Chyby při čerpání peněz z fondů Evropské unie vyčíslilo ministerstvo financí od vstupu Česka do EU v květnu 2004 na 38,4 miliardy korun. V kohezní politice, jejímž cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, byly provedeny finanční opravy za 36,4 miliardy korun a u Společné zemědělské politiky za dvě miliardy korun. Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Kvůli chybně čerpaným dotacím bylo podle ní podáno téměř 300 trestních oznámení.

Finanční oprava je fakticky odečtení nezpůsobilého nebo chybného výdaje od žádosti o platbu do Evropské komise. Peníze z fondů EU jsou totiž předfinancovány ze státního rozpočtu a až následně o ně stát žádá komisi. EK tak v danou chvíli proplatí méně peněz, než kdyby se k finanční opravě nepřistoupilo.

„Standardním postupem je v takové situaci vymáhání dotčených částek ze strany poskytovatele dotace, respektive orgánů finanční správy, a to v režimu rozpočtových pravidel, případně v režimu jiného právního předpisu upravujícího poskytování dotací,“ uvádí zpráva, kterou má ČTK k dispozici.

V letech 2007 až 2013 tak EK zkrátila Česku v kohezní politice dotace o 38 milionů korun a v případě zemědělské politiky o 1,1 miliardy korun, vyplývá ze zprávy.

Zpráva dále upozornila na to, že v období 2007 až 2013 Česká republika čelila výraznému tlaku ze strany Evropské komise, která v roce 2011 pozastavila všem operačním programům platby a pro jejich znovuspuštění požadovala výrazné zpřísnění kontrol a auditů, které vyústilo ve vyšší míru finančních oprav.

Vláda v pondělí podle Schillerové zároveň pověřila ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO), aby prověřila, jak bylo s trestními oznámeními naloženo.

Zprávu si vyžádala svým usnesením Poslanecká sněmovna v rámci jednání k návrhu auditní zprávy EU o čerpání dotací Agrofertem, který je ve svěřeneckém fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Česku hrozí podle návrhu zprávy, zveřejněné na konci května v médiích, že by mohlo vracet do rozpočtu Evropské unie asi 450 milionů korun dotací, které čerpal Agrofert. Babiš označil tehdy audit EK za pochybný a za útok na Českou republiku. Místopředseda komise Valdis Dombrovskis to odmítl s tím, že auditoři jsou profesionálové a pracují objektivně. Cílem auditů je podle něj ochrana finančních zájmů EU a daňových poplatníků, včetně těch z České republiky.

Evropské dotace začalo Česko čerpat hned v roce 2004 v programovém období, které skončilo v roce 2006. Podle údajů MMR v něm vyčerpalo celou přidělenou částku 62 miliard korun.

V programovém období 2007 až 2013 zůstala nevyčerpána asi čtyři procenta ze zhruba 700 miliard korun přidělených dotací. Programové období 2014 až 2020 fakticky začalo až v roce 2015, kdy Evropská komise schválila jednotlivé programy. Česko v něm může získat asi 615 miliard korun. Za loňský rok EK Česku na dotacích proplatila 80,5 miliardy korun, letos by to mělo být asi 90 miliard.