Jeden z emblematických příběhů vymknuté doby

Patty Hearstová: unesená princezna

Jeden z emblematických příběhů vymknuté doby
Patty Hearstová: unesená princezna

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Historie údajného únosu premiérova syna Andreje Babiše mladšího hodně lidí vyprovokovala k reakci typu „něco tak šíleného jsem v životě v porevolučním Česku nezažil a ani si nemyslel, že zažiju“. Docela pochopitelná reakce, sám příběh i některé jeho postavy vykazují příbuznost s postavami devadesátkových thrillerů o matláckých zločincích. Zároveň tak reakce i její četnost dokládá, v jak rozumném světě v posledních desetiletích žijeme. Předkové byli uvyklí šílenějším storkám.

Všichni tři čeští prezidenti – především Havel a Klaus, ale i Zeman – mentálně jsou či byli děti šedesátých let, spjatí s tehdejším vzepětím svobodomyslnosti, zmařeným sovětskou okupací. Na Západě to ale byla také doba směřující k dramatickému rozdělení společnosti, nesrovnatelně většímu než to, které je vidět dnes. Zvlášť v čase bezprostředně po šedesátých letech, kdy jejich naivní ideály dělaly místo deziluzi, agresi, násilí. Jedním z emblematických příběhů té vymknuté doby je únos bohaté dědičky Patty Hearstové. 

Je to vnučka Williama Randopha Hearsta (1863–1951), který byl předobrazem bezohledného hrdiny klasického filmu Občan Kane. Hearstovi byli jedna z nejbohatších amerických rodin se značným politickým vlivem – dědeček Hearst byl přední antikomunista. Patricie (Patty) Hearstová byla dcera Randolpha Hearsta, jehož role v rodinném impériu nebyla nikterak významná. Zdravě vyhlížející blondýna z dobré rodiny – americký ideál. Na univerzitě v Berkeley studovala dějiny umění, jak se na bohatou dědičku sluší. Čtvrtého února 1974 byla unesena ze svého bytu, ke zločinu se přihlásila Symbiotická osvobozenecká armáda. Skupina patřila k militantní části americké levice, část jejích členů byli studenti ze středostavovských rodin, jako vůdce SLA se ale prezentoval „generál a polní maršál Cinque“, původním jménem Donald DeFreeze, uprchlý černošský vězeň, který se s ostatními členy seznámil v rámci aktivistického programu návštěv ve věznicích. Členové SLA věřili, že všichni černošští vězni ve Státech jsou političtí vězni. Název organizace DeFreeze vysvětlil následovně: „Jméno symbiotická je odvozeno od slova symbióza a jeho význam definujeme jako tělo sestávající z jiných různorodých těl a organismů žijících v hluboké a milující harmonii a partnerství v nejlepším zájmu všech uvnitř těla.“ Hluboké.

První ozbrojenou akcí skupiny byla vražda Marcuse Fostera, šéfa školské správy v kalifornském Oaklandu, prvního černocha, který kdy zastával tu funkci. V DeFreezeových očích se ale proto stal kolaborantem s korporátními fašisty. Dva členové SLA byli později zatčeni při silniční kontrole, SLA zřejmě chtěla získat prominentního vězně, kterého by za ně mohla vyměnit. O Hearstové a jejím bydlišti se dozvěděli od členky, která na univerzitě měla přístup do kartotéky. FBI měla minimum stop, zájem médií o kauzu a hlad po informacích byl ale obrovský, štáby prakticky tábořily před domem Randolpha Hearsta. SLA v tom rozpoznala skvělou příležitost pro publicitu a využila ji do poslední mrtě. Přes prostředníky zveřejňovala přemrštěné požadavky výkupného. Později souhlasila s tím, aby část výkupného byla vyplacena formou potravinové pomoci těm nejchudším. Program byl velmi populární, až moc, na jednom z výdejních místo došlo k lidovým bouřím, byli dva mrtví. Především ale SLA zásobovala média nahrávkami Patty Hearstové – oběť únosu na nich mluvila nevzrušeným, možná až strojovým hlasem, o svých únoscích se nevyjadřovala nijak kriticky. Třináct dní po únosu vyjádřila podporu ideologii SLA, to se dalo brát jako důsledek nátlaku. Začátkem dubna pak oznámila, že se stává členkou SLA a přijímá bojové jméno Tania po populární spolubojovnici Che Guevary. Skupina zveřejnila fotografii, na níž Hearstová – ve stylu revolučního chic, s elegantním baretem a rovněž elegantním samopalem – pózuje před znakem SLA, sedmihlavou kobrou. Svému snoubenci pak prostřednictvím nahrávky dala kopačky jako sexistovi, ageistovi a vůbec buržoaznímu elementu. Podle některých členů SLA zažívala hollywoodskou romanci s teroristou Williem Wolfem. Veřejnost mohla brzy vidět „Taniu“ v akci – při přepadení banky Hibernia, kde členové SLA zavraždili dva lidi. Na záznamech bezpečnostních kamer byla Hearstová vidět, jak mává samopalem a cosi křičí.

Členové SLA se přemístili do Los Angeles, neúspěšně se tam pokusili přepadnout obchod s potravinami, Hearstová je z místa činu odvezla. Policie nicméně zjistila, kde se buňka ukrývá, rozpoutala se mohutná přestřelka – opět prakticky v přímém televizním přenosu. Úkryt nakonec začal hořet, našli v něm těla šesti členů organizace, čtyř žen a dvou mužů – DeFreezeho a Willieho Wolfa. Hearstová tam nebyla, později zveřejnila další nahrávku, na níž oplakávala spolubojovníky, zvlášť Willieho Wolfa. To už na ni byl vydán zatykač pro několik zločinů. Jako řidička únikového vozidla se ještě účastnila přepadení banky ve městě Carmichael v Kalifornii, byla při něm zavražděna zákaznice Myra Opsahlová. Další pokusy o teroristické útoky už SLA nevyšly. Patty Hearstová byla zatčena v září 1975, devatenáct měsíců po únosu. Při procesu se hájila tím, že s ní SLA zacházela velice krutě, na dlouhou dobu ji zavírala do skříně, pak ji podrobovala brainwashingu. DeFreeze a Wolfe ji prý znásilňovali, podle advokátů byla klasickým příkladem stockholmského syndromu, citové závislosti, kterou může unesený pocítit vůči svým únoscům. Nakonec ale dostala sedm let, také proto, že při akcích s SLA se víckrát dostala do situace, kdy pro ni bylo možné bez větších problémů utéct. Odseděla si ale jen dvaadvacet měsíců, prezident Carter jí prominul zbytek trestu a prezident Clinton ji později úplně omilostnil. Žila dál jako menší celebrita, napsala paměti, hrála v poněkud obskurních filmech, taky se z ní stala úspěšná chovatelka psů. Před třemi roky zvířata z jejího chovu vyhrála nejvýznamnější chovatelskou soutěž v Americe. Byli to shi-tzu a francouzský buldoček. Jak taky jinak.    

      

25. listopadu 2018