsek mezi Velkým Beranovem a Měřínem a také deset kilometrů u Devíti křížů a Ostravačic.

Na konci března silničáři začnou pracovat na dálnici D3. Nejviditelnější změnou bude nový dvacetikilometrový obchvat Českých Budějovic. Ten bude rozdělen do dvou úseků, tedy Úsilné – Hodějovice a Hodějovice – Třebonín. Kromě těchto částí budou pokračovat stavební práce i na úsecích Ševětín – Borek a Bošilec – Ševětín. 

Ministerstvo dopravy uvádí, že v současné době je rozestavěno na 187 kilometrů dálnic a silnic první třídy. V letošním roce se počítá, že se práce rozběhnou na dalšách 178 kilometrech. „Nejvíce rozestavěnými dálničními stavbami jsou brněnská D1, jihočeská D3, karlovarská D6, chomutovská D7, hradecká D11, ale také obchvat Frýdku-Místku na D46 a D56, pokračování dálnice D48 nebo obchvat Otrokovic na D55,“ uvádí ministerstvo dopravy.

Šéf dopravního resortu Dan Ťok je tvrdě kritizován za pomalou výstavbu dálnic. V minulém roce ministr dopravy dosáhl tristiních čísel, kdy za celý rok otevřel pouhý jeden úsek v délce 3,8 kilometru. Podle optimistických vyhlídek by v letošním roce chtěl Ťok otevřít 46 kilometrů silnic první třídy a dálnic. Do dálničních úseků, které mají být v délce 22,5 kilometru, však Dan Ťok započítal i úsek mezi Přerovem a Lipníkem na D1.

Kritizovaný ministr dopravy v minulém roce sebevědomě prohlásil, že hodlá postavit celou dálniční síť za dvanáct let. „Stavba dálnice trvá tři až čtyři roky. Když někdo posledních pět let nepřipravuje ani kilometr dálnice, na ministerstvu za první tři roky neuděláte zázraky. Od roku 2014 jsme uvedli do provozu 54,5 kilometru dálnic. Ale většinu těch dálnic jsme si museli zahájit. Nemohli jsme navazovat jako moji předchůdci na to, že někdo stavby připravil, a my jsme je potom mohli dokončit a přestřihnout pásku,“ řekl v listopadu Dan Ťok, který je v úřadu nejdéle ze všech šéfů dopravního resortu.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu však nepůjde stavba dálnic tak jednoduše. Kontroloři, kteří prověřovali stavební období mezi lety 2013 až 2017 uvedli, že se staví průměrnou rychlostí šestnáct kilometrů ročně. „Tempo výstavby dálnic je velmi pomalé a v některých fázích přípravy se oproti předchozí kontrole NKÚ ještě zpomalilo,“ řekl dříve mluvčí NKÚ Václav Kešner.

„Dálniční síť původně měla být zcela dokončena v roce 2010. Termín ministerstvo dopravy několikrát posunulo a nyní je stanoven na rok 2050. Současné tempo výstavby ale nestačí ani pro dosažení tohoto cíle,“ řekl Košner. Aby stát stihl síť dokončit do roku 2050, musel by podle NKÚ ročně otevřít 25 kilometrů dálnic. Podle NKÚ je budoucí reálné tempo 17 kilometrů ročně.