Teroristický útok na Srí Lance, při kterém zemřelo přes 320 lidí, nedává smysl. Alespoň ne v místních reáliích. Pokud však tento masakr začneme vnímat jako další epizodu v globální skryté válce, získá najednou mnohem jasnější obrysy.

Sebevražedný terorismus na Srí Lance není nic nového, islamistický však ano. Pětadvacet let tam zuřila zákeřná občanská válka. Separatistická organizace Tamilských tygrů vedla povstání proti centrální vládě. Teroristické útoky byly častou zbraní Tamilů, byli jednou z prvních organizací, která ve velkém využívala sebevražedné atentátníky. Jenže rozhodně se nejednalo o islamistickou organizaci. Tamilští tygři byli oficiálně sekulární, většina jejich bojovníků byli hinduisté. Politická ideologie byla zmatečná. Lídr Tamilských tygrů Vellupiláj Prabhakaran se označoval za revolučního socialistu, ale zároveň tvrdil, že ekonomika v budoucím tamilském státě bude založena na volném obchodě. Tamilští tygři byli definitivně poraženi v roce 2009. Od té doby na ostrově vládl relativní klid.

Taktéž výběr cílů, primárně křesťanské kostely, nedává smysl. Křesťané jsou na Srí Lance menšinou, je jich zhruba 7 %. Muslimů je něco přes 9 %. Většinovým náboženstvím na ostrově je buddhismus, buddhistů je asi 70 %. Buddhisté i Tamilové, kteří jsou také menšinou, ale v severní části ostrova mají většinu, se dopouštějí násilností na obou náboženských minoritách. Tamilští tygři vyhnali v roce 1990 z území, které tehdy ovládali, všechny muslimy, neboť nezapadli do jejich představ monoetnického tamilského státu. Nacionalističtí buddhisté zase sní o Srí Lance očištěné od cizích náboženství, což znamená křesťanství a islámu. Hinduisty jsou ochotni tolerovat. Nacionalističtí buddhisté občas útočí na mešity i kostely. Vadí jim křesťanští misionáři. V letech 2014 a 2018 vyvolali protimuslimské nepokoje. Pokud je tedy někdo logickým cílem pro frustrované muslimy, tak jsou to buddhisté, s křesťany je naopak spojuje společná diskriminace.

Posledním znakem, který ve srílanských reáliích nedává smysl, je, že útok podle srílanské vlády spáchala málo známá islamistická skupina s názvem národní Tauhíd džamáate, označovaná zkratkou NTJ. Její největší akcí před sobotním útokem bylo ničení soch Buddhy. Nechce se věřit, že by tato skupinka amatérů dokázala zorganizovat útok takového rozsahu. K útoku se přihlásil Islámský stát, je tedy pravděpodobné, že použil NJT jako svoji místní filiálku.

V úterý náměstek srílanského ministra obrany Ruvan Vidžavardene prohlásil, že podle vyšetřování útok na kostely a hotely byl odvetou za útok bílého rasisty na mešity v novozélandském Christchurchi, ke kterému došlo 15. března. Brenton Tarrant, který novozélandský útok spáchal, ve svém manifestu tvrdí, že se k němu rozhodl v odvetě za islamistický terorismus v Evropě. Proto vystřílel nevinné muslimy na druhém konci světa. Nyní džihádisté zaútočili na srílanské křesťany, kteří nemají s Tarrantem, Novým Zélandem ani s Evropou nic společného. Útoky na křesťany nejsou bohužel nic nového, většinou se však odráží v místních skutečnostech. V sousední Indii islamisté útočí především na symboly Západu, tedy drahé hotely, jako v roce 2008 v Bombaji, nebo na většinové hinduisty. Lokálně proto útok na Srí Lance nedává smysl, v globálu ano. Tarrant si ve svém manifestu přál světovou válku proti muslimům. Zdá se, že to Islámský stát pochopil jako výzvu.

Některá média a politici evidentně názor, že začíná válka mezi džihádisty a rasisty, jejíž obětí budou především nevinní, sdílí. Kondolenční tweety Baracka Obamy a Hillary Clintonové se vyjadřovaly o zmasakrovaných křesťanech jako o „uctívačích Velikonoc“. Podle některých tím chtěli zdůraznit, že k útoku došlo na nejsvětější křesťanský svátek. Je ale stejně možné, že PR mágové Demokratické strany, kteří tweety nejspíše ve skutečnosti napsali a mezi sebou koordinovali, chtěli označením odlákat pozornost od faktu, že šlo útok islamistů na křesťany. Deník Washington Post přišel s analýzou, ve které si všímá, jak na útok reaguje krajní pravice v Evropě a USA, a naznačuje, že ho využívá k vyvolávání protimuslimských vášní. Obojí má za cíl preventivně potlačit rétoriku pravice. Západní elity se evidentně bojí, že se jim situace vymyká z rukou. Tehdejší šéf francouzské kontrarozvědky Patrick Calvar v roce 2016 varoval před občanskou válkou mezi extrémní pravicí a islamisty. Spletl se v tom, že to nebude zápas francouzský, ale celosvětový.