Oblečení aktérů hraje v ruské invazi na Ukrajinu zásadní symbolickou roli. Někdy promyšleně. Někdy podvědomě vypoví víc, než se aktéři snažili říct. Jednoduché khaki mikiny a trička ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zafungovaly svou akčností tak, že svedly francouzského prezidenta Emmanuela Macrona k docela komickému pokusu o nápodobu, kdy do „válečné kanceláře“ (tak jeho pracovně, odkud vede videohovory s Vladimirem Putinem a dalšími státníky, říkají francouzská média) vyrazil taky jednou v mikině s kapucí, džínách a strništěm à la Zelenskyj. Těžko říct, jestli šlo o pokus svézt se na Zelenského světem obdivovaném válečném stylu. Nebo promyšlené vzdání obdivu ukrajinskému prezidentovi. V každém případě tím Macron, pohybující se výhradně v přiléhavých tmavomodrých oblecích s hladce oholenou tváří, u Francouzů dva týdny před prvním kolem prezidentské volby zabodoval.

Pár dní nato se Vladimir Putin poprvé po dlouhé době objevil na veřejnosti, když pohovořil k výročí okupace Krymu před rozjásanými Rusy na zaplněném stadionu v Lužnikách. Řádně se na to vystrojil. Do péřové bundy model Mundo z kolekce zima 2021/2022 luxusní italské značky Loro Piana (vlastníkem je skupina LVHM nejbohatšího Francouze Bernarda Arnaulta). Cena se pohybuje kolem 10 tisíc liber (zhruba 300 tisíc korun). To je pětadvacetinásobek průměrného ruského platu. Péřovku Putin doplnil rolákem italské značky Kiton za 2400 liber (72 tisíc korun). K tomu rád nosí hodinky Blancpain Grande Date Aqua Lung za 8800 liber (264 tisíc korun). „Ten pocit, když v bundě Loro Piana za 10 tisíc liber vyprávíš, jak kašleš na Západ a Rusko bude soběstačné jako nikdy předtím...“ Takové komentáře vystrojení ruského prezidenta se šířily veřejným prostorem.

Pátá kolona ústřicových zrádců

Jen dva dny předtím, než v Loro Piana vyrazil do Lužnik, pronesl Vladimir Putin další ze svých nenávistných projevů, kde si tentokrát podal své odpůrce v Rusku a označil je za pátou kolonu Západu. Tato pasáž následuje po výčtu údajných zločinů páchaných takzvanými ukrajinskými nacisty podporovanými Západem: „Ano, samozřejmě se budou snažit vsadit na takzvanou pátou kolonu, na národní zrádce, na ty, kteří vydělávají peníze tady, v naší zemi, a žijí v ní, a ‚žijí‘ dokonce ne v zeměpisném slova smyslu, ale svými myšlenkami, svým otrockým vědomím. Vůbec neodsuzuji ty, kteří mají vilu v Miami nebo na francouzské Riviéře, kteří se neobejdou bez foie gras, ústřic nebo takzvaných genderových svobod. To rozhodně není problém, ale opakuji, problém je v tom, že mnoho z těchto lidí je mentálně tam, a ne tady, ne u nás, ne v Rusku. To je podle jejich názoru – podle jejich názoru! – znamení příslušnosti k vyšší kastě, k vyšší rase. Takoví lidé jsou ochotni prodat svou matku, jen když jim bude dovoleno sedět v předpokoji této nejvyšší kasty. Chtějí být jako oni a napodobovat je ve všech možných ohledech. Zapomínají však, nebo vůbec nechápou, že tato takzvaná vysoká kasta, pokud je potřebuje, je potřebuje jako postradatelný materiál, aby je mohla využít k co největšímu poškození našeho lidu. Kolektivní Západ se snaží rozdělit naši společnost spekulacemi o vojenských ztrátách, o socioekonomických důsledcích sankcí, vyvolat občanskou konfrontaci v Rusku a pomocí své páté kolony se snaží dosáhnout svého cíle. A jak jsem již řekl, je tu jeden cíl – zničení Ruska. Ale každý národ, tím spíše ruský, dokáže vždy rozeznat pravé vlastence od darebáků a zrádců a jednoduše je vyplivne jako komára, který mu náhodou vletěl do úst. Jsem přesvědčen, že tato přirozená a nutná sebeočista společnosti jen posílí naši zemi, naši solidaritu, soudržnost a připravenost čelit všem výzvám.

