Zprávy z bojiště na jižní frontě jsou spíše sporadické, Ukrajině se však v posledních týdnech daří blížit ke strategicky zásadnímu městu Cherson a Rusové otevřeně přiznávají, že situace pro ně není lehká. Zatímco někteří čekají ruské stažení z města kvůli bezvýchodnosti situace, zaznívají i hlasy, že se Rusové rozhodli nedat město bez boje a ponechat v něm zabarikádovanou alespoň část posádky. Pokud by skutečně došlo na boj v ulicích, na ukrajinskou armádu čeká velmi těžký úkol, se kterým zatím nemá příliš zkušeností.

Ačkoliv se analytici shodují, že je ruská pozice na levém břehu Dněpru spíše neudržitelná a k určitému stahování ruských sil odtud dochází, v případě oblastního města Cherson může situace vypadat jinak. Rusové odsud odsunuli část ze zbývajících civilistů či úředníků okupační správy a například podle amerického Institutu pro studium války (ISW) či také šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanova teď ruská armáda připravuje město na bitvu. Strategickou metropoli podle Budanova drží nejlépe vycvičené jednotky, z nichž většinu tvoří ruští výsadkáři, speciální jednotky a námořní pěchota.

Pokud by mělo dojít k bitvě uvnitř města, bude to podle analytiků značně krvavá a obtížná zkušenost i pro ukrajinskou armádu, která má dosud zkušenosti z bojů ve městech především v obranné roli. Podle vojenského analytika a spolupracovníka redakce Lukáše Visingra je stále mnohem pravděpodobnější, že se Ukrajina bude snažit podobně jako u úspěšné protiofenzivy na severu země donutit Rusy k ústupu z města či je „vyhladovět“ k úprku či kapitulaci. Pokud by však na boj mělo dojít, existují dvě varianty, jak k němu přistoupit. Jednak „staromódní“, primitivní způsob boje, který aplikuje dosud Rusko, tedy že před útokem město takříkajíc srovná se zemí, či poté moderní a sofistikovanější způsob boje, s nímž mají značné zkušenosti zejména Spojené státy či Izrael.

To, že by Ukrajina přistoupila k onomu „primitivnímu“ způsobu boje, je podle Visingra téměř stoprocentně vyloučené. „To by naprosto odporovalo tomu, co dosud Ukrajinci předvedli. Takto nepostupovali nikdy,“ řekl deníku Echo24 Lukáš Visingr. „Vypadalo by to stejně jako ruský útok na Severodoněck, akorát v opačném gardu, tedy těžké boje ve stylu Stalingradu. To znamená, obránci se opevní, nastane boj dům od domu, dojde ke strašlivým škodám, naprostá většina města je zničena, jsou obrovské ztráty na obou stranách, tomu se chce prostě každý vyhnout,“ dodal Visingr.

Podle něj je město nejhorší terén. Úzké ulice zabraňují manévrovat s těžkou technikou, z vysokých budov je možné pálit na útočníky z více pater, tanky nemohou zdvihnout hlavně dostatečně vysoko, mezi domy jsou tedy velmi zranitelné. Ačkoliv se vrábí tanky uzpůsobené pro boj ve městech, Ukrajina jimi nedisponuje. Zničit například panelák, z kterého pálí obránci, pak podle Visingra není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Ruská taktika je proto těžce poničit město dělostřelectvem a bojovat následně v jeho troskách. „Pokud se podaří většinu vysokých budov zbourat, což Rusové ukázali, že na to kapacity mají, pak se to brání těžko. Dobyli Groznyj tím, že ho 90 % zničili. Totéž Severodoněck,“ dodal Lukáš Visingr.

Druhou variantou boje, která by připadala v případě Ukrajiny v úvahu mnohem spíše, je pak moderní způsob, který město poškodí výrazně méně. „Tak jak ho vedou Izraelci nebo Američané. Ti opakovaně dokázali úspěch v boji ve městě, aniž by ho smazali z mapy. Falúdža utrpěla škody, ale nezmizela z mapy. Ramalláh utrpěl těžké škody, ale Izraelci ho nesrovnali se zemí,“ uvádí příklady Visingr.

K takovému boji jsou třeba špičkově vycvičení vojáci, kteří městem postupují v malých týmech, využívají drony k získávání permanentního přehledu o situaci i přesnému navádění zbraní, které nemají takový destruktivní účinek, ale při přesném zásahu mohou selektivně likvidovat pozice obránců. Není tedy například dům nutné srovnat se zemí dělostřelectvem, ale zasáhnout jen přesně místo, kde se nachází střelec.

Ačkoliv ukrajinská armáda disponuje takto vycvičenými lidmi, není podle Visingra jisté, že jich má pro dobytí města takové velikosti dostatek. Záleží i na tom, jak velkou část města například Rusové budou bránit, kolik zde zanechají vojáků či jakému výcviku se dostalo na Západě ukrajinským jednotkám či velitelům. Například v srpnu informovala agentura AP o tom, že Velká Británie cvičí ukrajinské jednotky právě i pro boj ve městě.

Na čem se však analytici shodují je, že by boj ve městě byl velmi krvavý a nesl s sebou vysoké ztráty. „Pokud dojde k bojům v samotném Chersonu a o samotný Cherson, musíme si uvědomit, že to bude velmi krvavá ,šarvátka‘. Konflikt v jakékoliv velké městské aglomeraci je vždycky velmi nebezpečný pro vojáky,“ komentoval dříve takovou možnost bezpečnostní analytik Daniel Koštoval pro ČT.

Zatímco v otevřeném boji se hovoří o pravidlu 3:1, tedy potřebě útočníka mít k proražení obrany nepřítele převahu alespoň dvou až třínásobnou, ve městě může být tento poměr podle Lukáše Visingra až sedm či osm ku jedné. „Čím víc, tím lepší. V případě toho města jde o to, že jeden dobře umístěný chlap s kulometem je schopný zastavit i sto chlapů,“ dodal Lukáš Visingr.

Ukrajinská armáda se podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanova nyní snaží ruské okupanty zcela obklíčit, v Chersonské oblasti se jich má nacházet na 40 tisíc a osvobozující operace má tak trvat až do konce listopadu, řekl Budanov v pátečním rozhovoru pro server The Warzone. Rusko do oblasti podle něj nasadilo nejschopnější jednotky.