Ruský vpád na Ukrajinu zcela přehodnotil evropské priority a bezprecedentně se podepíše i na dalším unijním fungování. Téměř jistě se dotkne i klimatického ideologického cíle v podobě zelené dohody. Evropa si začala reálně uvědomovat svou silnou závislost na ruském plynu, kterou ještě posílila zelenou taxonomií, a musí se připravit na to, že bez znovuzapojení uhlí či jiných fosilních paliv jen s bezemisními zdroji svou energetiku neutáhne. Převládne snaha o zajištění vlastního přežití, ne plnění dominantní ideologie, ozývá se.

V rámci tzv. Green Dealu přijatého Evropskou komisí se po evropských státech požaduje, aby se v otázkách klimatu, energetiky, dopravy a zdanění podílely na snižování emisí do roku 2030 alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Komise tak tvrdě prosazuje cíl udělat z Evropy „první klimaticky neutrální kontinent“.

Tyto zelené snahy však způsobují to, že Evropa je závislá na proudění dodávek plynu z Ruska. Tamější Gazprom je největším dodavatelem plynu do EU, ruský plyn tvořil přes 40 procent z celkového dovozu. Na prvním místě v závislosti je Německo, do kterého v roce 2020 přiteklo z Ruska téměř 46 miliard kubických metrů zemního plynu, hned těsně za ním následuje Itálie, na čtvrtém místě v objemu dovozu je pak Rakousko.

„Za ruský plyn bezprostředně v EU není úplná náhrada. Muselo by dojít k navýšení dovozu zkapalněného plynu z USA nebo z Kataru a také ke znovuzprovoznění již odstavených jaderných nebo uhelných elektráren, jinak by Evropě hrozila dramatická inflační vlna a blackouty,“ tvrdí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Německo prochází svou revoluční přeměnou své energetiky, takzvanou Energiewende, v jejímž rámci právě vypíná zdroje využívající fosilní paliva, zejména jaderné bloky a uhelné elektrárny. A tím také citelně zvyšuje svoji závislost na ruském plynu.

Tamější vláda socialistů a Zelených snaží o ambiciózní plán vyrábět do roku 2030 téměř všechnu energii z obnovitelných zdrojů. Po nuceném covidovém útlumu ekonomiky však masivně vzrostla poptávka po elektřině, a tu nebylo možné pokrýt prosazovanými nízkoemisními zdroji. Muselo se tedy vzít na milost uhlí, které pokrylo nárůst celosvětové poptávky po elektřině o více než polovinu. Na zelený plán museli rezignovat i Němci a uhlí ve velkém pálili.

Ukázalo se tak poprvé, že ačkoliv se Evropa i zbytek světa uhlí zbavuje, v krizi ho zatím nijak nahradit neumí. Evropská komise svou taxonomií závislost na Rusku ještě více posílila, když plyn stejně jako jádro dočasně označila za zelené investice. Pokud nyní nastanou výpadky dodávek ruského plynu, bude se muset nahradit spalováním fosilních paliv a větším zapojením obnovitelných zdrojů, které jsou ovšem nestabilní, a proto na ně spoléhat nelze. Výstavba dalších jaderných bloků je otázkou až budoucích let, také to tedy není rychlé řešení.

„Evropa bude také výrazně diverzifikovat dodávky zemního plynu. Zároveň se bude snažit období navýšeného využití plynu co nejvíce zkrátit. Ne však již dominantně pod ideologií boje se změnou klimatu, ale z řádově důležitějšího důvodu zajištění vlastního přežití. Náhradou bude z části biomasa, z části energie okolí, jako tepelná čerpadla, z části uhlí a z části jaderná energie, která bude realizována i v menším formátu,“ domnívá se ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer, který předpokládá konec Zelené dohody v současné podobě.

Podle Macenauera se také zřejmě uskuteční revize systému obchodování s emisními povolenkami. Systém by mohl podle něj i přestat být využíván. O tom, že v důsledku invaze ruských vojsk na Ukrajinu a možných výpadků dodávek ropy a zemního plynu bude EU nyní na Green Deal muset zapomenout a více elektřiny a tepla vyrábět ze zbývajících uhelných zdrojů, mluví i analytik a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

„Timmermans je mentálně zcela mimo“

Poněkud absurdního výroku se ještě před vypuknutím ruského útoku dopustil místopředseda EK a hlavní zelený ideolog Frans Timmermans. Ten řekl, že Putin chce svým chováním jen odvést pozornost od klimatických hrozeb.

Rusové by se jinak prý museli vypořádat s lesními požáry a neúrodou. Poptávka Západu po fosilních palivech by také klesla, zatímco „celá jejich země a celý jejich export se točí kolem nich“. „Putin vyhrožuje Ukrajině proto, aby odvedl pozornost od řešení klimatické krize,“ prohlásil.

Jeho slova ostře odsoudil například europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Myslím, že Timmermans by měl okamžitě rezignovat. Jeho výrok svědčí o tom, že je mentálně zcela mimo obraz, jen v zajetí své vlastní ideologie. Vůbec nechápe, o co se tu hraje. Pokud nás povedou dal lidi jako on, je se Západem amen,“ vyjádřil se pro Echo24.

Nutno dodat, že podobně jako Timmermans se vyjádřil také bývalý ministr zahraničí Spojených států John Kerry. „Ukrajinská krize by mohla odvrátit pozornost světa od klimatické krize, což by mohlo mít masivní emisní následky,“ uvedl.