CO SE CHYSTÁ

Fiala se probral, Síkelu odsunul do pozadí. O kolik lidem zlevní elektřina?

CO SE CHYSTÁ
Fiala se probral, Síkelu odsunul do pozadí. O kolik lidem zlevní elektřina?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Energetická krize postupně paralyzuje chod společnosti. Česká vláda ovšem vyčkávala a až nyní pochopila, že bruselské celounijní řešení k uklidnění situace s drahými energiemi stačit nebude, a že bude muset přijít s velmi rychlou a efektivní pomocí sama. Ačkoliv zastropování cen elektřiny, k němuž přistoupilo mnoho států, aby se spotřebitelům ulevilo, kabinet striktně odmítal, spoléhal na dávky, dotace a několik měsíců vymýšlel speciální wind fall daň, nyní otočil. Hlavního slova se navíc podle všeho chopil premiér Petr Fiala (ODS) s týmem poradců a odsunul tak do pozadí dlouhodobě kritizovaného ministra průmyslu Jozefa Síkelu (za STAN). O kolik nižší cenu elektřiny budou nakonec domácnosti platit, by mělo být pravděpodobně známé už příští týden.

Na páteční unijní ministerské schůzce v Bruselu se bude hovořit o celoevropském řešení drahých energií. Ve hře je návrh Evropské komise, která podle listu Financial Times počítá se stropem ceny silové elektřiny na 200 eur (4900 korun) za MWh. To je ovšem stejně až čtyřnásobek loňské ceny. Aktuální denní cena elektřiny v Německu činí více než dvojnásobek. Elektřina s dodáním na příští rok stojí aktuálně na pražské energetické burze zhruba 500 eur za MWh.

Podle známých informací ovšem k žádnému zásadnímu celoevropskému řešení nebo hlubší reformě energetického trhu, o čemž dříve mluvila šéfka komise Ursula von der Leyenová, nedojde, a očekává se, že členské státy si u komise vyjednají výjimky a přijdou s vlastní cestou, jak své občany před energetickou drahotou účinně ochránit.

O zastropování ceny elektřiny na 200 eur za MWh i na domácí úrovni mluvil původně ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček. Následně Křeček v médiích prohlásil, že cena pro koncového zákazníka vycházela na šest až deset korun za kWh. Podobně mluvil i další poradce Jakub Kajzler. Znamená to tak až dvojnásobek loňských nákladů, kdy průměrná cena elektřiny činila necelých 5 korun za kWh. Cílem má prý být dostat ceny na úroveň, která sice bude vyšší než dřív, ale bude dostupná většině občanů a firem.

Řeč je však o ceně silové elektřiny, koncoví zákazníci ve výsledku zaplatí na faktuře víc. Je třeba započítat například i regulovanou složku, v níž se platí například poplatky za přenos proudu, dále poplatky za jistič nebo poplatky za obnovitelné zdroje.

Počítá se i s Blažkovým návrhem

Plány vznikají ve speciální skupině odborníků pod Úřadem vlády, o čemž měl rozhodnout premiér. Hlavním strůjcem řešení energetické krize tak už není ministr Síkela, který byl v poslední době stále více kritizován za laxní přístup a nedostatečnou komunikaci. V nově zřízeném týmu jsou zástupci Úřadu vlády, několika ministerstev, výrobců elektřiny, obchodníků s energiemi i krajů a obcí. O vzniku speciální skupiny informoval deník Echo24 již na začátku týdne.

Ve hře je tedy stále i návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který přišel s tím, že by stát omezil marže prodejcům a distributorům energií tak, aby stále vydělávali, ale vysoké ceny plynu a elektřiny neničily domácnosti. Blažek v návrhu, který v pátek odeslal premiérovi Fialovi, navrhuje právní řešení, které by zajistilo, že by firmám neměly vznikat nároky na náhradu škody. Informovali jsme o tom zde.

Dohoda s ČEZ, Tykačem a Křetínským

Cestou ke zlevnění elektřiny má být dohoda státu se třemi velkými výrobci, skupinami ČEZ, Sev.en Energy a EPH, o levnějším prodeji části jejich produkce na českém trhu. Všem třem stát půjčil peníze kvůli zvýšení likvidity na skládání burzovních záruk, tzv. margin calls, které nyní dosahují obrovských výší.

Lze očekávat, že vláda se s energetickými giganty bude snažit vyjednat podmínky, které budou co nejvýhodnější pro obě strany. Pokud by část produkce prodávali za zastropované ceny, připravili by se částečně o zisky z vysokých tržních cen. Zároveň by jim však odpadla starost se splácením zmíněných margin calls a zřejmě by se také už nemuseli obávat zavedení wind fall daně z mimořádných zisků, jak ji resort financí připravoval.

Opožděné kompenzace pro firmy a státní obchodník

Resort průmyslu až nyní také přišel s návrhem na kompenzace drahých energií firmám. Dříve navržené kompenzace podnikům, které se propadly do provozní ztráty, prý nebyly dostačující. Nový návrh by tak měl nabídnout možnost kompenzací i firmám, kterým výrazněji klesla kvůli současné krizi jejich ziskovost. Stát by v takovém případě kompenzace rozdělil podle předem nastavených kritérií.

S velkým zpožděním by také měl konečně vzniknout státní obchodník s energiemi. Jeho hlavním úkolem má být zajištění energií pro veřejný sektor. Ministerstvo financí vyzvalo státní podnik Prisko, aby si o licenci pro obchodníka požádalo. Vláda zároveň bude dál připravovat variantu nové agentury nebo organizační složky státu, která by energie pro veřejný sektor zajišťovala.

 

8. září 2022