Do voleb zbývá měsíc. Ten rozhodující. Až polovina lidí neví, jestli k volbám půjde a komu dá svůj hlas. O ostré fázi předvolebního finiše debatují v Salonu Týdeníku Echo ti, kdo tráví čas nad daty, podle čeho se voliči rozhodují. Sociologové Martin Buchtík, ředitel analytického institutu STEM, která zpracovává předvolební průzkumy pro televizi CNN Prima News, Renata Týmová z České televize, která zadává předvolební výzkumy agenturám, a Daniel Prokop. Ten dlouho pracoval na volebních výzkumech pro agenturu Median. Nyní v agentuře PAQ zkoumá názory na řadu témat včetně pandemie čínského koronaviru. Data z těchto tří zdrojů v posledních měsících nejvíc ovlivňují veřejnou diskusi. Právě proto jsme pozvali do debaty o volebním finiši právě je.

Podle jakých témat se lidé ve volbách rozhodují? Která považují za nejdůležitější?

Prokop: Zatím ta témata úplně jasná nejsou. Z výzkumů vychází, že pro lidi je nejdůležitější ekonomika, stav státního rozpočtu, zdravotnictví. Úzkost z covidu se přenesla do většího zájmu o zdravotnictví obecně. To jsou univerzální témata, která jsou důležitá pro všechny voliče. Pak jsou témata jako migrace, která společnost hodně polarizují. Za ten měsíc do voleb ale nakonec můžou být ještě rozhodující úplně jiná témata, která teď nevidíme. Odpovídá tomu i kampaň politických stran. Hodně dlouho vyčkáváme. Pro hodně lidí bude téma referendum o Babišovi. Celých 45 procent Čechů k němu má velmi vyhraněný vztah – a volí buď ANO, nebo naopak strany mobilizující proti Babišovi. Pro velkou část lidí jsou pro rozhodování zásadní sociální a ekonomická témata. Pro každého ale nějaké jiné. Není tam jasná jednotící linie. Pro někoho jsou to důchody, pro jiného rozvoj jeho regionu nebo právě kvalitní a dostupné zdravotnictví.

Právě socioekonomická témata jsou ale pro rozhodování klíčová, nebo ne?

Prokop: V posledních čtverých volbách, kdy jsme sbírali data pro Českou televizi i pro jiné výzkumy, to tak bylo.

Týmová: Z našich průzkumů to tak pravidelně vychází.

Prokop: To, co je pro lidi zásadní téma a podle čeho nakonec volí, nebývá často totéž. Dostupnost kvalitního bydlení je pro lidi zásadní, prvořadé téma. Ale žádná strana nenabízí žádné řešení. Takže si podle svého zásadního tématu stejně nevyberete.

Jako voliče mě ale ovlivní negativně, když strana, která mi jinak hodnotově sedí, tento můj zájem neřeší. Typicky je to vidět u Pirátů. Pro jejich mladé voliče je bydlení zásadní téma. A když si nemyslí, že ho Piráti umějí řešit, dají hlas někomu jinému.

Prokop: Pak ale ten člověk raději volit nepůjde. Zrovna u řešení bydlení není z čeho vybírat.

Buchtík: Společnost je hodně rozdrobená. Když se na to podíváme zase z jiné perspektivy, dvacet procent lidí ví, že nepůjde volit, protože nikdy volit nechodí.

Jsou to pořád ti samí lidé? Nebo se to mění podle témat, atmosféry společnosti, atraktivity stran a lídrů?

