Před 70 lety se komunista Gottwald stal prezidentem Československa
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Klement Gottwald, kterého před 70 lety, 14. června 1948, Národní shromáždění zvolilo prezidentem Československa, nesl zodpovědnost za politický vývoj v zemi po roce 1948, za nezákonnosti, policejní zvůli i justiční teror. Čtvrtý československý a zároveň první komunistický prezident seděl na Pražském hradě pět let, životní dráha jedné z osudových postav československých dějin, která má na svědomí mnoho nevinných obětí, se uzavřela v březnu 1953.
Gottwald se narodil 23. listopadu 1896 jako nemanželský syn chudé zemědělské dělnice. Vyučil se truhlářem a od roku 1921 byl členem KSČ. Na výsluní stranické politiky se dostal ve svých 33 letech, když se na přelomovém pátém sjezdu KSČ v roce 1929 postavil do čela stranických pučistů a vyhlásil bolševizaci strany. Jeho skupina se prosadila především díky dogmatickému přebírání tehdejších směrnic Komunistické internacionály. Gottwaldovy parlamentní výroky z prosince 1929 o tom, že komunisté se do Moskvy jezdí učit „jak vám zakroutit krk“, jen dokreslují linii tehdejšího vedení KSČ.
V prezidentských volbách v roce 1934 Gottwald kandidoval proti Tomáši Garriguovi Masarykovi a kromě neúspěchu si za své výroky v předvolební kampani vysloužil trestní stíhání, před nímž uprchl do SSSR. Druhou světovou válku strávil v moskevském exilu. V roce 1945 se Gottwald stal předsedou KSČ a tuto funkci vykonával až do své smrti. V květnu 1946 vyhrála jeho strana volby, když získala téměř 40 procent hlasů, a Gottwald se stal premiérem. Komunisté také umožnili Edvardu Benešovi jednoznačné znovuzvolení do prezidentského úřadu a jejich vliv na nemocí oslabeného prezidenta se tak ještě zvýšil.
Důsledkem nastolení „opravdové“ marx-leninské cesty byl komunistický převrat v únoru 1948. Beneš nakonec 7. června abdikoval a Gottwald několik dní poté usedl do uvolněného prezidentského křesla. Od února 1948 se také prohlubovalo jeho vazalství na Moskvu. Začátkem 50. let byl Gottwald již v podstatě pasivním vykonavatelem Stalinových direktiv a je tak přímo odpovědný za roky nezákonností, policejní zvůle a procesů, které nakonec zasáhly i samotné vedení KSČ.
Gottwald zemřel několik dní po návratu z pohřbu sovětského diktátora Josifa Stalina v Moskvě. Bylo mu 56 let. Gottwald, alkoholik, který dlouhodobě trpěl venerickou chorobou, skonal zřejmě na krvácení do hrudníku z prasklé výdutě na aortě.