Stovky ruských výsadkářů budou tento víkend cvičit poblíž hranic s Ukrajinou, kde už dosavadní soustřeďování ruských vojsk vyvolalo napětí ve vztazích mezi Moskvou a Západem. O rozsáhlém cvičení na anektovaném Krymu a na jihu Ruska ve čtvrtek informovalo ruské ministerstvo obrany. Pnutí mezi oběma státy i dalšími aktéry sporu se v posledních týdnech zvyšuje. Rusko předalo Spojeným státům návrhy termínů pro jednání o bezpečnostních zárukách, které Moskva od Západu požaduje.

Cvičení začne ve čtvrtek na krymském polygonu Opuk, o den později budou následovat manévry na cvičišti u Novorossijska, uvedla agentura TASS. Manévrů se má celkem zúčastnit více než 1200 vojáků z výsadkových a dělostřeleckých jednotek, ale také vojsk radiační, chemické a biologické ochrany. Součástí cvičení mají být bojové střelby, zneškodňování min, ochrana vojsk před vzdušnými útoky, a to také bezpilotních letadel, a výsadky za podpory bitevních helikoptér.

Rusko soustředilo poblíž hranic s Ukrajinou desítky tisíc vojáků a požaduje záruky, že sousední země nebude přijata do NATO, ani v ní nebudou rozmístěny útočné zbraně, připomněla agentura Reuters.

Jednání s USA

Rusko předalo Spojeným státům návrhy termínů pro jednání o bezpečnostních zárukách, které Moskva od Západu požaduje. Oznámilo to ruské ministerstvo zahraničí bez toho, že by tato data upřesnilo, uvedla agentura Reuters.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ve středu uvedl, že Rusko chce začít jednat počátkem příštího roku o svých návrzích. Rusko požaduje od USA a NATO právně závazné záruky, které mají například zajistit, že se NATO nerozšíří dále na východ a že v zemích sousedících s Ruskem nebudou rozmístěny zbraně ohrožující Rusko. Moskvě jde především o Ukrajinu.

Lavrovův náměstek Sergej Rjabkov prohlásil, že Moskva nepřijme žádné předběžné podmínky pro tato jednání.

Ukrajina trvá na tom, že má právo se k Severoatlantické alianci připojit, a obviňuje Moskvu z přípravy vpádu na Ukrajinu; Rusko již shromáždilo u hranic s Ukrajinou desítky tisíc vojáků.

Severoatlantická aliance zdůrazňuje, že každý suverénní stát, tedy také Ukrajina, má právo o svých spojencích rozhodovat samostatně a žádná další země do takového rozhodování nemůže mluvit.