Revitalizace Královské obory v Praze

Vzorová proměna

Revitalizace Královské obory v Praze
Vzorová proměna

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Léta zanedbávání, dvě živelní pohromy, opakované propady půdy. Největší pražská zahrada to od normalizace neměla zrovna lehké. Na popularitě to ale Stromovce neubralo a dnes ji ročně navštíví na dva miliony lidí. Velkou zásluhu na tom má nedávná komplexní revitalizace tohoto přírodně krajinářského parku, která elegantně a přirozeně podtrhla charakter výjimečného prostoru.

Rozklad klenotu

Často můžeme slýchávat povzdechy nad tím, jak je Praha (a zejména její centrální část) „přebetonovaná“ a „přeasfaltovaná“ a chybí jí dostatek zeleně. V porovnání s evropskými metropolemi na tom ale zdaleka není tak špatně, jak by se mohlo zdát. Problém tkví hlavně v míře její využitelnosti a následné péči, která je hlavně u velkých parků poměrně náročná. Ukázkový příklad představuje v tomto ohledu Stromovka, zelený klenot hlavního města o výměře přes devadesát hektarů, který může Praze leckteré srovnatelné velkoměsto závidět.

Postupná degradace Stromovky, kterou založil v polovině 13. století Přemysl Otakar II. jako loveckou oboru, začala už během normalizace, kdy také vyhořela tzv. Šlechtova restaurace. A na obnovu musela čekat celých dlouhých čtyřicet let (tříletá rekonstrukce nyní finišuje). Zásadní ránu Stromovce zasadily povodně v roce 2002, jejichž následkem uhynuly stovky stromů a další vegetace, což se v menší míře opakovalo o jedenáct let později. A aby toho nebylo málo, propadla se velká část půdy ve středu parku při výstavbě tunelu Blanka, který pod Stromovkou prochází. Královská obora spadající pod pražskou čtvrť Bubeneč je totiž v nivě Vltavy, což způsobuje její podmáčení.

Napravit všechny problémy byl velmi obtížný úkol, se kterým se museli vypořádat autoři projektové dokumentace revitalizace parku z krajinářského studia Florart. Prvním důležitým krokem byla rekonstrukce původního vodohospodářského systému nezbytného pro dobré fungování vodních ploch – stávající jezírka doplnila nová, která zároveň efektivně řeší problém podmáčené půdy. Šlo přitom o vůbec největší akci proměny Stromovky za posledních sto let. Soustava vodních ploch je dodnes napájena z Vltavy důmyslným systémem podzemního, více než kilometr dlouhého tunelu tzv. Rudolfovy štoly z konce 16. století. Na vodní díla poté navázaly opravy komunikací, popraskané asfaltové cesty ve středu parku nahradily kvalitní mlatové a dlážděné povrchy.

Nepřehlížet

Autoři věnovali pozornost také zdánlivým (a často přehlíženým) detailům jako třeba pěkným odpadkovým košům a kvalitním rozmanitým lavičkám či lehátkům. To vše má na výsledné působení veřejného prostoru zásadní vliv. Sochař Michal Sedlák přímo pro Stromovku navrhl několik autorských objektů: čítárnu ve formě dřevěných meandrů s místy k sezení, molo s pontonem u rybníka nebo posezení na dubovém pahorku, bývalém ostrově, který nové vodní plochy částečně obnovily. Za zdůraznění stojí i lávky přes vodu, jednoduché dřevěné konstrukce bez zábradlí, které park krásně přirozeně doplňují.

Jednoduše, samozřejmě a mimořádně atraktivně. Tak dnes působí jeden z největších pražských parků po náročné několikaleté revitalizaci, kde si každý najde to svoje. - Foto: Lubomír Stibůrek

Revitalizace Stromovky neskončila jen obnovou centrální části, pozornost směřuje taky okrajovým částem a vybavení. Před pár týdny zde dokonce vznikla velmi propracovaná místa ke grilování včetně solidního betonového grilu a dubového sezení podle návrhu krajinářské architektky Martiny Forejtové z ateliéru Land05. Jde o opravdu nadstandardní věc, kterou může zdarma používat kdokoli a kdykoli; věřme, že na místě nějakou dobu zůstane neporušena.

Stromovku nedávno obohatilo místo ke grilování s veškerým vybavením podle návrhu Martiny Forejtové. - Foto: Hana Connor

Proměnou navíc konečně prochází také přiléhající areál Výstaviště, kde se už podařilo zrealizovat pár úprav veřejného prostoru, který byl (a vlastně stále je) v zoufalém stavu. Majákem této změny je zbrusu nový krásný gastropavilon s pláštěm ze sklolaminátu jantarové barvy navržený mladým architektonickým studiem Papundekl, který stojí na hranici mezi Výstavištěm a Stromovkou.

Nejviditelnějším majákem kultivace areálu Výstaviště je sklolaminátový gastropavilon od studia Papundekl. - Foto: Alex Shoots Buildings

Dokončení rekonstrukce je pokaždé pouze našlápnutím k celkovému zlepšení. Skutečné zkvalitnění daného prostoru stojí a padá s tím, jak se místo udržuje a jak se k němu uživatelé chovají. U Stromovky to po dvou letech plného provozu vypadá zatím na jedničku. Přesně takové referenční projekty hlavní město potřebuje.

Šlechtova restaurace se vrací k životu. - Foto: Matěj Beránek

 

30. srpna 2020