Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) byl jedním z kritiků vládního angažmá Pirátské strany v nově vzniklé vládě Petra Fialy (ODS). Kritizuje koaliční hnutí STAN, které také vyzval k vysvětlení obdržených finančních darů z kyperských firem. V rozhovoru pro deník Echo24 se evropský poslanec vyjádřil také ke kontroverzním návrhům Evropské komise. Nepodporuje zákaz pronajímání a prodeje starých budov pro nemovitosti s energetickým štítkem F a horším, naopak hájí ekologické vytápění, které Komise navrhuje od roku 2040. Peksa tvrdí, že by to neznamenalo zdražování, ale naopak zlevňování pro koncového zákazníka.

Poté, co vyšlo najevo, že hnutí STAN chodí na účet statisícové dary z kyperských firem, jste vyzval předsedu STAN Víta Rakušana, aby buď původ těchto peněz vysvětlil, nebo vrátil. Dostaly se k vám už nějaká vysvětlení nebo reakce směrem od STAN?

To se úplně říct nedá. Předpokládám, že zkonsolidují nějakou odpověď a pak ji vydají oficiálně. Myslím si, že je hodně důležité, abychom o to my jako Piráti usilovali a vyžadovali to, protože my jsme vždy podporovali transparentní pojetí politiky, aby občan věděl, který politik je z jakých zdrojů financován. Je skutečně důležité, aby byli odkryti ti dárci, protože ti mají na to financování velký vliv. Odkryti skutečně doslova, to znamená nejen, že se ukáže ta první firma, která je v tom řetězci, ale i ta firma, která ji vlastní, a která vlastní tu předchozí a tak dále, aby bylo skutečně jasné, kdo je na konci toho řetězce nebo toho začátku a ty politiky takto ovlivňuje.

Pokud by ty peníze nevrátili, případně původ peněz nevysvětlili, jak žádáte, co by mělo nastat poté?

Z mého pohledu je Kypr bohužel taková anomálie, protože ta země nemá dobře zpracované registry konečných vlastníků. A to je věc, která by se v tom evropském právu měla jednoznačně co nejdřív opravit, aby bylo jasné, kdo ty jednotlivé firmy vlastní. Věřím tomu, že hnutí STAN si je této anomálie vědomo a bude usilovat o plné zveřejnění původců těch darů, případně o jejich vrácení.

Měli by podle vás jít Piráti do komunálních voleb společně se STAN? Mám na mysli zejména Prahu a další velkoměsta.

Myslím si, že ke komunálním volbám se toto nedá říkat obecně, protože v každé té obci je situace úplně specifická. Říkat shora, kdo by měl být preferovaný, nedává smysl, protože ta situace může být v různých obcích dramaticky odlišná. Něco, co dává smysl v jedné obci, může v druhé být úplně fatální a naopak.

Mimochodem, jste toho názoru, že Starostové ve sněmovních volbách Piráty podvedli, jak uvedla analýza, kterou si Pirátská strana nechala zpracovat?

Bohužel mohu konstatovat, že byly k dispozici nějaké analýzy, které ukazují, jakým způsobem ta kampaň byla vedena. A nemám úplně pocit, že by to bylo férové. Na druhou stranu, bohužel se stalo. A co se stalo, už nelze vrátit, takže asi nemá příliš cenu se tím dál zabývat. Pokud mohu mluvit za sebe ze své pozice, čemu se věnuji, tak bych silně nedoporučoval, aby Piráti vstupovali do koalice s kýmkoliv pro evropské volby v roce 2024. Myslím si, že bychom měli postavit vlastní kandidátku. Máme potenciál uspět a dělat v Evropském parlamentu dobrou pirátskou politiku sami bez dalšího koaliční partnera.

Budete se chtít ucházet o nějakou funkci ve vedení strany?

Já jsem momentálně předsedou evropských pirátů, což je poměrně exponovaná funkce, takže nemám v úmyslu nějak zasahovat do dění na české úrovni. I s ohledem na to, že je tam řada kvalitních kandidátů, takže mám celkem důvěru, že ten směr, který bych chtěl prosazovat, kam by Česká pirátská strana měla směřovat, bude naplněn i bez mého osobního uplatnění, takže se hodlám soustředit spíš na tu evropskou politiku.

