Ministerstvo průmyslu a obchodu chtělo do rozšířeného národního plánu obnovy prosadit 2 miliardy korun na „vzdělávací a propagační akce k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku“. Požadavek se ale nakonec po připomínkách ministerstva školství na seznam mířící do Bruselu nedostal. Česko bude čerpat z evropských peněz v rámci národního plánu obnovy 193 miliard korun.

Česko mělo v rámci půjčky z evropského nástroje pro oživení a odolnost po pandemii covidu-19 původně čerpat 179 miliard, kvůli krizi související s válkou na Ukrajině se ale plán rozšiřoval o dalších 14 miliard korun na podporu energetické soběstačnosti. Ministerstvo průmyslu, které rozšíření plánu obnovy připravovalo, do něj kromě investic do energetické infrastruktury – 531 miliard korun na horkovod z Dukovan nebo rozšíření ropovodu TAL za 1,5 miliardy – zařadilo také 2 miliardy korun na „vzdělávání v Green Deal“, vyplývá to z návrhu, který šel do připomínkového řízení.

Zmíněné 2 miliardy měly jít na zřízení vzdělávacího fondu, z kterého budou financovány „vzdělávací a propagační akce k přechodu na nízkouhlíkovou energetiku“. Z návrhu vyplývá, že by fond spolupracoval například na úpravě struktury a osnov akreditovaných studijních programů tak, aby to odpovídalo „reálné a potenciální poptávce soukromých a veřejných zaměstnavatelů,“ a motivoval by uchazeče o studium preferovaných programů.

Návrh ale neprošel připomínkovým řízením. Ministerstvo průmyslu pro deník Echo24 uvedlo, že podnět byl po připomínce resortu školství nakonec odstraněn. „V průběhu přípravy podnětu a meziresortního připomínkového řízení byl tento podnět odstraněn, nefiguruje tedy v konečném znění navrhovaného usnesení. Připomínka Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy byla akceptována.“

Ministerstvo školství potvrdilo, že bod nepodpořilo kvůli „vágní formulaci o ad hoc ‚modifikaci‘ studijních programů“. „Úprava, nebo vznik studijních programů podléhá akreditačním procesům, které upravuje zákon o vysokých školách a Národní akreditační úřad. To předložený materiál dle MŠMT nezohledňoval. Připomínka tedy mířila k formální stránce věci,“ napsala redakci mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Prostředky by podle ní šly jinak na úpravu studijních programů účelně využít. „Již stávající národní plán obnovy podporuje vznik studijních programů v ‚progresivních oborech‘ (umělá inteligence, robotika, Big Data…),“ dodává.

Aktualizovaná podoba takzvaného národního plánu obnovy nakonec počítá s čerpání finančních prostředků až do roku 2027. Vláda ho schválila 12. října a odeslala ho k finálnímu schválení Evropské komisi.