Takzvaný kolektivní Západ a jeho pátá kolona mají ve zvyku poměřovat všechno a všechny podle sebe. Věří, že všechno se dá koupit a prodat, a tak si myslí, že se zhroutíme a ustoupíme. Ale oni naši historii a naše lidi dobře neznají. Ano, mnoho zemí na světě se už dávno smířilo s tím, že budou žít se skloněnými zády a poslušně přijímat všechna rozhodnutí svého panovníka a poddajně se mu dívat do očí. Takto žije mnoho zemí. Bohužel i v Evropě. Rusko však nikdy nebude v tak ubohém a poníženém stavu a boj, který vedeme, je bojem za naši suverenitu, za budoucnost naší země a našich dětí. Budeme bojovat za právo být a zůstat Ruskem. Příkladem je nám odvaha a nezlomnost našich vojáků a důstojníků, věrných obránců vlasti.“

Projev o páté koloně, „těch, co se zaprodali Západu“, si zaslouží obsáhlou citaci nejen kvůli Putinovi ve statisícovém kabátku značky Loro Piana, na niž už mimochodem stejně jako na dovoz všech dalších luxusních značek byly také uvaleny západní sankce. Zaslouží si obsáhlou citaci proto, že je to přiznání, že ekonomická izolace, zbraň, kterou na Rusko použil Západ, bude mít na zemi bolestivé dopady. Že ji skutečně zasáhla a zasáhne. V jiném projevu z téhož týdne varuje Putin své spoluobčany „Jako zbraň si (západní země) zvolily ekonomické, finanční, obchodní a jiné sankce proti Rusku.“ „Strukturální změny ruské ekonomiky“, které je zapotřebí provést, povedou k růstu inflace a nezaměstnanosti. Hlavním úkolem ruského vedení proto bude tato rizika minimalizovat, prohlásil Putin a slíbil například zvýšení životního minima i vyšší platy pracovníků ve státní sféře. Exportéry vyzval, aby dodávali víc zboží na domácí trh. Dodal, že zapotřebí je zajistit například dostupnost léků.

Projev o páté koleně Západu vyjadřuje i další obavu. Z toho, že pod vlivem prudkého poklesu životní úrovně a nedostupnosti zboží se především vyšší a střední vrstvy, které si zvykly na volný přístup k západnímu blahobytu od Instagramu přes obyčejnou Ikeu po luxusní Loro Piana, budou bouřit. A mohly by Putina ohrozit. Proto je preventivně pojmenoval jako pátou kolonu ústřicových zrádců.

Údiv Kremlu: I vy, Němci? Švýcaři?

Vladimir Putin všemi těmi dramatickými projevy přiznává, že ekonomická izolace, kterou použil Západ, je skutečně silnou zbraní, na niž Rusko moc nemůže odpovědět. Mohlo by udělat jedinou věc, která by některé země v čele s Německem v Evropě skutečně bolela. Odstřihnout Evropu od dodávek plynu. To ale Moskva neudělala a ani se k tomu nechystá. Do Evropy naopak ve dnech, kdy odcházelo do tiskárny toto vydání Týdeníku Echo, proudilo víc ruského plynu než před invazí na Ukrajinu. Strach, že Putin zavře plynové kohoutky, byl lichý. Platby za proudící plyn a ropu jsou v této chvíli fakticky jediné v dolarech a eurech, k nimž se Rusko dostává. Západní měny potřebuje nejen k tomu, aby tam mohlo nakupovat základní zboží, které stále ještě není pod sankcemi, ale i proto, aby bylo schopné splácet úroky z dluhopisů, které vydalo v dolarech. Ve chvíli, kdy by to nezvládlo, přichází faktický státní bankrot. Minulý týden Moskva, byť lehce po termínu, dolarovou splátku dokázala uhradit.

Vladimir Putin i ministr zahraničí Sergej Lavrov ekonomickou izolaci označili za válečný akt. Sám Putin to přímo 5. března řekl, že sankce se rovnají vyhlášení války ze strany Západu. A Rusku se takto narýsované hřiště vůbec nelíbí. Lavrov si opakovaně stěžoval, že Západ se vyhýbá vojenské konfrontaci, zato útočí ekonomicky a technologicky. „Nejde ani tak o Ukrajinu, jako o světový řád,“ prohlásil šéf ruské diplomacie. „Současná krize je osudovým okamžikem, epochálním okamžikem moderní historie, protože odráží bitvu v jejím nejširším slova smyslu o to, jak bude vypadat světový řád.“ Postěžoval si, že hlavním motivem sankcí je postavit Německo proti Rusku.

Když Rusko napadlo Ukrajinu, sázelo na to, že Západ kvůli ní do vojenské konfrontace nepůjde. Přepočítalo se ale v odhadu, že neodpoví důrazně ani ekonomicky a technologicky. Dobře vědělo, že tady Západu vůbec nemůže konkurovat. Že Amerika a její spojenci jsou stále pány globálního obchodu, mají od něj klíče. Vyřazení z mezinárodního platebního systému SWIFT se Rusové báli už od invaze na Krym v roce 2014. Tehdejší vicepremiér Alexej Kudrin to označil za „atomovou zbraň“. Západ k ní nakonec po váhání a přesvědčování neochotných, jako bylo Německo a Itálie, částečně sáhl. Ze systému SWIFT ale nevyřadil všechny ruské banky. Stále v něm obchoduje největší Sberbank i trojka na trhu Gazprombank. Zachránilo je nejspíš to, že právě přes ně chodí platby za plyn. SWIFT bude muset do Ruska fungovat, dokud bude Evropa brát plyn.

