Situace Romů v Česku se ve většině oblastí zlepšila a je lepší než v jiných evropských státech s početnou romskou menšinou. Přesto jsou na tom romští obyvatelé ČR ve srovnání s ostatními stále mnohem hůř, a to ve vzdělávání, práci či bydlení. Ukázaly to průzkumy, které provedla Evropská agentura pro základní práva (FRA).

Výsledky ve středu odpoledne v Praze na konferenci o novém programu norských fondů na podporu lidských práv, Romů a prevence násilí na ženách představil Jaroslav Kling z FRA. Agentura srovnávala údaje z let 2011 a 2016 z desítky evropských zemí.

„Naše data ukazují mírně pozitivní vývoj (v ČR) v inkluzi Romů, ale ne ve všech oblastech,“ uvedl Kling. Podle něj situace Romů v Česku „nevypadá až tak špatně“ ve srovnání s jinými evropskými zeměmi s vysokým počtem romských obyvatel, mezi Romy a ostatními v ČR je ale „propastný rozdíl“.

Do školky v roce 2011 chodilo 29 procent romských dětí od čtyř let, v roce 2016 pak 34 procent. I když se podíl romských dětí zvedl, stále je podle Klinga „na míle daleko“ od podílu ostatních předškoláků. Předškolní vzdělávání měla valná většina dětí v Česku.

Po skončení školní docházky hodně romských školáků ve studiu už nepokračuje. V roce 2011 to bylo 72 procent mladých Romů a Romek, v roce 2016 pak 57 procent. U ostatních se podíl za sledované období zvedl z pěti na sedm procent. Ve věku od 16 do 24 let před osmi lety ani nestudovalo, ale ani nepracovalo 43 procent romských mladých. V roce 2016 to bylo 51 procent. Mezi neromskými vrstevníky to bylo osm a sedm procent. Zaměstnanost Romů se pohybovala kolem dvou pětin, u ostatních kolem 75 procent. Zaměstnání měla jen třetina romských žen, podotkl Kling.

Diskriminace na realitním trhu

Chudoba v roce 2011 hrozila čtyřem pětinám a před třemi lety 58 procentům Romů. Celkově přitom v Česku na hranici chudoby byla desetina obyvatel. Dostatek jídla si v roce 2011 nemohla dovolit koupit a aspoň jednou týdně kvůli tomu chodila hlady spát skoro třetina českých Romů a před třemi lety pětina. Nekvalitní či polorozpadlé bydlení měla téměř pětina romských obyvatel a asi čtyři procenta ostatních.

Výsledky ukazují i na segregaci ve vzdělávání, diskriminaci při hledání práce a bydlení či na výpady vůči Romům, podotkl Kling. Celkem 34 procent Romů mělo ve svém okolí někoho, kdo se stal terčem útoku. „Co je v České republice v porovnání s jinými zeměmi asi největší problém, je diskriminace Romů na trhu s bydlením. Ve většině indikátorů jsme viděli zlepšení, tady je zhoršení,“ podotkl Kling.

Podle něj v Česku neexistují údaje a statistiky, díky nimž by bylo možné změřit, jestli přijímaná opatření mají nějaký efekt. Nový dotační program z norských fondů by měl podpořit i sběr a vyhodnocování dat.

Program se soustředí na tři oblasti – na začleňování Romů, lidská práva a prevenci násilí na ženách. Výzvy k podávání žádostí o dotace začne ministerstvo financí vyhlašovat letos. Peníze pak bude možné čerpat do roku 2024.

Podpora z norských fondů má přispět na projekty ke snížení sociálních a hospodářských rozdílů a k posílení vzájemných vztahů. Česko na program k posílení lidských práv, začleňování Romů a prevence může získat 19 milionů eur, tedy asi půl miliardy korun. Kolem 85 milionů Kč přidá český stát.