Buchtík: To jsou dlouhodobí nevoliči. Kdyby třeba teď šlo volit 63 procent lidí, tak mezi těmi, kdo nešli, je zhruba půlka, tedy dvacet procent, těch, kdo nikdy volit nechodí. Druhá půlka jsou ti, kdo z různých důvodů nejdou volit zrovna teď. Ten důvod může být systémový, nebo taky úplně bizarní. Třeba mají zrovna rodinnou oslavu nebo jsou na dovolené, tak to nějak časově nezvládnou. Třicet procent lidí naopak deklaruje, že je poměrně pevně rozhodnuto už mnoho měsíců před volbami, koho budou volit. To jsou lidé, které si musejí politické strany hýčkat a upevňovat si je jako loajální jádro. Řada komentátorů cílením na ně často při hodnoceních říká, že politici už jen přesvědčují přesvědčené. V každých volbách se ukazuje, že nějaká strana to udržování jádra podcení. Je zjevné, že stále přesvědčovat přesvědčené je ale potřeba. Proto třeba Tomio Okamura nepřekvapivě pojede migraci. ODS pravděpodobně nějaká ekonomická témata, která zajímají podnikatele. Andrej Babiš se stará o svůj elektorát lidí v důchodovém věku.

Tam už má splněno. Jako každý rok zvýšil penze skoro o dvakrát vyšší částku, než diktuje zákon. To se teď jen nalepí na billboardy a bude opakovat v každém veřejném výstupu.

Buchtík: Každá strana má témata pro své tvrdé jádro, která teď bude více či méně vytahovat a připomínat. Udržovat to jádro, aby se nerozpadlo. Půlka voličů, přes čtyři miliony lidí, se pořád rozhoduje, jestli půjde volit a případně koho. Ti, kdo se takto ještě rozhodují, často vědí, koho rozhodně volit nepůjdou. Mezi těmi, kdo jim nakonec zbudou, se pak, často až na poslední chvíli, rozhodnou. O tom, koho rozhodně nevolit, často rozhoduje jen emociální úvaha, která vůbec nemusí odrážet skutečné zájmy konkrétního člověka. Často je to jen úvaha ve stylu: slušný člověk tuto stranu prostě nevolí. Pak mu touto vyřazovací metodou zůstanou dvě tři strany, mezi nimiž se nakonec rozhoduje. Potom už do volby vstupuje celá řada vlivů. To, jak konkrétní člověk sleduje politiku. Jak moc ho ovlivňují emotivní věci. To, jak kdo z politiků vypadá, jestli se třeba moc potí. Rozhodování je pak velmi roztříštěné.

Polovina voličů je do poslední chvíle ovlivnitelná?

Buchtík: Zhruba polovina z nich říká: Už jsem rozhodnutý, ale ne úplně pevně. Můžu své rozhodnutí ještě změnit. A ta druhá polovina, tedy čtvrtina všech dospělých občanů České republiky, se teprve bude rozhodovat. I ze zpětných výzkumů víme, že ještě v posledním týdnu před volbami zhruba 15 až 20 procent lidí změní svůj názor. Když měním rozhodnutí dva dny před volbami, tak to zpravidla není proto, že jsem prozřel a nastudoval si varianty důchodové reformy. Tam už rozhodují úplně jiné věci.

Přibývá těchto lidí, kteří se rozhodují, často emotivně, na poslední chvíli?

Buchtík: I z mezinárodních výzkumů vyplývá, že lidé se rozhodují čím dál později.

Týmová: Z výzkumů, které jsme realizovali, víme, že je stále kolem 40 procent lidí nerozhodnutých. A rozhodují se až v posledních dvou týdnech před volbami. Proto je přirozené, že politické strany směřují kampaň až do posledního měsíce. Z posledního srovnávacího průzkumu vidíme, že je víc nerozhodnutých než před sněmovními volbami v roce 2017. Zhruba o 10 až 15 procent.

Buchtík: Ten charakter rozhodování na poslední chvíli ale může být výrazně jiný. Dnes je typické, že voliči se stále ještě rozhodují mezi koalicí Pirátů se Starosty a koalicí ODS, TOP 09 a lidovců.

Týmová: Přesně tak.

Buchtík: Mají naprosto jasno, že budou volit proti Babišovi, ale zatím nevědí, komu ten hlas dají z těch dvou koalic. Proto je nerozhodnutých o tolik víc než při posledních volbách. To, že přibývá nerozhodnutých, souvisí s rozpadem tradičních vazeb společenských tříd na politické strany, třeba že dělníci volí sociální demokracii nebo labouristy ve Velké Británii. To je dlouhodobý rozpad, který už dospěl do své vrcholné fáze. Pak má vliv určitě i celkové zrychlení doby. Politické osobnosti, které se prosazují, nejsou nějací velcí myslitelé masarykovského typu, kteří by léta oslovovali voliče. Jsou to spíš lidé schopní okamžitě zareagovat a rychle se zorientovat.