S čím ale Rusové nepočítali, bylo odříznutí od obrovských devizových rezerv, které jejich centrální banka nashromáždila. Ne že by si to vůbec nepřipustili. U Spojených států nejspíš o takovém kroku přemýšleli. Proto v posledním roce přesouvali rezervy z dolarů do eur. Z toho je patrné, že sázeli na Německo, že nikdy nedovolí sáhnout na rezervy v eurech. Dovolilo. Berlín neochotně, ale přece nakonec souhlasil se všemi sankcemi.

Zatím odmítá přistoupit na zákaz kupovat ruský plyn a ropu. I na to se ale zjevně připravuje. Zelený ministr hospodářství Robert Habeck strávil minulý víkend v Kataru, kde se dohodl na nákupu zkapalněného plynu (LNG), který budou do Evropy vozit tankery. Německo zatím terminály na rozdíl od sousedního Polska nebo Nizozemska, Francie a Belgie nemá. Ale začíná je rychle stavět. Do té doby budou katarské tankery plout přes terminály v těchto zemích. První vlastní by Němci chtěli otvírat v roce 2025. „I když letos ještě můžeme ruský plyn potřebovat, v budoucnu už to tak nebude. A toto je teprve začátek,“ citovala Habecka Deutsche Welle. Z Kataru Habeck pokračoval ve své energetické misi do Spojených arabských emirátů. Země Perského zálivu zjevně tuší příležitost ovládnout evropský trh s plynem, jako ovládají ten asijský. Odpojení Evropy od Ruska je pro ně velkou příležitostí.

K ekonomické izolaci Ruska se postupně přidávají další země. Vůbec poprvé svoji neutralitu prolomilo Švýcarsko a k sankcím se nakonec také připojilo. Spojené státy, které spolu s Velkou Británií, Polskem a Francií táhnoucí Evropskou unii, velmi dobře chápou, že ekonomická izolace Ruska bude fungovat, jen když v ní nebudou velké trhliny, jimiž by do Ruska zboží a peníze plynuly přes jiné země.

Varování Číny

Velkou neznámou byla dlouho lavírující Čína, která sankce kritizuje, ale zároveň odmítá Rusku aspoň otevřeně pomáhat. Američané si přesto nebyli jisti, že se o to nějakým nepříliš okatým způsobem nepokusí. Americký prezident Joe Biden proto v pátek 18. března ve dvě hodiny dlouhém telefonátu prezidentu Si Ťin-pchingovi vysvětlil, že pomoc Rusku by pro Peking měla vážné následky. Číňané si umějí dobře spočítat, že v této chvíli je pro ně přístup k mezinárodnímu obchodu důležitější než vazba s Ruskem. Když je Washington donutí si vybrat, moc dobře si uvědomují, co je jejich zájem. Západ zatím ke svému vzestupu ještě příliš potřebují.

Je to poprvé v historii, kdy se agresorovi, který napadne jinou suverénní zemi, odpoví právě ekonomickou a technologickou blokádou. Rusko je odstřiženo nejen od mezinárodních financí, ale i technologií. Rusové nemohou nakupovat v zahraničních e-shopech. Nemohou platit kartami. Nefunguje jim řada oblíbených aplikací. Něco odstřihl Západ. Od něčeho – například od Instagramu nebo Facebooku – je odstřihl Putin, aby neměli přístup k informacím. Dá se jít dál. Ekonomicky i technologicky. Ukrajinský prezident už tlačil na Microsoft, Oracle a SAP, aby v Rusku kompletně vypnuly své programy. Tím by se v zemi sesypala administrativní infrastruktura. Ve firmách i úřadech.

Motiv použití ekonomické izolace jako velmi účinné zbraně je zřejmý, stáhnout Rusko do bídy, aby si uvědomilo, kam ho Putinovo agresivní tažení dovedlo. A donutit vedení Kremlu, ať už tam bude sedět kdokoli, aby se stáhlo z Ukrajiny a zaručilo, že nikoho dalšího už napadat nebude. Ekonomická izolace je hodně asymetrická zbraň. Rusko v ní kromě plynu a ropy nemá čím hrát. Západ má obrovskou převahu. A Rusové pocítí, že život v izolaci od něj znamená tvrdý pád životní úrovně. Zrušení izolace je obrovskou motivací pro Rusko, aby agresivní útok na Ukrajinu zastavilo. Už teď je ale zřejmé, že návrat do mezinárodního společenství a globálního obchodu bude dlouhý a těžký. S Vladimirem Putinem pravděpodobně nemožný.