Nějakou chvíli to sice trvalo, ale už i do české politiky se dostavily apely politiků na občany, aby byli dobrovolně zdrženliví při spotřebě energie. Vzorem je tady samozřejmě klíčový člen německé vlády, spolkový ministr hospodářství a klimatické změny, zelený Robert Habeck. Ten 23. června řadové Němce dramaticky vyzval, ať se uskrovní v každodenním životě, kratší dobu se sprchují, od podzimu ve svých bytech nastaví nižší teplotu a vůbec „překonají vnitřního sviňáka v sobě“. Mezi českými politiky se zatím nejvíc zaskvěl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). V neděli na Primě CNN veřejnost vyzval k uvážlivějšímu používání klimatizace.

Vzhledem k tomu, jak klimatizace napomáhá rýmě, je to samo o sobě docela rozumná rada. Současně je zvláštní, a pro tzv. představitele strany, která dřív zdůrazňovala neporušitelnost privátního prostoru, nepřípadné. Kde to jsme, aby politik někomu radil s jeho všedním životem? Jsme, mohl by někdo hájit senátora Vystrčila, oběma nohama v energetické krizi. A senátor logicky dovozuje, že nižší spotřebou elektřiny přispějeme k nižší spotřebě plynu, jehož část se v paroplynkách pálí na elektřinu. Když spotřebujeme méně plynu, nebudeme tak vydíratelní Vladimirem Putinem.

Hlásání energetické askeze by samozřejmě Vystrčilovi a jemu podobným nemělo projít. Je to ukázkové odvádění pozornosti. Se spotřebou plynu u nás povypínaná klimatizace moc neudělá. Nejsme Amerika a klimatizuje se u nás se středoevropskou uměřeností. Z plynu loni pocházelo 11 procent české elektřiny. Politici, dnes ti vládní, zatímco současná opozice z ANO to dělala vloni na podzim, zamlouvají klíčový fakt, že zrovna elektřina je jediná energetická komodita, v níž jsme naprosto soběstační a mohli bychom jí klidně spotřebovávat ještě víc.

Cesta proudu z českých uhelných a jaderných elektráren, kde se kilowatthodina vyrobí v obou případech pod 50 haléřů, přes uvalení emisní povolenky (dvě koruny navíc) na burzu do Lipska a zpátky za 12 korun/kWh včetně české daně je známá. Známo je i to, že Fialův kabinet přijal hledisko ČEZ, podle něhož se s tím nedá nic dělat, poněvadž o zisky ušlé odchodem z Lipska by se soudili menšinoví akcionáři. Takže nejprve se ČEZ bude muset zestátnit, to potrvá až dva roky. Před čtrnácti dny tatáž vláda prokazatelně nevýhodně půjčila ČEZ 74 miliard korun na zálohy, které teď každý obchodník s elektřinou musí na rozkymácené burze v Lipsku předem složit (více v minulém Echu: Zachraňujeme ČEZ a nic za to nechceme.) Byla to perfektní šance, chcete-li neprůstřelná výmluva z Lipska odejít. Pokud na ty zálohy nemá ani vysoce ziskový ČEZ, my, deficitní vláda, už teprve ne.

Vláda si tu příležitost nechala utéct. Česká republika si sama půjčí, aby udržela při životě obchodní režim, který přispívá k vysokým cenám proudu, jediné komodity, jejíž cenu můžeme mít pevně v ruce. Není náhoda, že zpráva o nevýhodné půjčce na to, abychom se dál mohli utkávat s problémem, přišla těsně předtím, než do Prahy přijel na krátkou návštěvu zmíněný Habeck. Němci se přitom tváří, že dva gigawatty proudu od nás je nevytrhnou, české partnery však jedním dechem upozorňují, že odchod z unijní burzy by si vyložili jako pokus oslabit evropskou solidaritu a jednotný trh. Na složitost jednotného trhu s elektřinou upozorňoval na Primě i Miloš Vystrčil. Připomněl, že elektřina je tak drahá proto, že ji určuje nejdražší zdroj, jímž je teď plyn. To bylo v rámci přesouvání veškeré zodpovědnosti na Putina. Vystrčilovi bych připomněl, že tento podivný, kvazitržní systém bychom právě odchodem z Lipska opustili.

Bude úkolem pro historiky určit podíl, jaký na této podivné energetické politice české vlády měl eurokonformismus českých vlád. A jaký podíl měl ČEZ, případně další dva obchodníci s elektřinou u nás, z nichž Daniel Křetínský je Fialův student a je to člověk, k němuž si Petr Fiala nedlouho po převzetí zadlužené a mediálně posmívané ODS šel pro útěchu. Každopádně v české společnosti se sebeomezování nedosahuje veřejnými apely, ale pouze zdražením. Nejsme tak kolektivističtí a současně idealističtí jako Němci. Neboli ty otázky položeny budou.