KOMENTÁŘ Daniela Kaisera

Budiž světlo v BIS

KOMENTÁŘ Daniela Kaisera
Budiž světlo v BIS

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Jedním z posledních aktů ve funkci ministra zahraničí bude dnes pro Jana Hamáčka přijetí ruského velvyslance v Praze, kterého si pozval na kobereček. Měl by mu oznámit vypovězení dalších ruských diplomatů z Prahy. Kolik jich případně bude, z toho můžeme vyvodit, jestli Praha konflikt s Moskvou chce vyhrotit, nebo ne. Z více než 50 ruských diplomatů (udávané číslo 130 zahrnuje i nediplomatický personál) zbývá po první vypovídací vlně něco přes 30, zatímco nám v Moskvě po vypovězení dvaceti našich diplomatů zbývá pět.

Pokud k druhé vlně odvolávání Rusů z Prahy dojde, bude se číslo pohybovat od nějakých pětadvaceti (čímž bychom takříkajíc srovnali osazenstvo ambasád) ke dvěma. Dva nebo tři by znamenali, že Praha už o další rozvíjení konfliktu kvůli výbuchu muničního skladu nestojí. Ne že by noviny a sociální sítě na druhou vlnu natěšeně nečekaly, avšak pro šéfa české diplomacie je v těchto dnech podstatné něco úplně jiného. Ministr hraje o základní důvěryhodnost.

Je důležité mít na paměti, že Hamáček není ten, kdo se pro tento střet s Ruskem rozhodl, natož aby ho přivodil. Výmluvný je výraz štvance, který jsme od soboty na jeho tváři mohli několikrát zahlédnout. Pokus zachránit si tu tvář řečmi o tom, že oznámená cesta do Moskvy byla zastírací manévr, aby Rusy před sobotním odhalením držel v nevědomosti, nemohl skončit dobře. Nejenže ho tu nepodržel premiér Babiš, který pro něco takového ani nemá důvod a rozhodně v sobě nemá vrozenou ohleduplnost. Ale odporuje to i logice a zákulisním informacím. Podle těch Hamáček ještě minulý čtvrtek na jednání špiček sociální demokracie o cestě do Moskvy hovořil jako o součásti nové strategie, jak přežít volby na podzim: oslovit množinu voličů, dnes u SPD nebo komunistů, která sem odešla od ČSSD. To i své nejbližší spolustraníky balamutil? Smysl by to dávalo, jen kdyby snad měl podezření, že i mezi nimi jsou agenti Kremlu. Zrovna touto psychózou však Hamáček netrpěl.

Pro politika je nebezpečné, když se začne chovat tak, aby si kritické množství lidí pomyslelo: Dělá ze mě pitomce, a přitom ví, že já vím, že on ví... Ale ve hře je i vážnost českého státu. I pro tu je zásadní, aby poznání o Vrběticích nezamrzlo na úrovni, jakou v sobotu večer nastavily český Respekt a snad ještě víc „mezinárodní investigativní server“ Bellingcat, tedy informační kanál české BIS a informační kanál amerických, případně britských tajných služeb. Věřit dnes a priori tajným službám může jen člověk, který zapomněl na Irák, na léta trvající intriky proti Trumpovi, u nás na kufr s ricinem nebo třeba „poznatek“ o kontaminaci učebnic dějepisu sovětskou propagandou.

Dosud platná oficiální verze českého státu může obstát, pokud se podaří zaplnit několik děr a odstranit několik otazníků, které z ní doslova trčí (proč si BIS a policie nespojily informaci, o jaké návštěvníky skladu se jednalo, už před více než dvěma lety, když je Bellingcat „ztotožnil“; jak to, že ve skladu o obou Rusech dnes nic nevědí a že se inkriminovaný bulharský překupník zbraní dušuje, že do žádného třetího státu tehdy zbraně vyvážet nehodlal; a podobně).

Andrej Babiš v neděli avizoval, že vláda snad příslušnou zprávu BIS zveřejní. Teď to vypadá, že žádné zveřejnění nebude. Služby, říká se nám teď, nemají odkrývat karty, to prý se nedělá. Ale BIS za současného ředitele Michala Koudelky věcí, které zpravodajská služba nemá dělat, už pár udělala. Například vytvořila situaci, která skončila znemožněním místopředsedy vlády.