Brummelův dům v Plzni

Moment překvapení

Brummelův dům v Plzni
Moment překvapení

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Při cestě kolem by vás nejspíš nenapadlo, že se za zdmi tohoto nevýrazného domu může ukrývat – bez přehánění – poklad moderní architektury světového významu. Po vkročení do jeho interiérů se ocitnete v úplně jiném světě. Čeká tu na vás řada překvapivých momentů, originálních detailů a především neopakovatelná atmosféra rafinovaně řešeného prostoru. Vítejte v Brummelově rezidenci, nejcennější a nejzachovalejší plzeňské realizaci Adolfa Loose.

Nechybělo přitom mnoho a celý dům byl v sedmdesátých letech srovnán se zemí. Po komunistickém zestátnění totiž léta neodvratně chátral, a to i přesto, že už tehdy šlo o kulturní památku. Demolici naštěstí ale dokázal zabránit neústupný nátlak místních obyvatel a tuzemských i zahraničních osobností. Naději na obnovu této výjimečné architektury ale přinesla až restituce, kdy se dům vrátil potomkům původních majitelů. Ti pak ve spolupráci s expertem na obnovu památek, profesorem Václavem Girsou, začali připravovat komplexní a po všech stránkách náročnou rekonstrukci.

Loosovy realizace v Plzni ukrývají silné osobní příběhy původních majitelů z řad židovských podnikatelů. Dovíte se o nich při komentovaných prohlídkách. - Foto: archiv

Umocnit prostor

Návrh přestavby obyčejného historizujícího domu kousek od dnešního Centrálního autobusového nádraží Plzeň vypracoval otec modernistické architektury Adolf Loos mezi lety 1927 a 1929. Návrh světově proslulého architekta zahrnoval také úpravu exteriéru, kvůli které se dostal do křížku s místními památkáři – spor nicméně vyřešil svérázně. Památkářům se nelíbilo kontrastní pojetí nové puristické přístavby vůči původnímu (byť zcela obyčejnému) historizujícímu domu. Ze svého návrhu Loos ustupovat nehodlal, místo toho dal z fasády původního domu odstranit veškeré štukové výzdoby. Tím obě hmoty výrazově scelil a vyhověl připomínkám úřadů. Dnes by si z takového záměru památkáři rvali vlasy.

Jak bude dům vypadat z ulice, ale nebylo pro Loose rozhodující. Veškerou pozornost totiž pokaždé soustředil na obdivuhodně komplexní a zároveň detailní řešení interiérů. Nový domov Jana a Jany Brummelových měl mít podobu dvougeneračního bytu, který s manželi sdílela také Janina matka Hedvika Liebsteinová. Genialita Adolfa Loose při promýšlení prostoru se projevila v rozhodnutí obě části bytu funkčně i vizuálně provázat pomocí tzv. enfilády, dispozičního řešení užívaného už v barokní architektuře, kdy vzniká centrální osa napříč za sebou řazenými místnostmi. Takový průhled celým bytem výrazně umocňuje reprezentativní atmosféru žádoucí třeba během soaré a rodinných setkání. Ve všedních dnech ale mohou obě části dvougeneračního bytu fungovat zcela nezávisle, stačí pozavírat dvoukřídlé dveře a majitelé získají kýžené soukromí. Loos enfiládu rád používal také s ohledem na svou posedlost osovou symetrií, tu rád uplatňoval jak v koncipování prostoru, tak v detailech.

Ve správných rukou

Loos měl rád momenty překvapení, proto se v jeho interiérech nikdy nevstupuje do velkých obývacích a společenských místností přes nějakou prostornou vstupní halu, ale vždycky chodbou nebo jinou stísněnější částí bytu, a to tak, aby tento přechod mezi prostory byl co možná nejpůsobivější. Velkorysost společenských prostorů pak Loos podporuje třeba falešnými sloupy, obklady nebo hrou se zrcadly, aby se prostory zdály opticky větší. V Brummelově domě stojí za zmínku taky třeba dominantní krb na celou výšku stropu – jde o betonovou repliku renesančního krbu, jehož účelem bylo strhávat pozornost návštěvníků od pohledů z oken, za nimiž bylo neutěšené okolí, do bohatých interiérů.

Adolf Loos zanechal v Plzni kolem desítky realizací, přičemž řada z nich je dnes veřejně přístupná. Brummelův dům mezi nimi vyniká nejen svou věrnou původní podobou a zachovalým nábytkem, ale také tím, že dodnes patří potomkům majitelů (Loosových klientů). A byl to právě Michal Brummel, díky kterému k příkladné obnově a zpřístupnění bytu došlo – vše ostatně hradil ze své kapsy za pomoci různých finančních příspěvků. Dodnes v bytě dokonce příležitostně přespává. Pokud se pro návštěvu Brummelova domu a dalších Loosových interiérů v Plzni rozhodnete, rozhodně nebudete litovat.

3. října 2021