Stále není jasno, kdo bude dalším předsedou Pirátů. Pokračovat ve funkci první místopředsedkyně navíc nechce místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová. Kdo by podle vás měl být předsedou Pirátů?

Z pohledu předsedy Evropské pirátské strany mohu říct, že ať bude předsedou České pirátské strany kdokoliv, tak ta evropská pirátská spolupráce bude nadále fungovat velice dobře. Budeme pracovat na tom, aby byla úspěšná.

Koho byste si jakožto český pirát přál v čele strany? Jste pro to, aby pokračoval Ivan Bartoš, nebo potřebuje strana nějakou novou tvář?

S ohledem na funkci, kterou momentálně zastávám, si tuto informaci nechám pro sebe a to, jakým způsobem budu hlasovat, nebudu zveřejňovat. Nechci mezi těmi jednotlivými organizačními strukturami vytvářet tlaky.

Prezident Zeman odmítal jmenovat ministrem zahraničí vašeho stranického kolegu Jana Lipavského, v pondělí však náhle změnil názor. Jak si tuto otočku vysvětlujete?

Vysvětluji si ji především jako návrat k tomu, co je normál parlamentní demokracie, to znamená, že o složení vlády se rozhoduje v parlamentu. A vyjádření vůle parlamentu jsou ty nominace předávané předsedou vlády. Jan Lipavský byl od začátku nominován v rámci té koaliční dohody, kterou jsme měli. Tato dohoda měla být naplněno a je dobře, že se to podařilo. Přiznám se, že mě manévr pana prezidenta směrem ke zpochybňování nominací trochu překvapil, nicméně oceňuji, že jsme se vrátili k tomu původnímu modelu, který je pro Českou republiku Ústavou daný a žádoucí.

V Evropském parlamentu nedávno došlo ke schválení nové společné zemědělské politiky. Vy a vaše frakce jste kritizovali, že je málo ambiciózní v oblasti klimatu. Co vám v ní tedy konkrétně chybí?

Obecný problém je, že ta nová zemědělská politika byla upečena na platformě koalice evropských lidovců, evropských socialistů a té babišovské frakce Renew Europe. Směřuje k tomu, že bude dále podporovat takové to velké průmyslové zemědělství, které je extrémně nešetrné ke krajině. Ty velké firmy, například Agrofert, které tady ničí velké lány zemědělské půdy. Z našeho pohledu by bylo třeba, aby se  společná zemědělská politika soustředila daleko více na ty rodinné farmy a nějaké šetrnější, ekologičtější využívání zemědělské půdy, abychom to nechápali tak, že cílem je ji teď vydrancovat maximální produkcí, ale abychom ji chápali jako dědictví, které jsme zdělili od našich předků a které předáme našim potomkům.

Jste pro to, aby ČR zastropovala výši zemědělských dotací v souladu s tím, že tuto možnost nově bude mít?

Jednoznačně to pro nás při hlasování o společné zemědělské politice byla červená linie a jeden z důvodů, proč jsme prostě nemohli hlasovat pro. Velmi trváme na tom, aby to ta nová vláda udělala právě s ohledem na ty malé rodinné farmy, protože v tradičním nastavení, které ČR má, lobby těch velkých farem vítězila, ty malé farmy naopak omezovala. Toto je věc, kterou chceme jednoznačně otočit a z pohledu pirátů si myslím, že je to jeden z ústředních motivů, proč v té vládě být.

Z Evropské komise nedávno unikl návrh směrnice, podle níž by se od roku 2027 nemohly pronajímat či prodávat budovy, které nebudou mít energetický štítek alespoň na úrovni F. Vy jste nejprve uvedl, že Piráti směrnici podporují, proti její přísnější verzi jste se však následně vymezil. Jakou konkrétní verzi této směrnice tedy podporujete?

