Amerika zvažuje zákaz čínského viru. Ne, není řeč o covidu, který se stále vesele šíří světem a v USA znovu nabral na síle. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo oznámil, že americká vláda zkoumá možnost zákazu aplikace a sociální sítě TikTok. Ta umožňuje uživatelům nahrávat krátká videa a následně je sdílet se světem. Je to také momentálně nejoblíbenější sociální síť mezi mladými.

V letech 2018 a 2019 to byla nejstahovanější aplikace na App Storu a sedmá nejstahovanější aplikace desetiletí 2010 až 2019. Je to také první čínská aplikace, která se probojovala na vrchol žebříčku nejstahovanějších v USA. Jenže právě její čínskost může představovat zásadní problém.

Americké úřady se obávají, že TikTok může posílat lokaci, fotografie a biometrická data své mateřské firmě ByteDance, která na základě zákona o bezpečnosti internetu nemůže odmítnout tato data čínské vládě poskytnout. Možná kdyby hrozilo, že čínští komunisté budou sledovat jen teenagery natáčející taneční videa, což je, zdá se, momentálně nejoblíbenější žánr na TikToku, Američané by dokázali přimhouřit oči. Jenže TikTok je také oblíbený mezi mladými vojáky, kteří tam nahrávají třeba trénovací videa. Taktéž se Američané obávají, že data z TikToku by mohla být zneužita k tomu, aby se čínské sledovací programy naučily lépe rozpoznávat „západní“ tváře. V uživatelských podmínkách TikToku pro USA a EU, tedy v těch dlouhých dokumentech plných nudné právničiny, které stejně nikdo nečte, je přímo napsáno, že firma může odeslat data do Číny. Americký think-tank Peterson Institute for International Economics v lednu 2019 varoval, že TikTok nebo budoucí čínská aplikace může představovat bezpečnostní problém „velikosti Huawei“.

TikTok si je své pověsti možného čínského trojského koně dobře vědom. Za tím účelem je rozdělen na dvě aplikace. Na celosvětově dostupný TikTok a Douyin, který je určený pouze pro Čínu. Firma se dušuje, že servery jsou umístěné v zemích, kde se nachází také jeho uživatelé, do Číny žádná data neodesílá, a pokud by ho o to vláda požádala, odmítla by. Pro uklidnění obav o podřízenosti komunistům společnost v červnu jmenovala svým šéfem Američana Kevina Mayera, dříve vysoce postaveného managera v Disney. Po přijetí nového zákona o národní bezpečnosti v Hongkongu se po vzoru ostatních západních technologických společností odtamtud stáhla. Nic z toho ale neřeší zásadní problém, že v případě potřeby si čínská vláda může data TikToku vyžádat. Aplikace se tak ocitla uprostřed soupeření říše středu se (nejen) Západem.

Pokud se USA odhodlají k zákazu TikToku, nepůjde o první takový krok. Indie již koncem června zakázala TikTok a dalších 58 čínských aplikací. Mimo jiné to byla reakce na potyčku mezi indickými a čínskými vojáky v Himálajích, při které zemřelo 20 Indů a 43 Číňanů (podle indických zdrojů, americké zpravodajské služby udávají 35, čínské úřady pro jistotu mlčí). TikTok tak přišel o svůj největší trh, případný americký zákaz by znamenal vyřazení z další klíčové oblasti a existenční problémy pro firmu. Metaforičtí supi již krouží. Facebook představil funkci podobnou TikToku na jím vlastněném Instagramu.

Případ však také odhalil zásadní slabinu Západu, totiž že i zřejmý národněbezpečnostní krok může být označen za problematický a rasistický a tím podkopávat bezpečnost. Když Indie zakázala TikTok, propagandistické noviny čínské komunistické strany Global Times publikovaly článek o těžkém údělu indických influencerů na TikToku, kteří přišli o svou fanouškovskou komunitu. V Americe po oznámení Pompea podobný článek publikovaly rovnou New York Times. Jeho autorka Taylor Lorenzová, která pro deník pokrývá dění na internetu, se ocitla v popředí boje za záchranu TikToku v USA. Podobné stanovisko zaujali třeba Brian Feldman, Shoshana Wodinská nebo Will Oremus. Všechno technologičtí novináři. Jejich základní teze je, že data o svých uživatelích shromažďují v podstatě všechny aplikace, takže jediný důvod, proč si Trumpova administrativa zasedla zrovna na TikTok, může být rasismus. To, že může být rozdíl mezi tím, když se vám Google na základě vyhledávaní snaží střelit nové boty, a potenciálním odesíláním soukromých informací čínským komunistům, jim jaksi nedochází.

Navíc je jejich chování značně pokrytecké. Lze si vzpomenout na pobouření, které vyvolal sběr dat z Facebooku firmou Cambridge Analytica pro potřeby kampaně Donalda Trumpa. Nebo na aktivity americké zpravodajské agentury NSA, ze kterých se stal celosvětový skandál. Kdyby se ukázalo, že Facebook a Google musí předávat data americké vládě, reakce by byla úplně jiná, než když něco podobného dělají Číňané.

Jistě, zatím je kritika koncentrována v pár médiích, i když celkem vlivných. Když se však objevil koronavirus, jednou z hlavních starostí na americké levici bylo, aby se mu neříkalo „čínský virus“, protože je to rasistické. Podobně byl odsouzen Trumpův zákaz na cestování do USA z Číny. Minimálně v počáteční fázi tak boj proti koronavirovým opatřením byl i bojem proti údajnému Trumpovu rasismu, což jistě pomohlo k rozšíření nemoci. Podobně mohou být onálepkována snažení proti čínské špionáži. Současná vlna politické korektnosti tak ohrožuje americkou národní bezpečnost, a tím pádem i tu českou.