Prokop: To je určitě pravda. Proti jiným zemím je tady ale ještě jeden rozdíl. Málo stran u nás v období mezi volbami pracuje na udržování voličů u své strany. To je přesně to, co dělá Andrej Babiš tím svým pravidelným facebookovým hlášením Čau, lidi. Trvale udržuje loajalitu svých voličů. V západních zemích je ta dlouhodobá péče o loajalitu voličů běžná. Tady na ní opoziční strany moc dlouhodobě nepracují.

Týmová: To se odráží i v našich výzkumech, že hnutí ANO má nejvíc loajální a přesvědčené voliče. Šedesát procent z nich je o své volbě pevně přesvědčeno.

Prokop: O své jádro se stará ještě Tomio Okamura.

Buchtík: On sází na to, že k němu jdou automaticky protestní hlasy. Kdyby teď všechny strany začaly ostře vystupovat proti migraci, Okamura okamžitě ztratí hlavní téma.

Prokop: V západních zemích se o své voliče hodně zajímají levicově liberální strany, oblíbené mezi mladými lidmi. Ty na udržování loajality pracují aspoň rok před volbami.

Týmová: To se dá srovnávat podle toho, kolik voličů jednotlivých stran je přesvědčeno o své volbě. Celkově je to 46 procent. Jak už jsem zmiňovala, u hnutí ANO je to silně nadprůměrných 60 procent.

Prokop: Andrej Babiš nemění image. Hraje pořád tu stejnou politiku pro své starší voliče. Ivan Bartoš se naopak snažil přiblížit stylu koalice SPOLU. Začal nosit obleky, jezdit do velkých firem, do Bruselu. Je ale strašně těžké začít na poslední chvíli před volbami měnit image lídra. Tím odradíte voliče, kteří byli k té straně dosud loajální.

Není to ale také tím, že Andrej Babiš má nejvíc homogenní skupinu voličů? Seniory závislé plně na příjmech od státu. U ostatních stran jsou zájmy voličů výrazně různorodější a tanec a vyvažování mezi nimi složitější.

Prokop: Jasně. Ale kdyby si lídři ostatních stran vybrali třeba tři témata a ta pro své voliče stále dokola zdůrazňovali a profilovali se na nich, byli by k nim tyto skupiny loajálnější. Piráti se kdysi víc věnovali tématům, která zajímají mladší generace. Tyto volby jsou ale výjimečné i tím, že je v historii nejméně voličů ve věku 18 až 29 let.

Týmová: Demograficky jich je ve společnosti nejméně. Když budou mít ještě menší účast, kterou mladé generace tradičně mají, bude jejich role ve volbách podstatně slabší než role starších generací.

Prokop: Proto nemá cenu se zaměřovat na ty nejmladší voliče. V tom mají nevýhodu Piráti, kteří jsou v této generaci dominantní. Mělo by ale smysl se už delší dobu před volbami začít stylizovat jako zástupce nejen mladé, ale mladší střední generace.

Odkud kam se voliči přesouvají?

Týmová: Ve výzkumu Trendy Česka mělo hnutí ANO nejslabší podporu v březnu, kdy kulminoval covid. Stejně to vycházelo i ostatním agenturám, které v té době realizovaly výzkumy. V dubnu a květnu hnutí ANO utíkali voliči k tehdy nově založené Přísaze Roberta Šlachty. Část voličů přešla k Tomiu Okamurovi. Část voličů přecházela i ke STAN. Tento trend se zastavil. Část voličů také nechtěla jít volit. Voliči koalice Pirátů a STAN a SPOLU se naopak přesouvají mezi sebou.

Prokop: Náš průzkum Život v pandemii nám ukazuje, že u voličů Pirátů a STAN poklesla ochota jít k volbám. To podceňují. Jejich protivníkem není jen koalice SPOLU, ale i neúčast. Voliči této koalice mají malé přesvědčení nejen o tom, koho půjdou volit, ale také jestli vůbec půjdou.