Ta směrnice vznikla už v roce 2010, od té doby se novelizuje. Její poslední novela je z roku 2018 a tak, jak je napsaná, si myslím, že byla rozumným krokem vpřed. Pokud jde o to, co se stalo v posledních měsících, tak zhruba v listopadu unikl z Evropské komise návrh další novely, která oficiálně ještě nebyla ani uveřejněna a obsahuje některé kontroverzní pasáže. Třeba tam úplně nově přibylo omezení obchodování s nemovitostmi. Z mého pohledu omezit obchodování s nerenovovanými nemovitostmi nedává smysl, protože chcete-li nemovitost renovovat, jednou z možných strategií je prodat ji někomu, kdo ji renovuje. S ohledem na to si myslím, že tento konkrétní odstavec, který tam měl nově přibýt, nedává smysl a myslím si, že se do toho oficiálního návrhu pro Parlament ani nedostane, protože nevěřím tomu, že by tam mohl dostat většinu. Pokud bych měl nějak komentovat ten proces, tak já mám podezření, že Evropská komise tyto úniky cíleně využívá, aby si předem vyzkoušeli, jaká bude reakce veřejnosti a ty kontroverzní kroky pak v té oficiální verzi ani nenavrhuje. Takže jsem hodně zvědavý, jestli to v té oficiální verzi vůbec předloží.

Toto podezření nabýváte na základě jakých indicií nebo poznatků?

Na základě řekněme praktické zkušenosti z bruselské kuloární politiky. Ona spousta kontroverzních věcí tam cíleně unikne, aby se zjistilo, jak na to lidi budou reagovat a následně se do nedostane dál. Akorát z toho pak vznikají takové kontroverzní titulky v novinách.

Není tímto Evropská komise, potažmo EU, sama proti sobě? Protože v některých členských státech, kde jsou výraznější protiunijní nálady, to může tyto tendence zbytečně zesilovat, ačkoliv to podle vás Komise mnohdy nemyslí ani vážně…

Kdyby piráti sestavovali Evropskou komisi, tak si myslím, že ta navrhovaná legislativa by byla v průběhu celého procesu přípravy otevřená připomínkování pro veřejnost. Bohužel Evropskou komisi sestavuje, jak už tu bylo zmíněno, frakce evropských lidovců, socialistů a babišovské frakce Renew Europe. Všechny tyto politické strany mají velkou tendenci ty věci utajovat a činit nepřehlednými, což se pak projevuje bohužel tak, jak se to projevuje.

Evropská komise chce do roku 2040 ukončit vytápění plynem a dalšími fosilními palivy. Podle Českého statistického úřadu v současnosti využívá zemní plyn k vytápění třetina českých domácností a dalších 16 % topí jinými fosilními palivy. Nemůže to způsobit další zdražování, případně prohlubování sociálních problémů?

Upřímně řečeno si myslím, že to naopak bojuje proti zdražování, protože náš současný problém je v tom, že jsou vysoké ceny fosilního plynu, protože ho na evropském trhu není dostatek, takže to vytápění a i elektřina se staly extrémně drahými. Skutečně jediná cesta, jak se z této pasti vyplést, je tu naši závislost na plynu omezit. Já jsem velmi rád, že podporujeme tu technologickou změnu, která nás závislosti na fosilních palivech zbaví

V České republice se hodně topí plynem. Představme si typický český panelák, čím by se v něm mělo začít po roce 2040 topit?

Řeknu to rovnou: Ty paneláky jsou východoevropská anomálie, která je velmi složitá na řešení, protože v západní Evropě se to nevyskytuje. Velká část naší práce v Evropském parlamentu je právě najít alternativy pro tento specifický východoevropský způsob zástavby, který tady zbyl z dob komunismu. A i ti naši západoevropští partneři přiznávají, že ne vždy je jednoduché ta řešení, která byla uplatněna v západní Evropě, snadno nasadit tady u nás. Myslím si, že určitě nějaké řešení kogeneračního typu bude. Co je každopádně důležité, abychom ten náš trh posunuli od fosilního plynu k dalším zdrojům – například bioplyn nebo se často mluví o vodíku. Tam bych viděl prostor pro modernější typy vytápění. Ono možná bude plynové i nadále, akorát nebude záviset na tom zemním plynu, který draze dovážíme z Ruska, ale na nějakých jiných zdrojích.

Je podle vás reálné, aby se do roku 2040 taková masivní transformace stihla?

Myslím si to. Opět je důležité zdůraznit, že ta transformace v podstatě může být jen administrativní toho typu, že původní vybavení do značné míry zůstane a zároveň se změní zdroje plynu, které používáme. Že to prostě nebudeme opírat o zemní plyn proudící z Ruska, ale o plyn z domácí výroby a konečný spotřebitel to nijak nepozná, protože to bude proudit stejnými trubkami.