Situace Romů v ČR

Situace Romů se zlepšuje, pořád je ale mnohem horší než u Čechů, ukazuje průzkum

Situace Romů v ČR
Situace Romů se zlepšuje, pořád je ale mnohem horší než u Čechů, ukazuje průzkum

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Situace Romů v Česku se ve většině oblastí zlepšila a je lepší než v jiných evropských státech s početnou romskou menšinou. Přesto jsou na tom romští obyvatelé ČR ve srovnání s ostatními stále mnohem hůř, a to ve vzdělávání, práci či bydlení. Ukázaly to průzkumy, které provedla Evropská agentura pro základní práva (FRA).

Výsledky ve středu odpoledne v Praze na konferenci o novém programu norských fondů na podporu lidských práv, Romů a prevence násilí na ženách představil Jaroslav Kling z FRA. Agentura srovnávala údaje z let 2011 a 2016 z desítky evropských zemí.

„Naše data ukazují mírně pozitivní vývoj (v ČR) v inkluzi Romů, ale ne ve všech oblastech,“ uvedl Kling. Podle něj situace Romů v Česku „nevypadá až tak špatně“ ve srovnání s jinými evropskými zeměmi s vysokým počtem romských obyvatel, mezi Romy a ostatními v ČR je ale „propastný rozdíl“.

Do školky v roce 2011 chodilo 29 procent romských dětí od čtyř let, v roce 2016 pak 34 procent. I když se podíl romských dětí zvedl, stále je podle Klinga „na míle daleko“ od podílu ostatních předškoláků. Předškolní vzdělávání měla valná většina dětí v Česku.

Po skončení školní docházky hodně romských školáků ve studiu už nepokračuje. V roce 2011 to bylo 72 procent mladých Romů a Romek, v roce 2016 pak 57 procent. U ostatních se podíl za sledované období zvedl z pěti na sedm procent. Ve věku od 16 do 24 let před osmi lety ani nestudovalo, ale ani nepracovalo 43 procent romských mladých. V roce 2016 to bylo 51 procent. Mezi neromskými vrstevníky to bylo osm a sedm procent. Zaměstnanost Romů se pohybovala kolem dvou pětin, u ostatních kolem 75 procent. Zaměstnání měla jen třetina romských žen, podotkl Kling.

Diskriminace na realitním trhu

Chudoba v roce 2011 hrozila čtyřem pětinám a před třemi lety 58 procentům Romů. Celkově přitom v Česku na hranici chudoby byla desetina obyvatel. Dostatek jídla si v roce 2011 nemohla dovolit koupit a aspoň jednou týdně kvůli tomu chodila hlady spát skoro třetina českých Romů a před třemi lety pětina. Nekvalitní či polorozpadlé bydlení měla téměř pětina romských obyvatel a asi čtyři procenta ostatních.

Výsledky ukazují i na segregaci ve vzdělávání, diskriminaci při hledání práce a bydlení či na výpady vůči Romům, podotkl Kling. Celkem 34 procent Romů mělo ve svém okolí někoho, kdo se stal terčem útoku. „Co je v České republice v porovnání s jinými zeměmi asi největší problém, je diskriminace Romů na trhu s bydlením. Ve většině indikátorů jsme viděli zlepšení, tady je zhoršení,“ podotkl Kling.

Podle něj v Česku neexistují údaje a statistiky, díky nimž by bylo možné změřit, jestli přijímaná opatření mají nějaký efekt. Nový dotační program z norských fondů by měl podpořit i sběr a vyhodnocování dat.

Program se soustředí na tři oblasti – na začleňování Romů, lidská práva a prevenci násilí na ženách. Výzvy k podávání žádostí o dotace začne ministerstvo financí vyhlašovat letos. Peníze pak bude možné čerpat do roku 2024.

Podpora z norských fondů má přispět na projekty ke snížení sociálních a hospodářských rozdílů a k posílení vzájemných vztahů. Česko na program k posílení lidských práv, začleňování Romů a prevence může získat 19 milionů eur, tedy asi půl miliardy korun. Kolem 85 milionů Kč přidá český stát.

,

13. března 2019