Přesvědčení o konkrétní volbě stoupá s věkem?

Týmová: Ano. U produktivních ročníků a mladších cílových skupin je slabší než u starších lidí.

Jaká témata tedy výsledek voleb zásadně ovlivní?

Prokop: Pro výsledek hnutí ANO je zásadní, že poklesly všechny stresory, které souvisely s covidem. Poklesly obavy z epidemie. Poklesly obavy z vývoje ekonomiky. Poklesly deprese a úzkosti, které na vrcholu epidemie prožívalo hodně lidí. Teď je to v relativním klidu. Jednou z chyb opozičních stran je, že se během covidu samy vmanipulovaly do situace, že Babiše nemůžou kritizovat za to, že tady umřelo 30 tisíc lidí a zároveň byly školy zavřené nejdéle v Evropě. Ony se často bojí, že by jim někdo řekl: Vy jste chtěli zrušit nouzový stav, to by umřelo ještě víc lidí. Tak co teď kritizujete. Jsou v nevýhodné situace, kdy Babišovo rozhodování za covidu nemůžou moc kritizovat.

Měly by ty strany větší podporu, kdyby proti zavírání ostře vystupovaly?

Prokop: Musejí si vybrat klíčová rozhodnutí, kde to Babišova vláda hodně zkazila, a ta kritizovat. Podle mě by měly iniciovat vyšetřovací komisi pro selhání vlády v době covidu, jako to udělali ve Velké Británii. Piráti to zkoušeli, ale šlo to do ztracena. To by měl být přece pilíř jejich volební kampaně. To téma zbytečně nechali umřít. Je pro ně těžké se v tom zorientovat. Voliči Pirátů, TOP 09 a ODS jsou jedni z nejvíc proti zavírání, takže se bojí kritiky z druhé strany. Ale podle mne chyby vlády vedly k tomu, že bylo dlouho zavřeno a zároveň umřelo hrozně moc lidí.

Buchtík: Ale i jejich experti jsou nejvíc proti zavírání. Především kandidát na ministra zdravotnictví Ondřej Dostál.

Týmová: I voliči koalice SPOLU byli k zavírání hodně kritičtí. Průzkumy ukázaly, že obě dvě koalice mají nejvíc voličů, kteří nechtěli zavírat školy, obchody.

Buchtík: Měli udělat rozhodnutí a stát za ním. To, že teď nemají udělané předpolí pro závěr kampaně, byla strategická chyba, kterou udělali dlouho před jejím začátkem. Nechci tady adorovat strategii hnutí ANO, ale oni jsou jediní, kteří strategii mají.

Jaká je to strategie?

Buchtík: Je to dlouhodobá systematická práce, která se projevuje i na tom, že nepotřebují najímat stratéga na každé volby z nějaké reklamní agentury půl roku předem. To v dnešní době nemůže fungovat. Mají tým lidí, kde levá ruka ví, co dělá pravá. Nebo to možná neví, ale už se v tom naučili chodit a nepodléhají zbytečným panikám. Fungují v zajetém rytmu. To je hodně poznat.

Proto Babiš tvrdě zavíral, protože to chtěli jeho voliči. Sledoval jejich zájem.

Týmová: Voliči hnutí ANO jsou starší, logicky ohroženější, a tak přirozeně restrikce víc podporovali.

Prokop: Voliči obou koalic byli nejkritičtější k zavírání škol a malých obchodů.

Týmová: Mají nejvíc lidí v produktivním věku, kteří mají děti.

Velké téma je teď zdražování. Lidé říkají, že se ho velmi obávají. Jak se to projeví ve volbách?

Prokop: Inflaci vždycky považují za něco, čeho se bojí. I když byla dvě procenta. V té době to ale zasahovalo spíš chudší vrstvy. Byla to hodně inflace sociálně slabých. Teď zdražuje všechno, stavebními materiály a byty počínaje, a hodně to zasahuje zájmy střední třídy.

V politice se to ale zatím skoro vůbec neodráží.

Prokop: Protože nikdo nemá řešení.

