E-maily z ruské tajné služby Federální bezpečností služby (FSB) se dostaly na veřejnost díky aktivistovi, který si sám s tajnými agenty dopisoval. Hlavním tématem korespondence se stalo možné použití jaderných zbraní Vladimirem Putinem ve válce na Ukrajině. Uniklé e-maily ale odhalily i skutečnosti o tom, jak vedení státu nemá „žádnou strategii“, nebo o nepokojích uvnitř FSB, ke kterým dochází kvůli odlišným názorům na postup války a krokům Vladimira Putina.

E-mailová korespondence z 17. a 21. března a 12. dubna 2022 unikla z rukou agenta FSB přezdívaného jako Vítr změny. E-maily psal ruskému aktivistovi Vladimiru Osečkinovi, který provozuje protikorupční webovou stránku Gulagu.net, odtud byly poskytnuty redakci serveru Newsweek. Osečkinovi psal jeho informátor z FSB pravdielně od 4. března, v e-mailech vyjadřoval nespokojenost uvnitř FSB kvůli válce, kterou Putina na Ukrajině rozpoutal. Poslední dopisy informátora z listopadu 2022 navíc odhalují „občanskou válku“ mezi Putinovými nejbližšími spojenci.

V e-mailu ze 17. března zdroj FSB uvedl, že ačkoli je konflikt se sousední Ukrajinou „někde za hranicí logiky a zdravého rozumu“, doufá, že „nebude spáchána naprostá hloupost“. Odkazoval tak na možnost použití jaderných zbraní ve válce. Vyjádřil ale pochybnosti, že by tak Putin skutečně učinil, Rusko by pak podle něj „bylo také na ráně“. „Masivní jaderný úder: i kdybychom předpokládali, že je to technicky možné, že všechny články řetězce plní všechny rozkazy, čemuž už nevěřím, stejně by to nedávalo smysl. Takový úder by zasáhl všechny,“ stálo v korespondenci.

O několik dní později zdroj z FSB v e-mailu Osečkinovi napsal, že použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině by znamenalo „porážku Ruska“ v očích protivníků i neutrálních zemí. „Takový silný argument pro lokální konflikt by demonstroval vojenskou slabost, kterou by ani další vojenský úspěch nemohl překonat,“ napsal Vítr změn a dodal, že Putin by mohl pohrozit jejich použitím, aby „případně zastrašil Západ“. Konverzace proběhla o několik měsíců dříve, než Putin skutečně použitím jaderných zbraní „na obranu své územní celistvosti“ pohrozil.

Informátor z FSB pak 12. dubna napsal Osečkinovi, že Putinův jaderný úder ve válce na Ukrajině by ničeho nedosáhl. „Mohl by vyvolat takové následky, že nemá smysl o něm uvažovat,“ uvedl. Celé vedení Kremlu by pak podle něj s Putinovým případným rozkazem hlasitě nesouhlasilo a snažilo se ho zablokovat.

„Tedy pokud to bude 'technicky možné', u čehož není žádná jistota. Přesněji řečeno, pro začátek by to vyžadovalo souhlas všech zúčastněných (k provedení jaderného úderu), což se zdá být komplikované. Pak to bude vyžadovat, aby technické možnosti odpovídaly 'chtění', a tady je všechno složité,“ vysvětlil Vítr změn. Rusko by podle něj navíc muselo provést odpálení takovým způsobem, aby nedošlo k odvetnému úderu ze Západu.

Ve stejném e-mailu agent FSB kritizoval strategie Kremlu ve válce a za viníka vojenských neúspěchů na Ukrajině označil Putina. „Vyvrcholení ruského problému nyní vytvořil osobně Putin – už tím, že své politické požadavky staví nad jakoukoli účelnost: vojenskou, sociální, ekonomickou,“ napsal Vítr změn. „Nemáme žádnou strategii… Ještě před dvěma týdny existovala naděje, že současná krize přiměje nejvyšší vedení země k odpovědnému kroku zpět, zhodnocení situace a hledání skutečných řešení současné situace,“ dodal. „Místo toho však vidíme chování hráče, který se snaží za každou cenu získat zpět své prohrané sázky. A není nikdo, kdo by mu v tom zabránil, a jeho okolí mu to dopřává (měli byste vidět, jak se i naši lidé plazí),“ uvedl také agent.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. Moskva, která čelí neúspěchům na bojišti a stáhla se z řady dříve obsazených území, v posledních týdnech začala plošně útočit na ukrajinskou kritickou infrastrukturu. Zatím poslední velký vzdušný útok ze středy minulého týdne způsobil rozsáhlé škody na ukrajinské energetické soustavě.