Evropské země včetně Německa a Rakouska stropují zdivočelé ceny. Fialova vláda stále jen váhá

Pět minut po dvanácté na zásah do cen energií

Evropské země včetně Německa a Rakouska stropují zdivočelé ceny. Fialova vláda stále jen váhá
Pět minut po dvanácté na zásah do cen energií

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Pokud nezačneme rychle jednat, za pár týdnů už tady nebudeme. Strach, úzkost a hněv ve společnosti z nezvládnuté energetické krize, prudkého propadu životní úrovně většiny obyvatel a ochromení ekonomiky tuto vládu smete. Premiér působí dojmem kapitána Titaniku, kterému nedochází, že náraz se blíží. Tak mluví v kuloárech stále víc politiků vládní koalice, včetně ministrů za ODS. Ceny elektřiny a plynu v Evropě se dostaly mimo jakoukoli kontrolu. Běžným stavem jsou denní výkyvy o desítky procent. Jeden den se cena elektřiny dostane na rekordních tisíc eur na MWh, aby den poté spadla skoro na polovinu. Lidé a firmy nemají vůbec žádnou představu, kolik budou v příštích měsících platit.

Vlády většiny evropských zemí už do situace razantně zasáhly a začaly různým stylem ceny elektřiny stropovat. Kabinet Petra Fialy patří ale mezi málo těch, které zatím neudělaly nic. Ve veřejném prostoru létají různé vládní návrhy, které vývoj překoná dávno předtím, než je koalice vůbec stihne projednat. To je případ úsporného tarifu, daně z mimořádných zisků, všech možných kompenzací nebo zřízení státního obchodníka s energiemi. To všechno ale už překonal divoký vývoj na trzích s energiemi.

Evropský trh zkolaboval, přiznává Brusel

Premiér Petr Fiala, toho času předsedající Evropské unii, mluví o celoevropském řešení. Pokus o něj se má odehrát 9. září na schůzce ministrů pro energetiku v Praze. Různé návrhy, které nechává Evropská komise unikat do médií, ale i rychlé domácí plány jednotlivých států ukazují, že představy o krocení cen energií napříč Evropou jsou výrazně odlišné. A že se v pátek v Praze jeden scénář, který by seděl všem, s největší pravděpodobností najít nepodaří. Evropská komise zároveň neoficiálně signalizuje, že bude velmi benevolentní k národním řešením energetické krize. Je to nevyslovené přiznání, že jednotný evropský trh s elektřinou v této chvíli zkolaboval. „Není připraven na současnou krizi. Prudce stoupající ceny elektřiny ukazují limity našeho trhu s elektřinou. Ten byl postaven pro jiné okolnosti,“ prohlásila už v pondělí 29. srpna předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Limitem se ukázala nejen invaze na Ukrajinu, ale i masivní regulace Green New Dealu, jež z obchodu s elektřinou udělala pseudotrh, který uměle zvedá cenu.

Po přiznání, že něco zkolabovalo, by měla přijít rychlá reakce a hledání řešení, jak srazit uměle vyhnané ceny elektřiny a ochránit ekonomiku a společnost před rozvratem. Většina zemí už se do toho pustila. My jako země předsedající Evropské unii nejdeme příkladem, ale naopak zůstáváme mezi posledními, kdo ještě nic neudělali.

Výhodou scénáře, který navrhuje Pavel Blažek, je nulový dopad na státní rozpočet. Tím se výrazně odlišuje od všech ostatních návrhů i zásahů, které přijímají některé evropské země. - Foto: Profimedia

Proč draze prodávat levnou elektřinu

Zásah do zdivočelých cen je potřeba rozdělit na dvě části. Elektřinu a plyn. U elektřiny je zrovna u nás řešení jednodušší. Sami si ji vyrábíme za nízké ceny. Největší část z jádra (36 procent) a uhlí (37 procent). Plyn, který musíme dovážet za vysoké ceny, k výrobě elektřiny nutně nepotřebujeme. Na celkové výrobě se podílí jen 8 procenty. Jsme ale čistý exportér elektřiny. Dvacet procent z toho, co tady vyrobíme, vyvezeme. I kdybychom okamžitě přestali z plynu vyrábět, budeme mít pořád o 16 procent elektřiny víc, než spotřebováváme.

Některým ministrům, kteří sedí ve vládě a vidí, že nepřicházejí žádná konkrétní řešení a zdivočelé ceny elektřiny nezasahují zdaleka jen nejchudší vrstvy společnosti, ale dotýkají se všech a vážně ohrožují ekonomiku, dochází, jak je situace vyhrocená. Sobotní demonstrace, na níž se na Václavském náměstí sešlo na 70 tisíc lidí, napjatou atmosféru ve společnosti potvrdila. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek varoval před rozvratem společnosti kvůli nezvládnuté energetické krizi už před dvěma týdny. A slíbil, že nasadí všechny síly na hledání řešení, které by bylo průchodné podle českého i evropského práva. Na ministerstvo sezval pracovní skupinu právníků, legislativců a energetiků. A ještě týž večer odeslal premiéru Petru Fialovi dopis, v němž předkládá návrh řešení.

Rychlý strop na elektřinu

Navrhuje zastropování cen elektřiny. Přesněji řečeno marží, které si výrobci a obchodníci budou moci připočíst ke svým výrobním nebo nákupním nákladům. Ke stropu by se podle Blažka měl použít zákon o cenách z roku 1990. Podle něj může stát za mimořádných okolností do cen zasáhnout. Výhodou tohoto stropu je, že se dá udělat velmi rychle. Není potřeba žádná změna zákonů. Cenovou regulaci u elektřiny vyhlásí na základě rozhodnutí vlády Energetický regulační úřad. Ten přesně spočítá, jakou marži si mohou producenti a obchodníci k výrobním cenám přirazit. Z různých případů regulovaných cen, například u solární energetiky, by se podle expertů na hospodářskou soutěž mělo počítat s marží 7 až 11 procent. Ta by se vztahovala na výrobce i prodejce. Zároveň by bylo potřeba stanovit i exportní clo, aby se producentům nevyplatilo elektřinu raději vyvézt do zemí, kde je dražší, než ji prodat za zastropované ceny doma. I to je podle právníků z Blažkova týmu v souladu s evropským právem i judikaturou Evropského soudu pro lidská práva o ochraně vlastnictví.

