Co si Lenka Bradáčová za rámeček nedá

Případ generála Halenky

Co si Lenka Bradáčová za rámeček nedá
Případ generála Halenky

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Začátkem března 2015 byla Česká republika svědkem dalšího spektakulárního zátahu našich elitních policistů. Tentokrát razie probíhala ve zbrojní firmě Excalibur Group, na ministerstvu obrany a v bytech několika podezřelých. Nejvýš zasaženou postavou byl brigádní generál Vladimír Halenka, tehdy ve funkci ředitele sekce podpory na ministerstvu obrany.

O co šlo? Vojenská policie seznámila detektivy z proslulého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) se svým podezřením, že se zločinný gang ve státním sektoru v letech 2009 až 2013 pokusil pod cenou prodat tuny vojenských zásob, mimo jiné 23 tankových motorů a celkem 216 motorů do BVP, bojových vozidel pěchoty. Konečným nabyvatelem se měly stát soukromé firmy, v jednom případě i Vojenský opravárenský podnik ve slovenském Trenčíně. Zatímco koneční nabyvatelé by přirozeně měli volné ruce rozprodat techniku různě po světě, českému státu podle vyšetřovatelů z jednoho takového odprodeje uskutečněného v roce 2010 vznikla škoda 15 milionů korun. A vznikla by ještě desetkrát větší, tedy za 150 milionů, kdyby další takto podezřelý výprodej balíku materiálů včetně 135 motorů nezastavil v létě 2013 ministr obrany Vlastimil Picek.

Halenka podle vyšetřovatelů v tomto okrádání státu sehrával klíčovou roli: „Ačkoli se jednalo o náhradní díly, které vzhledem k jejich uskladnění v areálech Armády České republiky byly v bezvadném a okamžitě využitelném stavu pro armádu, s čímž byl generál Halenka srozuměn, požadovaný materiál přesto účelově označil jako nepotřebný a v nízké kvalitě,“ stojí v obvinění. První zastávkou vyřazeného materiálu měl být Vojenský opravárenský podnik ve Šternberku (VOP CZ), jehož ředitel Adolf Veřmiřovský byl prý v zimě 2010 předem dohodnut právě s firmou Excalibur Group, že jí obratem materiál s určitým ziskem pro svůj podnik, ale pořád velmi levně prodá.

Představa, že majitel Excaliburu Jaroslav Strnad získává levně vojenský materiál, především motory do tanků a BVP, se nelíbila úhlavnímu konkurentovi Excaliburu, skupině STV. Její majitel Martin Drda se tou dobou pokoušel expandovat právě i do přeprodeje armádních zásob. A tak si Drda na jaře 2013 stěžoval přímo na ministerstvu obrany a kvůli tehdy chystanému odprodeji hrozil trestním oznámením. Ve zrušeném a znovu vypsaném tendru pak Drda vyhrál s vysokou nabídkou (i Excalibur v této druhé soutěži, z níž se nutně stal prestižní souboj Drda–Strnad, svou nabídku proti prvnímu tendru prudce navýšil).

Na Drdův podnět tedy od roku 2013 odprodeje a vyřazování nepotřebných zásob armády sleduje Vojenské zpravodajství, které v určitém momentě celý případ včetně zajištěných listin, ale i odposlechů a výpisů hovorů předává Vojenské policii a posléze policii státní. ÚOOZ tou dobou velí Robert Šlachta, muž se zálibou v chytání velkých ryb. Na začátku výše zmíněná razie na vojáky a zbrojaře nese typicky šlachtovské rysy: domovní prohlídky časně ráno, 48hodinové vazby, úniky z trestního spisu spřáteleným novinářům včetně formulace, že policie má všechno zdokumentované, posléze průtahy ve vyšetřování, ztenčování skupiny podezřelých, prohry u soudu.

V tomto případě tvořili původní skupinu podezřelých vedle generála Halenky a zbrojaře Strnada ředitel VOP CZ Adolf Veřmiřovský a dva úředníci ministerstva obrany – ředitel Agentury pro nakládání s nepotřebným majetkem Josef Lachman plus jeho zástupce Roman Pavlík. Původně ve zločineckém gangu figuroval ještě bývalý generální sekretář ministerstva obrany Jan Vylita, ten byl ovšem po 48hodinové vazbě a úvodním výslechu propuštěn bez obvinění. To už však Vylita doma přišel o bezpečnostní prověrku, a tím pádem v bruselské centrále NATO, kam krátce předtím nastoupil, o práci. Obviněn nebyl ani Strnad.

Čtveřici, která obviněna byla, hrozilo za zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku vězení od osmi do dvanácti let. První posudek na cenu motorů zpracovaný na brněnské Univerzitě obrany vyzněl v jejich prospěch, vyplývá z něj například, že motory po 30 letech skladování často nebyly v dobrém stavu. Detektivy ÚOOZ tento nález neuspokojil a zadali si druhý posudek, také v Brně, ale na Vysokém učení technickém. Posudek VUT dospěl naopak k závěru, že motory skutečně byly hrubě podceněny: například zakonzervovaný motor pro bojová vozidla pěchoty měl v inkriminované době účetní cenu 286 tisíc korun, přičemž VOP Šumperk ho od armády koupil za 109 tisíc korun – a za další měsíc prodal Excaliburu za 170 tisíc korun včetně DPH. Obhajoba zpochybňuje výběr motorů, z nichž si VÚT utvořil názor.

Až po třech letech se případ dostal k Městskému soudu v Praze, kde soudkyně Blanka Bedřichová obžalobu smetla ze stolu se slovy, že se nestala žádná škoda a že patrně šlo jen o konkurenční boj dvou soukromých firem.

Státní zástupce Pavel Prygl se odvolal a na podzim 2019 měl rozhodnout Vrchní soud v Praze. I ten však případ pro nedostatky vrátil, nikoliv k Městskému soudu v Praze, dokonce až policii a státnímu zástupci s tím, aby došetřili skutkovou podstatu. Konečně 31. ledna 2022 zástupce Prygl aspoň v Halenkově případu svůj boj vzdává a trestní stíhání generála definitivně zastavuje. Pro zbylé tři muže – Veřmiřovského, Lachmana, Pavlíka – anabáze nekončí, je na ně podána nová obžaloba.

V textu rozhodnutí zastavit stíhání Vladimíra Halenky si státní zástupce tak trochu myje ruce a odpovědnost za debakl převádí na policii. Čteme tu, že „policejní orgán trestní odpovědnost dovozoval toliko z nepřímých důkazů“ a že „předložené nepřímé důkazy nesplňují podmínku jejich ucelenosti“. Nebyl to přitom nikdo jiný než Pavel Prygl, kdo nad vyšetřováním vykonával dozor už od září 2013. A vzhledem k tomu, že Prygl působí na Vrchním státním zastupitelství v Praze, jde zodpovědnost za neúspěšný hon na generála i na konto Lenky Bradáčové.