Buchtík: Je to dlouhodobější téma, které si lidé uvědomují akutně až s časovým odstupem. Lidé si musejí osobně prožít, že nakupují věci, které zdražily. To se typicky děje právě před Vánocemi.

Další téma, které především mladí lidé vnímají velmi akutně, je ta už zmíněná nedostupnost bytů. Proč to žádná z těch dvou koalic, které dominují u mladých a produktivních voličů, v kampani neřeší?

Týmová: Protože nedostupnost bydlení nemá snadné řešení a politické strany nejsou schopny shrnout tento problém do jasného sdělení a něco konkrétního nabídnout.

Buchtík: Je to nedostatek jejich představivosti. Oni se bojí dělat negativní kampaň proti Andreji Babišovi. Osobně s principem negativní kampaně vnitřně nesouhlasím, ale ona funguje. Andrej Babiš třeba ví, že velké téma je kůrovec. Ale dá se to špatně hrát. Takže jen řekne: Když byl ministrem zemědělství Marian Jurečka, tak nic neudělal a ten kůrovec se tady rozšířil. Dokáže to téma otočit. Byty zdražují od konce ekonomické krize v roce 2013, což shodou okolností je zrovna doba, kdy Andrej Babiš vstoupil jako ministr financí do vlády. Proč to nezvednou?

Fungují negativní kampaně?

Buchtík: Je naprosto zřejmé, že fungují.

Prokop: Jsou dva typy negativní kampaně. Koalice SPOLU vyzývá: Zastavme vládu Babiš, Okamura, Filip. Ta je zaměřená na přebrání voličů Pirátů a STAN. Nepřebere to žádné voliče ani ANO, ani SPD, ani komunistů. SPOLU to definuje jako hlavní opoziční sílu vůči Babišovi. Taková kampaň nezvýší společný počet voličů obou koalic. Druhý typ negativní kampaně cílí na relevantní slabiny protivníka pro jeho vlastní voliče. U Babiše to může být upozorňování na to, že jeho klíčoví lidé, šéf sněmovny Radek Vondráček a šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, pomáhají lichvářům. Upozorňování na to, že pomáhají exekutorům rozdělovat zakázky. Podle výzkumů exekuce vadí značné části voličů ANO. Nebo hrát na to, že za Babišovy vlády se v řadě firem včetně těch jeho lidé hodně špatně platí. To jsou pro jeho vlastní voliče mnohem větší Babišovy slabiny.

Tím mu ale nepřetáhnou voliče k sobě. Jen je od Babiše odlákají třeba ke Šlachtovi.

Prokop: Oslabuji tím ale účast jeho voličů. To je velmi efektivní. V prezidentské volbě 2018 by dobrá kampaň proti Zemanovi stála na oslabení účasti jeho voličů. Ne na tom, že jeho podporovatelé půjdou volit Jiřího Drahoše. Efektivní strategie pro obě koalice je odrazovat voliče Andreje Babiše od voleb. Oni je nezískají, ale Babiš je ztratí, což jim v součtu pomůže. Negativní kampaň se často špatně chápe jako snaha soupeři přetáhnout voliče.

Dobrá kampaň musí mít pozitivní i negativní část. V té pozitivní svým potenciálním voličům slibuji, co zlepším, a negativní odrazuji voliče soupeře, přestože je nemohu sama získat. To hraje Andrej Babiš proti Pirátům, když je vykresluje jako nebezpečné levičáky a neomarxisty posedlé sdílením všeho a líčí je jako fanoušky islámské migrace.

Prokop: Babišova negativní kampaň v tomhle funguje relativně dobře. Piráty určitě oslabila. Negativní kampaň, kterou teď jede proti Babišovi koalice SPOLU, nebude fungovat na jeho oslabení. SPOLU také vyčítám, že k více než 100miliardové daňové sekeře z roku 2020 chtějí přidat snížení odvodů a daní minimálně za 50 miliard, zároveň o 60 miliard zvýšit výdaje na vzdělávání a obranu. Prodávat tak deficitní program, že „zastavíme zadlužování“, mi nepřijde moc zodpovědné.