Při tomto typu stropu by bylo možné srazit cenu elektřiny pod 100 eur za MWh. U jaderných elektráren by stropovaná cena vycházela do 50 eur za MWh. To znamená, že by proti loňsku téměř nezdražila. U elektřiny z uhlí je to složitější. K výrobní ceně je totiž potřeba připočíst i cenu emisní povolenky. Ta sama o sobě dnes stojí 90 eur. Takže u elektřiny z uhlí by s povolenkou a přiměřeným ziskem strop dosáhl kolem 130 eur za MWh. Pokud by se Česku podařilo povolenky na evropské úrovni vypnout nebo opět zastropovat, cena uhelných elektráren okamžitě spadne na podobnou té z elektráren jaderných. Kolem 50 eur včetně regulované marže. Strop by se týkal i všech fixací a elektřiny, která už byla prodaná na roky dopředu. Pokud by například začal platit k prvnímu říjnu, všechny obchody s elektřinou by se od toho data účtovaly v regulovaných cenách.

Bez nových dluhů

Výhodou scénáře, který navrhuje Pavel Blažek, je nulový dopad na státní rozpočet. Tím se výrazně odlišuje od všech ostatních návrhů i zásahů, které přijímají některé evropské země. Stát nebude nikomu nic kompenzovat. Firmy mají zisky, jen jsou regulovány. Strop na elektřinu by měl přímý dopad na výrobce elektřiny. Ti jsou v Česku v zásadě tři. Polostátní energetická společnost ČEZ, skupina Sev.en Pavla Tykače a Energetický průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského. Těm by se stropem prudce snížily zisky. Ty vysoké účty za elektřinu, které nyní lidé platí, jdou totiž právě do jejich kapes. Stejně tak by strop zasáhl i distributory elektřiny. I oni by museli prodávat za regulované ceny a výrazně by jim klesly marže. Pro představu. Pokud je dnes na trhu cena 560 eur za MWh a firma ji vyrábí za 40 eur za MWh, těch 520 eur jde přímo do její kapsy. Platí ji všichni zákazníci. Strop by byl na časově omezenou dobu. Než se zdivočelý trh s elektřinou zklidní a v Evropě se podaří najít novou funkční podobu trhu. Je to čistě ochrana před tím, aby čeští občané a firmy nesli následky selhání evropského trhu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron vede videodebatu o energetické krizi s německým kancléřem Olafem Scholzem. Paříž 5. září 2022 - Foto: Profimedia

Kdyby vláda dokázala stropem ceny elektřiny rychle vyřešit, uvolní se jí víc času a mentální energie na složitější zásah do trhu s plynem. I ten se musí velmi rychle řešit. Pokud by se totiž elektřina zastropovala a plyn zůstal drahý, dá se čekat, že ti, kdo dnes používají k topení atd. plyn, by rychle začali předcházet na elektřinu. Hitem v obchodech by se staly přímotopy do zásuvky. Do ceny plynu se nedá zasáhnout jinak, než že ji vláda bude dotovat. Pokud by stanovila strop na cenu, musela by dovozcům doplácet mezi tím stropem a aktuální tržní cenou. To by naopak bylo pro rozpočet velmi náročné. Takže by se velmi hodilo, že na řešení cen elektřiny není potřeba zaplatit ani korunu dotací nebo kompenzací. Na rozdíl od zásahu do elektřiny, který si můžeme udělat sami bez jakéhokoli schválení Bruselu, tady by byl potřeba souhlas Evropské komise. Dotování plynu by bylo veřejnou podporou.

Krátce poté, co premiéru Fialovi dorazil Blažkův dopis s návrhy, vyhlásili stropy na elektřinu i Němci a Rakušané. Dvě země, které se jim zatím nejvíc bránily. Ani Berlín a Vídeň už nechtějí pasivně čekat na jednotné evropské řešení. Kancléř Olaf Scholz oznámil zavedení energetického paušálu pro důchodce a studenty. Senioři budou od 1. prosince bez ohledu na spotřebu platit 300 eur (7500 korun) měsíčně, studenti 200 eur (5 tisíc korun). Kromě toho dostanou kompenzace vysokých cen a daňové úlevy i energeticky vysoce náročně firmy. Celkově jich má být devět tisíc. Na rozdíl od stropu, který navrhuje Pavel Blažek, je německý daňový balíček mimořádně rozpočtově náročný. Daňové poplatníky přijde na 65 miliard eur (1,6 bilionu korun, což je bezmála celý český státní rozpočet na rok). Němci totiž budou firmám nízké ceny pro seniory a studenty kompenzovat. Bojí se sáhnout do jejich marží. Stejně jako Rakušané. Ti navrhují pro každou domácnost balíček, který jí zaručí až 80 procent roční spotřeby v loňských nižších cenách. I oni to budou energetikům doplácet ze státního rozpočtu.

To, že už se k vlastní akci rozhoupal i Berlín s Vídní, ukazuje velmi nízkou důvěru v to, že by Evropská unie pod velením Petra Fialy dokázala rychle najít společné evropské řešení. Jede se systémem každý se musí postarat o sebe. Snad už to konečně dojde nám.

7. září 2022