komentář daniela kaisera

Zatím největší chyba Babišovy vlády

komentář daniela kaisera
Zatím největší chyba Babišovy vlády

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ve středu českou vládou prošlo odložení povinné maturity z matematiky. Nebylo to nečekané, ministr školství Robert Plaga už tento záměr avizuje několik měsíců, přesto je to zásadní zpráva, jak špatným směrem se vyvíjejí poměry v republice.

A není to jen vina vlády a ministra Plagy, jakkoliv ta je samozřejmě prvotní. Na kapitulantství před studenty a jejich rodiči narážíme i tam, kde byl člověk zvyklý na elementární zdravý rozum. Proti povinné maturitě z matematiky se postavil expert ODS pro školství Martin Baxa. Dlouholetý úspěšný ředitel Keplerova gymnázia v Praze, senátor za TOP 09 Jiří Růžička ministra Plagu pochválil za „správné rozhodnutí, které ovšem bude složité prosazovat. Několik let propadá z matematiky více než čtvrtina maturantů, kteří si ji navíc zvolili dobrovolně. Lze očekávat, že v případě povinné zkoušky by čísla byla mnohem vyšší.“ Tímto myšlením se časem dostaneme ke zrušení všech zkoušek a vůbec známkovaní, vždyť je v nich obsažena pětka, vyhození od zkoušky, možnost neúspěchu.

Školství u nás není v dobrém stavu. Když se člověk baví s typickým českým učitelem (autor coby absolvent pedagogické fakulty má v tomto směru příležitostí dost), setkává se s naprosto depresivním popisem situace. Vedle známých evergreenů, jako je rozsáhlá byrokracie, inkluze nebo stížnosti na nedostatečné platy, učitelé často mluví o jedné tendenci, kterou média kupodivu téměř nepopisují. Učitel dnes čelí neporovnatelně většímu tlaku ze strany rodičů nikoliv na náročnější výuku, ale na nenáročnost, aby po žácích proboha nechtěli výkony, aby vyučovali nezávazně, hravě. Přibylo rodičů, kteří když jejich dítěti hrozí propadnutí, na něj nezakleknou, ale místo toho jdou za ředitelem školy nebo přímo na krajský úřad, pod něž střední školy spadají. Tlak z krajského úřadu na ředitele a od ředitele k učiteli pak často vede k tomu, že učitel rezignuje, dítě proleze, aniž by se muselo snažit, a výuka ztrácí poslední zbytky rigoróznosti.

A v tomto kontextu se odehrává debata o tom, jestli matematiku u maturity vrátit mezi povinné předměty, nebo ne. Že z ní propadá čtvrtina i těch, kdo si ji dobrovolně zvolili? Chyba se nehledá ve studentech ani v nižší intenzitě, s níž se matematika vyučuje, už vůbec ne v šarlatánské Hejného metodě, chyba se hledá v učitelích. Ministr Plaga matikáře v podstatě paušálně obviní z nekvalitního učení. Ale chyba je samozřejmě v systému, který nastavují ministři školství. Kdyby se o povinné matematice vědělo při nástupu na střední školu, kdyby se vědělo, že kvůli slabé matematice student nesloží maturitu a může zapomenout na sladké roky univerzitního života, studenti by se ji učili s jiným nasazením.

A i kdyby i potom statisticky významný počet studentů pohořel a kvůli matematice neměl maturitu, aspoň by se trochu snížil neúnosně vysoký podíl vysokoškolských studentů v dnešních ročnících. „Vracet se k myšlence výběrových univerzit pro deset dvanáct procent populace nemá smysl, ale pokud nám 65 procent věkové kohorty devatenáctiletých vstupuje na vysoké školy, odporuje to Gaussově křivce a není to žádoucí ani vzhledem k uplatnění studentů,“ neříkal před rokem nikdo jiný než ministr školství Robert Plaga. Teď si z politického oportunismu sám vyrazil z ruky jedinou zbraň, kterou k dosažení souladu mezi Gaussovou křivkou a českou mládeží měl. Je to hanba.

 

1. listopadu 2019