Šéf NATO varoval Moskvu kvůli přesunům jednotek k hranicím Ukrajiny
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Severoatlantická aliance stojí plně za Ukrajinou a vyzývá Rusko, aby zmírnilo napětí u východních hranic Ukrajiny, kam Moskva začala přesouvat část svých armádních jednotek. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po jednání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou, jehož země se obává možné vojenské agrese ze strany východního souseda. Rusko popírá, že by vojenské přesuny byly přípravou na vpád na Ukrajinu.
Podle Stoltenberga aliance v posledních týdnech se znepokojením sleduje "neobvyklé" přesuny a seskupování ruských sil poblíž ukrajinských hranic. "Všechny nové provokace či agresivní akce ze strany Ruska by byly velmi znepokojující. Vyzýváme Rusko, aby bylo ve svých vojenských aktivitách transparentní,“ prohlásil šéf NATO na společné tiskové konferenci s Kulebou.
Americké bezpečnostní úřady podle zpráv médií z minulého týdne varovaly evropské spojence před ruskými plány vojensky proniknout na ukrajinské území. Moskva to odmítla jako umělé vyvolávání napětí. Kyjev se však podle Kuleby obává, že nově shromažďované jednotky mohou využít komunikační infrastrukturu a technické zázemí, které u hranic ruská armáda vybudovala na jaře, kdy byly rovněž hlášeny rozsáhlé pohyby ruských sil.
Ukrajina usiluje o členství v NATO od roku 2014, kdy Rusko protiprávně obsadilo poloostrov Krym a kdy vypuklo povstání proruských separatistů na východě země, které Kyjev označuje za ruskou agresi. Zatím však od aliance Ukrajinci nezískali ani akční plán otvírající cestu k jejich budoucímu členství.
Ukrajinský ministr bude dnes o podpoře jednat rovněž se svými kolegy ze zemí Evropské unie. Podle některých unijních diplomatů může aktivita Moskvy souviset s dalším nárůstem napětí ve vztazích s evropským blokem. To přiživuje jak energetická krize částečně způsobená nedostatkem plynu poskytovaného Ruskem, tak situace na hranicích EU s Běloruskem, kde podle některých unijních zemí Minsk se souhlasem Moskvy soustřeďuje migranty ze třetích států. Rusko úmyslné provokace ze své strany odmítá.