S blížícími se volbami začínají agenturní průzkumy tradičně budit vášně. Všechny ukazují podobný trend návratu hnutí ANO do čela. Jeho náskok i výsledky dalších stran však ukazují někdy značně rozdílná čísla. Rozruch vzbudil zejména poslední průzkum agentury STEM, který hnutí ANO vynesl nad 32 %. To vedlo i k „roztržce“ mezi pirátským senátorem Lukášem Wagenknechtem a ředitelem agentury Martinem Buchtíkem kvůli „zvěstem“ o uplácení výsledků.

Do představy o volební podpoře stran v současnosti agentury příliš jistoty nepřináší. Zatímco podle srpnových modelů agentury Median či Kantar by hnutí ANO vyhrálo s 27 % hlasů, podle výzkumu agentury Data Collect pro Českou televizi vítězí jen s 25 %. Naopak nejnovější výzkum agentury STEM pro CNN Prima News vynesl hnutí ANO s výrazným náskokem nad hranici 32 %. Z výzkumů tak může jako vítězné stále vyjít možné spojení koalic PirStan či Spolu, případně mohou naopak převažovat strany ostatní.

Situace však může vypadat v konečném důsledku zcela jinak. Výzkumy v předvolební době ukazují, že stále zůstává až třetina nerozhodnutých, kteří nakonec k volbám nemusí jít, případně zvolit jinou stranu. Kromě rozdílných výsledků v čele výzkumů pak hrají roli také strany pohybující se kolem pětiprocentní hranice, tedy zejména vládní ČSSD, KSČM či hnutí Přísaha. Ty totiž mohou značně změnit poměry ve skládání pomyslných koalic.

Značné rozdíly mezi průzkumy vyvolávají v předvolebním období rozruch. Zmiňovaný průzkum agentury STEM, který posadil hnutí ANO o 5 až 7 % nad výsledky ostatních agentur, pak vedl k roztržce na sociální síti Twitter mezi senátorem Pirátů Lukášem Wagenknechtem a ředitelem agentury Martinem Buchtíkem.

Senátor uvedl, že kolují „zvěsti“, že si premiér Andrej Babiš kupuje ve volebních průzkumech pět procentních bodů navíc, aniž by jmenoval konkrétní agenturu. „Když jsme zveřejnili výsledky minule, Andrej Babiš vytáhl obvinění, že průzkumy schválně nadhodnocují ANO, aby ho poškodily. Teď zase podle Lukáše Wagenknechta ,kolují zvěsti‘, že nás ANO platí. Politikům se nelze zavděčit, ale o to nám rozhodně nejde,“ uvedl v reakci Buchtík.

Ředitel agentury STEM deníku Echo24 řekl, že vyšší zisky pro hnutí ANO jsou důsledkem nastavením metodiky. „Vyšší hladina pro hnutí ANO je dána relativně vyšší pevností jejich elektorátu a tím, že nerozhodnutí voliči podle nás nemají pevnější afiliaci k některé ze stran. Tedy zatímco jiné modely zkouší odhadnout, kam se přikloní nerozhodnuti voliči, v modelu STEM takovou sázku neděláme. Strany s pevnějším elektorátem v době sběru dat se tak jeví oproti jiným přístupům silnější,“ uvedl pro deník Echo24 Buchtík.

Jde podle něj o dlouhodobě nastavený model. „Je na místě znovu zdůraznit, že volební modely nemají ambici odhadovat výsledek voleb v budoucnu, ale sleduje aktuální nálady veřejnosti. Ty jsou v předvolební situaci vždy proměnlivé,“ dodal Buchtík. Z odborného pohledu je podle něj rozdíl mezi agenturami relativně malý. „Shodují se na vítězi voleb, na pořadí stran, na kolísání okolo hranice pět procent a hlavně je shoda na trendech. Od června vykazují modely jednoznačný trend v růstu hnutí ANO a poklesu koalice Pirátů a STAN i stagnace stran kolem hranice vstupu do Sněmovny,“ dodal Martin Buchtík.

Při pohledu na průběžné průzkumy se místy objevují značné rozdíly i u jiných stran či koalic. Například v červnu připisovala agentura STEM koalici Spolu jen 17,4 %, naproti tomu agentura Kantar 23,5 %, Median naopak 20 %. V průzkumech z poslední doby se však volební koalice Pirátů a Starostů či Spolu drží na podobných hranicích kolem 20 %. Podobně se pak v posledních výzkumech agentur drží kolem 10 % hnutí SPD a nad hranicí 5 % komunisté, naopak vládní ČSSD spadá pod pětiprocentní hranici.

I podle analytika agentury Kantar Pavla Ranochy lze obecně hledat příčinu zřejmě v metodice. „Jak o tom debatujeme v rámci našeho profesního sdružení SIMAR (Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění), docházíme k tomu, že největší rozdíl je pravděpodobně dán metodou sběru, tedy tím, jak hledáme a oslovujeme respondenty, zda telefonicky, osobně, po internetu či kombinovaně,“ uvedl pro deník Echo24 Ranocha. Mohou za tím však být podle něj i další faktory. „Například jak se zachází s nerozhodnutými voliči, zda a jak se stanovují váhy podle pravděpodobnosti účasti u voleb a mnohé další,“ dodal.

Při pohledu na delší časové řady jednotlivých agentur (viz grafiky) je však možné pozorovat podobné trendy ve vývoji. Analytici upozorňovali na větší vypovídající hodnotu trendů i během jarních měsíců, kdy docházelo k výrazným změnám preferencí v reakci na měnící se koronavirovou situaci. Výrazným trendem byl pak s přelomem roku nárůst koalice Pirátů a Starostů a naopak úpadek hnutí ANO, se zlepšením epidemické situace se však začaly preference opět obracet (více jsme o tom psali například zde).