Stalo se to za oněch dob, kdy Makabejští dobyli posvátnou Chrámovou horu v Jeruzalémě, kterou několik let předtím znesvětili pohanští Syřané. Ti Syřané byli tehdy nikoli Arabové, ale helénisté, tedy dalo by se říci Řekové, a vyznávali polyteismus, takže si dovolili do chrámu umístit sochu Dia a jiné modloslužebné předměty.

To vyvolalo spravedlivý hněv židovských věřících, kteří takové věci nikdy nebrali na lehkou váhu, zvláště tehdy. I povstali, vedeni statečným Judou Makabejským, řečeným Kladivo, a v drsných bitvách porazili vetřelce, kteří se Židům snažili vnutit antickou dekadenci. Když po vítězných bojích stanuli v Šalamounově chrámu, v pořadí už druhém, neboť první zničili před čtyřmi sty lety Babyloňané, nejdříve uklidili, vyházeli obrazy, vynesli sochy a rozbili rituální kameny, které tam natahali Řekové a jejich kolaboranti. Poté vztyčili nový obětní oltář a připravili rituální nádoby.

Zlatý svícen, který stál na oltáři, byl však před třemi lety roztaven a odevzdán okupačnímu vládci Antiochovi IV. Nápadití Judovi vojáci prý zhotovili náhradní svícen z dutých konců svých kovových oštěpů. Když však chtěli nalít olej do dutin a zapálit nové věčné světlo, zjistili, že v chrámu se nalézá neznesvěcený olej jen na jeden den. K výrobě oleje je však nutných osm dní! I zapálili plamen na improvizovaném svícnu – a stal se zázrak. Olej hořel celých osm dní, během nichž vyrobili nejen nový olej, ale i nový zlatý svícen.

To se stalo roku, jejž křesťané počítají 164 do narození Krista, 25. dne židovského měsíce kislev a plamen z jedné olejničky hořel do 2. dne měsíce tevet. My těm měsícům říkáme hezky listopad a prosinec.

Na památku té události Židé už přes dva tisíce let slaví svátek chanuka, svátek zasvěcení či světel, a slaví ho i letos, kdy počítají rok 5778 od stvoření světa. Letos chanuka začne zítra, ve středu 13. prosince, kdy bude na osmiramenném svícnu chanukija zapálena první svíce.

Rozsvěcuje se asi hodinu po soumraku a pronáší se při ní prosté požehnání. Nebo také nemusí. Stačí, když ve tmě zažehne malý plamínek, náznak světla, ke kterému se budou po dalších sedm dní přidávat další. Jako připomínka naděje, že se může stát zázrak a že i v malé nádobě může být tolik oleje, že vystačí po dobu, než se časy zase zlepší a připraví se nový olej do našich svícnů. Bez té trošky oleje by to však nešlo. Baruch ata Adonaj, pochválen buď, Hospodine.