Kontroverzní praxi finanční správy v podobě zajišťovacích příkazů opět mírní Nejvyšší správní soud. Tentokrát zrušil sedmnáct zajišťovacích příkazů v případu výrobce obalové techniky společnosti Wassa, která se podle berňáku dopustila krácení daně. Firma se ale bránila, že zajišťovací příkaz jí omezil v tom, aby mohla dál vydělávat peníze mimo jiné i na doměrek daně. Ať už firma platila daně, jak měla, nebo ne, jde o další případ, kdy kontroverzní praktiku finanční správy musí korigovat soud.

„Wassa je Odpovědná firma roku 2015 vyhlášená Vodafone Czech Republic a. s. Zaměstnává více než 100 zdravotně znevýhodněných osob. Finanční úřad dospěl k tomu, že se dopustila zkrácení daně, proto na ni uvalil 17 zajišťovacích příkazů, které prakticky paralyzovaly chod celé obchodní společnosti,“ uvedl pro deník Echo24 advokát firmy Jakub Hajdučík. „Podařilo se jí ale přežít, jenže s velkými ekonomickými potížemi. Musela odmítnout dotaci v řádu desítek milionů korun z EU. Zmrazilo to celý její vývoj,“ dodal Hajdučík.

Odůvodnění, s nímž Nejvyšší správní soud (NSS) zajišťovací příkazy zrušil, zatím známé není. NSS jej vydá do měsíce. Už nyní je ale jasné, že kontroverzní metoda finanční správy, zajišťovací příkazy, dostává další „ránu“. I v září rozhodl NSS v neprospěch finanční správy. Spor se týkal zlikvidované společnosti Lija, na kterou podali berní úředníci před třemi lety zajišťovací příkazy. Kvůli nim musela společnost s miliardovým obratem ze dne na den skončit.

Když firma pochybí a je pravděpodobné, že bude doměřena daň, je důležité nelikvidovat subjekt, říká dále advokát Hajdučík. „Ve vztahu k této fungující společnosti se stabilním zázemím byl zajišťovací příkaz zcela neproporcionální,“ uvedl. „Za této situace měla dostat příležitost k tomu, aby, pokud svou daňovou povinnost nesplnila zcela pečlivě, si na svůj doměrek daně mohla vydělat. Aby mohla dál fungovat. To bylo to klíčové, co jsme namítali v kasačním řízení. Když firma pochybí a je pravděpodobné, že bude doměřena daň, je důležité nelikvidovat subjekt a umožnit mu, aby dál vydělával peníze,“ řekl Hajdučík.

Rozsudkem NSS ale případ nekončí.„Očekáváme další návazný spor, aby bylo přiznáno odškodnění,“ uvádí advokát firmy.

O necitlivé aplikaci zajišťovacích příkazů hovoří i člen Komory daňových poradců ČR Richard Jahoda ze společnosti Grinex. „Jedná se o další z řady rozsudků, kdy NSS zastavil Generální finanční ředitelství při nesprávné a necitlivé aplikaci zajišťovacích příkazů. Zajišťovací příkazy byly postavené na domnělé účasti poplatníka na daňovém podvodu, což se zřejmě u soudu nepotvrdilo. Tentokrát to omluva generálního ředitele Janečka nespraví, náhrady způsobených škod budou jistě velice vysoké a přispějeme na ně všichni,“ uvedl Jahoda pro deník Echo24.

Generální ředitel finanční správy Martin Janeček se kvůli fungování svého úřadu dostal pod palbu kritiky i ministryně financí Aleny Schillerové. Ta koncem září kritizovala špatnou komunikaci s ním. Píšeme o tom zde.

‚Soud narovnává excesy finanční správy‘

Advokát firmy Wassa Hajdučík považuje rušení zajišťovacích příkazů za trend dneška. „Je zřetelné, že jak daňová správa ve svých represivních opatřeních přeháněla, tak to samozřejmě nenechalo chladnými správní soudy. To pomyslné kyvadlo vychylují přesně opačným způsobem, narovnávají excesy, které způsobí daňová správa,“ uvedl.

Přístup finanční správy k podnikatelům je podroben kritice už několik let. Příkladem je firma FAU, jež se nyní hodlá soudit se státem o způsobenou škodu. Finanční správa s touto přerovskou firmou prohrála spor, když NSS loni v listopadu zamítl kasační stížnost Odvolacího finančního ředitelství proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě. Ten zrušil zajišťovací příkazy vydané na tuto firmu. FAU měla sklad v areálu chemičky Precheza ze skupiny Agrofert. Zmínka o likvidaci společnosti FAU zazněla dokonce na nahrávce zveřejněné v srpnu 2017 na anonymním twitterovém účtu Skupina Šuman a vyvolává dojem, že finanční správa jednala v zájmu šéfa hnutí ANO premiéra v demisi Andreje Babiše.